Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
| Válka Izraele s Hamásem (2023–2024) | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Izraelsko-palestinský konflikt | |||
 Mapa ukazující Pásmo Gazy (červeně), evakuované území (žlutě) a největší postup palestinských ozbrojenců (červená přerušovaná linie) | |||
| Trvání | 7. října 2023 – dosud | ||
| Místo | Pásmo Gazy (Palestina), Izrael a Libanon[1] | ||
| Stav | probíhá | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Válka Izraele s Hamásem je ozbrojený konflikt, který neoficiálně začal ráno 7. října 2023 kombinovaným raketovým ostřelováním izraelského území a pozemním útokem teroristů Hamásu proti vojenským a civilním cílům v Izraeli. Při pozemním útoku militantů Hamásu ze dne 7. října 2023 bylo na izraelském území zabito 695 civilistů, včetně 36 dětí, 373 příslušníků bezpečnostních sil a 71 cizinců.[23] Izraelská vláda vyhlásila výjimečný stav. Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu v celostátním projevu po zahájení útoků prohlásil, že Izrael „je ve válce“.[24][25] Palestinští ozbrojenci, kteří pronikli do Izraele, se dostali do několika kibuců v blízkosti Pásma Gazy a také do města Sderot.[26] Izrael na útok odpověděl leteckými útoky proti odpalištím raket, velitelským centrům Hamásu, přičemž byly zasaženy i civilní objekty včetně nemocnice Šífa, která poskytovala uprchlické útočiště až 50 000 civilistů a podle izraelských tvrzení byla využívána jako základna Hamásu.[27]
Při odvetných izraelských útocích v Gaze bylo podle OSN zabito kolem 25 000 Palestinců, včetně 16 000 žen a dětí, a 1,9 milionu obyvatel Gazy muselo opustit své domovy.[28] Palestinské i izraelské zdroje informovaly o tom, že palestinští ozbrojenci zajali izraelské vojáky a civilisty včetně dětí a žen; 137 osob bylo jako rukojmích odvezeno do Pásma Gazy. Od začátku útoku byly rovněž hlášeny četné případy násilí vůči palestinským civilistům, na které Hamás dle svého tvrzení odpovídal násilím na izraelské straně včetně masakru na hudebním festivalu v Re'im,[29][30] Izrael také odpojil palestinskému obyvatelstvu přísun vody, elektrické energie a blokoval přísun humanitární pomoci, a to včetně základních léků.[31][32][33]
Pojmenování
Palestinské militantní skupiny nazvaly svou operaci Povodeň Al-Aksá (arabsky عملية طوفان الاقصى),[34][35] zatímco Izraelské síly oznámily zahájení ofenzívy s názvem operace Železné meče (hebrejsky מבצע חרבות ברזל).[36] Některé tiskové agentury a pozorovatelé označili probíhající konflikt za třetí intifádu.[37][38][39]
Pozadí
Tato konkrétní válka je oficiálně první přímý konflikt na území Izraele od arabsko-izraelské války v roce 1948.[40][41] Poprvé od jomkipurské války v roce 1973 Izrael oficiálně vyhlásil válku.[42]
V roce 2005, po skončení druhé intifády, se Izrael rozhodl stáhnout z Pásma Gazy, které okupoval po vítězství v šestidenní válce v roce 1967. Hamás získal kontrolu nad Pásmem Gazy po volbách v roce 2006 a upevnil si ji po občanské válce s Fatahem v roce 2007.[43] Pásmo Gazy je od roku 2007 pod izraelskou a egyptskou blokádou, což vedlo organizaci Human Rights Watch k označení území jako „vězení pod širým nebem“.[44] Kromě toho je Pásmo Gazy odříznuto od zbytku světa a přístup ke zdrojům včetně potravin, vody a elektřiny je téměř zcela pod kontrolou Izraele.[45] Blokáda způsobila v pásmu značné ekonomické potíže[46] a Hamás ji uvedl jako jeden z důvodů své ofenzívy do Izraele.[47]
