Václav z Vartenberka

Václav z Vartenberka
Erb pánů z Vartenberka
Erb pánů z Vartenberka
Narození14. století
Úmrtí1464–1469
DětiJan Blankenštejn z Vartenberka[1]
RodVartenberkové
PříbuzníJan IV. Děčínský z Vartenberka[2] (sourozenec)
Kateřina z Vartenberka[3] (vnučka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav z Vartenberka též uváděn jako Václav z Blanska († mezi lety 1405–1407) byl český šlechtic z děčínské větve pánů z Vartenberka. Sídlil v severozápadních Čechách na hradě Blansko. Na přelomu 14. a 15. století stál v bojích s míšeňským markrabětem Vilémem na straně české šlechty a jako člen panské jednoty se postavil proti králi Václavovi IV.

Rodina

Datum Václavova narození je neznámé. Jeho otcem byl Jan Gast, pán na Děčíně, který zemřel před rokem 1383. Měl bratry Beneše a Jana, z nichž druhý zdědil děčínské panství.[4]

Oženil se s Markétou, která podle německých historiků pocházela z rytířského rodu z Lungvic.[5] Podle Rudolfa Anděla měl jediného syna zvaného Jan Blankenštejn,[4] jeho původ však není blíže známý. Jan Blankenštejn hypoteticky mohl být také nejmladším bratrem Zimunda Děčínského z Vartenberka, ale mohl pocházet i z ralské větve rodu.[6]

Život

Po roce 1399 Václav podporoval pány z Donína v tzv. donínské válce, tj. v drobném konfliktu s míšeňským markrabětem Vilémem, který se snažil využít oslabení postavení Václava IV. k posílení svého vlivu v Čechách. V roce 1402 Václav navštívil zemský sněm v Praze, kde stál na straně panské jednoty proti králi Václavovi IV. S velkou pravděpodobností se téhož roku zúčastnil bitvy u Mostu, ve které bojoval na straně Zikmunda Lucemburského proti Prokopovi Lucemburskému. Za svou podporu dostal od Zikmunda dlužní úpis na 500 zlatých.[7] V roce 1405 se Václav dohodl s míšeňským markrabětem Vilémem, vydal se pod jeho ochranu a svůj hrad Blansko otevřel Vilémově posádce.[5]

Václav z Vartenberka zemřel v době mezi koncem roku 1405 až jarem 1407. Ještě v listopadu 1405 vedl spor s proboštem Vilémem Zajícem, ale v květnu roku 1407 byla jeho manželka Markéta při výkonu patronátního práva k nakléřovskému kostelu označena jako vdova po Václavovi z Blanska.[5]

Majetek

Hlavním Václavovým sídlem byl hrad Blansko, byť není jisté, zda jej koupil nebo založil.[8] Předpokládá se však, že hrad založili Vartenberkové jako hraniční pevnost svého panství a jako sídlo právě pro Václava.[9] Poprvé je hrad ve Václavově predikátu uveden v roce 1398.[9] Po otci zdědil část děčínského panství a časem je rozšířil o statky, které získal od Lungviců. Byly to vsi Nakléřov, Veselí, Kamenice a Mojžíř, včetně tamního hradu.[5]

Reference

  1. ↑ Hrad Blansko. ISBN 978-80-87170-75-5.
  2. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. 1984.
  3. ↑ Hrad Blansko. ISBN 978-80-87170-75-5.
  4. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 592. 
  5. ↑ a b c d RUBEŠ, Marek; NOVOTNÝ, Josef; JENÍČEK, Martin; PTÁČEK, Jan. Hrad Blansko. Příprava vydání Marek Rubeš. 1. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2020. 52 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 51). ISBN 978-80-87170-75-5. S. 10. Dále jen Rubeš (2020). 
  6. ↑ Rubeš (2020), s. 14.
  7. ↑ Rubeš (2020), s. 9.
  8. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Blansko hrad, s. 323. 
  9. ↑ a b Rubeš (2020), s. 8.

Média použitá na této stránce

Wappen der Grafen von Wartenberg.jpg
Wappen der Grafen von Wartenberg 1699