V roce 2023 se stupňovalo napětí mezi Palestinci a Izraelem. Před útokem bylo Izraelskými obrannými silami zabito nejméně 247 Palestinců, přičemž palestinskými militantními skupinami bylo zabito 32 Izraelců a dva cizinci.[48][49] V témže roce byla ustavena také pravicová vláda Benjamina Netanjahua, která zintenzivnila výstavbu izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.[50][51] Zároveň narůstaly konflikty mezi izraelskými osadníky a palestinským obyvatelstvem a narůstalo napětí kolem jeruzalémského posvátného místa, mešity al-Aksá.[42]
Velitel Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma Muhammad Dajf v nahrávce z prvního dne útoku uvedl, že útok byl reakcí na „znesvěcení mešity al-Aksá“ a na to, že Izrael letos zabil a zranil stovky Palestinců.[52] Vyzval Palestince a izraelské Araby, aby „vyhnali okupanty a zbourali zdi“.[52][53] Dodal také, že operace byla zahájena, aby „nepřítel pochopil, že doba jeho řádění bez odpovědnosti skončila“.[54]
Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu v televizním prohlášení z prvního dne útoku prohlásil: „Občané Izraele, jsme ve válce. Dnes ráno Hamás zahájil překvapivý vražedný útok proti Státu Izrael a jeho občanům“.[55] Dodal, že se Izrael zaměří „na všechny pozice Hamásu“ a že z Pásma Gazy udělá „pustý ostrov“.[47]
K útoku došlo během židovského svátku Simchat Tóra o šabatu[56] a den po 50. výročí zahájení jomkipurské války, která rovněž začala překvapivým útokem.[57] V září došlo ke střetům u bariéry mezi Izraelem a Pásmem Gazou, které trvaly dva až tři týdny. Dne 29. září Katar, OSN a Egypt zprostředkovaly dohodu mezi Izraelem a představiteli Hamásu v Pásmu Gazy o znovuotevření uzavřených přechodů a deeskalaci napětí.[58][59][60]
Izrael a Saúdská Arábie vedou jednání o normalizaci vztahů, přičemž saúdskoarabský korunní princ Muhammed bin Salmán prohlásil: „Mám skutečný pocit, že to bude možné“.[61] Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že „opakovaně varovalo, že pokračující izraelská okupace Pásma Gazy bude podporovat násilí“.[62]
Mluvčí Hamásu oznámil, že Írán útok proti izraelským civilistům veřejně chválil. Postupně se ze stran světových vlád ozývá čím dál více hlasů volajících po ukončení bombardování palestinských civilistů, jelikož ztráty na životech jsou enormní.[63]
Průběh
Kolem 6:30 místního času zahájil Hamás raketovou palbu z Pásma Gazy na území Izraele. Podle prohlášení Hamásu bylo vystřeleno více jak 5000 raket během 20 minut. Podle izraelských médií Hamás vypálil minimálně 2200 raket,[64] z nichž většinu (75 %) zachytil protiraketový systém Iron Dome.[65] Zasaženy byly obce v okolí Pásma Gazy, ale i vzdálenější města. Během raketového útoku a krátce po něm začaly na území Izraele pronikat oddíly ozbrojenců Hamásu v počtu asi 1000 mužů, které mířily k obydleným oblastem. Byla napadána technika IOS.[66] V Zikimu provedli palestinští ozbrojenci obojživelný výsadek. Pozemní útoky byly vedeny na Nir Oz, Be'eri a Netiv ha-Asara, Ofakim a Sderot a kibucy v okolí Pásma Gazy (mj. Kerem Šalom, Nirim, Cholit, Nir Am, Nachal Oz, Nir Jicchak, Magen, Urim),[67] Palestinští ozbrojenci zabíjeli jak izraelské civilisty, tak vojáky; další odváželi do Pásma Gazy jako rukojmí, včetně těl mrtvých izraelských vojáků.[68] Nejvíce obětí bylo hlášeno z hudebního festivalu Supernova v Re'im, kde ozbrojenci Hamásu podle lékařské služby zmasakrovali 364 civilistů, dalších nejméně 40 civilistů potom bylo uneseno.[69] Svou podporu operaci vedenou Hamásem vyjádřily další palestinské ozbrojené skupiny, přičemž některé se útoku aktivně zúčastnily.
Během dne zahájil izraelská armáda letecké útoky proti Pásmu Gazy. Zasaženo bylo údajně 17 vojenských objektů Hamásu a 4 velitelská centra. Zasažena byla i budova v Gaze, kde sídlila rozhlasová stanice provozovaná Hamásem. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo při náletech zabito 232 osob.[70].
Boje pokračovaly i v dalších dnech. Izraelské letectvo napadalo další cíle v Pásmu Gazy. Izraelské speciální jednotky s podporou pravidelné armády sváděly pozemní boje s palestinskými oddíly, kterým se předcházející den podařilo obsadit některé obce v okolí Pásma Gazy či izraelskou vojenskou základnu. Plnou kontrolu nad izraelským územím se IOS podařilo získat až 9. října.
Po prvních dvou dnech bojů stoupl v Izraeli počet obětí na nejméně 700 a v Pásmu Gazy zahynulo 413 osob. Podle IOS bylo na území Izraele zabito 400 palestinských ozbrojenců a desítky jich byly zajaty.[71]
Izraelský ministr obrany oznámil 9. října, že IOS zahájily úplnou blokádu Pásma Gazy. Izraelské letectvo zároveň pokračovalo v bombardovací kampani v Pásmu Gazy, na což Hamás a Palestinský islámský džihád odpovídal raketovým ostřelováním izraelského území.[72] Během dne došlo i k narušení izraelsko-libanonské hranice, kterou narušil oddíl ozbrojenců PID.[73]
Dne 10. října zahájil Izrael částečnou mobilizaci 360 000 záložníků. Izraelské letectvo pokračovalo v bombardovací kampani. Napadány byly mimo jiné hraniční přechod Rafah, vládní čtvrť v Gaze[74] či objekt Islámské univerzity.[75]
Ve středu 11. října oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu vznik vlády národní jednoty. Tato vláda má pouze tři členy včetně předsedy největší opoziční strany Binjamina Gance. Vláda přijímá pouze rozhodnutí související s vedením války.[76]
V dalších dnech obě strany, jak IOS, tak palestinské skupiny v čele s Hamásem pokračovaly ve vzájemném ostřelování. 12. října izraelské letectvo napadalo cíle v Pásmu Gazy, z Pásma Gazy byly odpáleny rakety, které zasáhly izraelský Sderot.[77] K útokům proti Izraeli došlo i ze syrského území, na což Izrael odpověděl dělostřeleckou palbou a bombardováním.[78]
V pátek 13. října podnikl omezený pozemní útok do Pásma Gazy. Cílem byla likvidace ozbrojenců Hamásu a nalezení unesených rukojmí.[79] IOS vydala pokyn, aby všichni civilisté opustili Gazu. To však OSN označila za nemožné.[80].
16. října vláda Spojených států oznámila vyslání letadlové loi USS Dwight D. Eisenhower do oblasti východního Středomoří, aby se připojila k USS Gerald R. Ford mající za cíl odstrašit různé státní či nestátní subjekty od zasahování do konfliktu.[81] Preemptivními útoky proti Izraeli pohrozil Írán ústy íránského ministra zahraničí Hosseina Amirabdollahiana.[82] Dále pak přislíbila Izraeli další vojenské vybavení a munici.[83]
Výbuch u nemocnice al-Ahlí
Dne 17. října došlo k výbuchu v Gaze poblíž nemocnice Al-Ahlí Arabi, při kterém bylo zabito podle ministerstva zdravotnictví v Gaze 471 civilistů. Palestinská strana obvinila Izrael z bombardování nemocnice, naproti tomu Izrael tvrdil, že výbuch způsobila havárie rakety odpálené PID.[84] Později se prokázalo, že počty obětí zveřejněné Palestinci byly ve velké míře nadsazené. Současný světový konsensus se shoduje, že výbuch zapříčinila závadná raketa vypálená z Gazy.[85] Několik vyšetřování včetně toho od organizace Human Rights Watch ukázalo (závěry zveřejněny 28. listopadu 2023), že při útoku byl použit typ rakety, který používají palestinské ozbrojené skupiny.[86]
Pokračování konfliktu
V následujících dnech došlo k rozšíření konfliktu, když se do bojů proti Izraeli zapojil z Libanonu Hizballáh ostřelováním izraelských pozic. Na to IOS odpověděly dělostřeleckou palbou a nálety.[87] Rakety s cílem zasáhnout Izrael odpálili z Jemenu i Hútíové.[88] Bezpečnostní a zatýkací akce izraelských bezpečnostních složek pokračovaly i na Západním břehu Jordánu.[89]
V sobotu 28. října IOS zahájily invazi do Pásma Gazy rozsáhlým pozemním útokem ve směru na města Bajt Hanún a Bureij.[90]
Příměří z listopadu 2023
V pátek v 7 hodin ráno místního času 24. listopadu 2023 vstoupilo v platnost čtyřdenní příměří mezi palestinskými militantními organizacemi vedenými Hamásem a Izraelem. Kromě zastavení bojů se obě strany dohodly na výměně zadržovaných civilistů. Palestinské skupiny propustí 50 žen a dětí zadržovaných jako rukojmí po útoku ze 7. října. Izrael propustí 150 žen a dětí zadržovaných v izraelských věznicích.[91] Podle izraelského prohlášení za každých dalších 10 propuštěných rukojmí bude příměří prodlouženo o jeden den. Podle prohlášení Hamásu dohoda obsahuje podrobnosti o bezletové zóně nad nad jihem Pásma Gazy a částečné bezletové zóně na severní částí Pásma Gazy a o dodávkách humanitární pomoci, včetně paliva a lékařské pomoci. Hamás je jedinou palestinskou skupinou uveden v dohodě o příměří a neexistují náznaky, že by se jiné palestinské skupiny cítily vázány uzavřenou dohodou.[92] Podle svého prohlášení bude Hizballáh respektovat uzavřené příměří za podmínky, že Izrael nebude útočit na jižní Libanon.[93]
Dohoda byla dosažena po intenzivním vyjednávání zprostředkovaného Katarem, Egyptem a USA. Izraelská vláda podmínky příměří a propuštění zadržených osob schválila na svém jednání ve středu 22. listopadu ráno. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že se jednalo o... těžké rozhodnutí, ale správné rozhodnutí. Zároveň ale dodal, že... jsme ve válce a budeme ve válce, dokud nedosáhneme všech svých cílů, zničit Hamás a vrátit naše zajatce a pohřešované osoby.[94]
V pátek 24. listopadu bylo Hamásem propuštěno 24 rukojmí, z toho 13 Izraelců, 10 Thajců a 1 Filipínec. Thajci a Filipínec byli propuštěni na základě separátního vyjednávání vedeného Íránem. Izraelské úřady zároveň propustili z izraelské věznice Damon 39 palestinských věznů včetně žen a dětí.[95] Z Egypta do Gazy zároveň vstoupilo 137 nákladních vozidel s humanitární pomocí obsahující zdravotnické potřeby, palivo a jídlo.[96]
V sobotu 25. listopadu propustil Hamás 17 rukojmí, z toho 14 Izraelců a 3 Thajce. Izrael propustil 39 palestinských vězňů. Do Pásma Gazy se během dne dostalo 200 nákladních vozidel s humanitární pomocí.[97]
Během neděle 26. listopadu Hamás propustil 13 Izraelců, 3 Thajce a 1 Rusa s dvojím občanstvím. Propuštění byli předáni zástupcům Červeného kříže. Izrael v rámci dohody propustil 39 vězněných Palestinců. Ruský občan byl dle Hamásu propuštěn jako... ocenění pozice Moskvy ke konfliktu v Pásmu Gazy. Hamás údajně uvažuje o prodloužení příměří o 2 až 4 dny s tím, že by počet propuštěných rukojmí byl zvýšen o 20 až 40. Izrael je připraven zahájit bojové operace okamžitě po ukončení příměří, ale... uvítal by dohodu o delší přestávce v bojích, pokud by to znamenalo propuštění dalších rukojmích zajatých v Izraeli.[98]
V pondělí 27. listopadu oznámil mluvčí katarského ministerstva zahraničí, že... v rámci probíhajícího zprostředkování bylo dosaženo dohody o prodloužení humanitárního příměří o další dva dny...[99] Během dne Hamás propustil 11 rukojmí, Izrael zároveň propustil 33 vězněných Palestinců.[100]
V úterý 28. listopadu propustil Hamás 12 zadržovaných rukojmí, z toho 10 Izraelců a a 2 Thajce. Izrael z vězení propustil 30 Palestinců. Podle propuštěných palestinských vězňů byli v izraelských věznicích týráni. Prostřednictvím katarských vyjednávačů bylo dohodnuto prodloužení příměří o dalších 48 hodin.[101]
Během středy 29. listopadu bylo Hamásem propuštěno 10 Izraelců, 2 ženy s rusko-izraelským občanstvím a 4 Thajci. Izrael propustil 30 vězněných Palestinců.[102]
Ve čtvrtek 30. listopadu bylo Hamásem propuštěno 8 zadržovaných rukojmí, včetně osob s občanstvím Mexika, Uruguaye a Ruska. Izrael propustil 30 palestinských vězňů. Příměří bylo prodlouženo do rána 1. prosince.[103]
Ředitel izraelské zpravodajské služby Mosad David Barnea, který zastupuje Izrael na jednáních o příměří v Dauhá, nařídil 2. prosince izraelským zástupcům, aby opustili jednání. Důvodem podle Izraele je, že Hamás měnil podmínky pro propuštění rukojmí výměnou za palestinské vězně. Izrael požaduje v první fázi propuštění všech žen a dětí, přičemž Hamás odmítá zahrnout do této skupiny příslušnice izraelské armády. Hamás navíc požaduje změnu poměru počtu propuštěných rukojmí a vězňů ve prospěch Palestinců.[104] Podle Hamásu jednání skončila do té doby, dokud Izrael neukončí své útoky.[105][106]
Porušení podmínek příměří
Podle podmínek příměří se IOS zavázaly nesledovat každý den na 6 hodin pohyb Hamásu v Pásmu Gazy. Pohyb Hizballáhu v jižním Libanonu sledován je. To vedlo k tomu, že Hizballáh vypustil proti izraelskému dronu raketu země-vzduch v sobotu 25. listopadu. Izraelské vojenské helikoptéry také zaútočily na nespecifikovanou pozici Hizballáhu. V sobotu večer vypálil rakety země-vzduch na podezřelé objekty letící od Rudého moře k Ejlatu.[107] Představitelé Hamásu Taher al Nunu a Usáma Hamdan obvinili izraelskou armádu ze blíže nespecifikovaného zabíjení Palestinců.[108]
V neděli 26. listopadu obvinil mediální poradce Hamásu Taher al Nunu Izrael, že neposkytuje dostatečnou pomoc severu Pásma Gazy. Opačný názor sdělili ředitel palestinského ministerstva zdravotnictví či představitelé Kataru. IOS zveřejnily snímek kontrolního stanoviště Hamásu, kde dochází k přesměrování humanitární pomoci. Izrael tím podporuje hypotézu, že se Hamás snaží zabránit přísunu humanitární pomoci obyvatelům severu Pásma Gazy.[109]
V úterý 28. listopadu odpoledne došlo na severu Pásma Gazy k ozbrojenému střetnutí izraelských jednotek a příslušníky Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma. Podle mluvčího IOS byly izraelští vojáci ve dvou případech napadeni třemi výbušnými zařízeními, přičemž několik izraelských vojáků bylo zraněno. Izraelské jednotky palbu opětovaly. Podle mluvčího Brigád Abú Obajdy se naopak porušení podmínek příměří dopustily izraelské síly a Hamás se s tímto narušením vypořádal.[110]
V pátek 1. prosince v 7 hodin ráno místního času obnovila izraelská armáda bojové operace v Pásmu Gazy. Podle izraelského prohlášení porušil Hamás dohodu, když zaútočil proti Izraeli minometnou palbou poblíž komunity Nirim a zranil 5 izraelských vojáků.[111] Podle některých zpráv ale zároveň katarští a egyptští vyjednávači pokračují v rozhovorech.[112]
Boje na jihu Pásma Gazy (Chán Júnis a Rafáh)
Na začátku ledna 2024 se izraelská vojenská technika začala stahovat z některých částí severní Gazy. Podle analytiků šlo o uvolnění intenzity bojů v této oblasti s cílem propustit některé rezervisty, kteří se stali ve válečné ekonomice nákladnými. Současně mělo jít o vytváření rezerv pro případný vpád do Libanonu, ze kterého útočil Hizballáh.[113] Podle hlášení Palestinců ale následně došlo k vyšší intenzitě útoků Izraele na jihu Pásma Gazy.[114] Dne 2. ledna izraelská armáda při vzdušném úderu na předměstí Bejrútu zabila vedoucího představitele Hamásu v Libanonu Sáliha Arúrího. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí útok odsoudil jako „další izraelský zločin“.[115] Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh zabití Arúrího označil za akt agrese Izraele vůči Libanonu.[116]
Již na začátku ledna 2024 se začaly ve velkém objevovat zprávy o humanitární krizi v Pásmu Gazy, kde chyběly potraviny, voda i léky. Lidé byli podvyživení, což výrazně ohrožovalo kojence, malé děti a seniory. Humanitární pomoci se do země dařilo dostat jen jednu sedminu oproti době před válkou.[117] V téže době Izrael uvedl, že jeho armáda dokončila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy a zabila při tom zhruba 8000 členů tohoto radikálního hnutí.[118] Celkových obětí na palestinské straně, včetně civilistů, už ale v té době bylo přes 20000.[119] Izrael se v této době soustředil na boj ve městě Chán Júnis. Celkové ztráty na straně izraelské armády byly k začátku ledna cca 180 vojáků.[120] Vůdce hnutí Hamás Ismáíl Haníja dne 9. ledna v katarské metropoli Dauhá na zasedání mezinárodní unie muslimských učenců vyzval muslimské země, aby podpořily boj jeho hnutí proti Izraeli dodávkami zbraní.[121] V Izraeli mezitím jednal americký ministr zahraničí Antony Blinken, kde opět vyjádřil trvající podporu Izraeli, ale současně zdůraznil nutnost ochrany civilistů.[122]
V polovině ledna izraelská armáda při razii v palestinském táboře ve městě Túlkarim na okupovaném Západním břehu zabila čtyři lidi. Další lidé byli zabiti při razii v táboře Batala u Náblusu. V téže době Benjamin Netanjahu odmítl americký návrh, který počítal s normalizací vztahů Izraele se Saúdskou Arábií výměnou za postupné směřování ke vzniku palestinského státu.[123] Evropský parlament 18. ledna opět uznal právo Izraele se bránit, vyzval k propuštění rukojmích a rozbití Hamásu. Současně však odsoudil vojenskou reakci Izraele jako nepřiměřenou a volal po intenzivnější humanitární pomoci.[124] Evropská unie současně zavedla nové sankce proti vedení Hamásu.[125]
Na konci ledna představitel Hamásu Usáma Hamdán v Libanonu prohlásil, že Hamás propustí všechna rukojmí, která drží, pokud Izrael propustí všechny vězněné Palestince. Současně slíbil, že pokud Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydá rozhodnutí, které bude požadovat příměří v Pásmu Gazy, tak Hamás zastaví boje za předpokladu, že tak učiní i Izrael.[126] Ke konci ledna izraelští příbuzní rukojmích držených hnutím Hamás v Pásmu Gazy a další Izraelci několik dní demonstrovali na přechodu Kerem Šalom, což je jeden ze dvou přechodů, jímž se Palestincům dostává humanitární pomoc. Humanitární konvoje se snažili blokovat.[127]
Izrael v lednu obvinil Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), že je napojen na činitele Hamásu. Úřad reagoval výpovědí některým svým zaměstnancům.[128] V reakci na obvinění řada světových zemí pozastavila své finanční příspěvky tomuto úřadu.[129] Na konci ledna BBC poukázalo na špatnou situaci palestinských dětí. Podle zveřejněné zprávy od začátku války zemřelo přes 11000 dětí a o rodiče přišlo již 24000 dětí.[130]
Spojené státy americké, Egypt a Katar intenzivně vyjednávaly podmínky příměří, zajištění humanitární pomoci Palestincům a propuštění rukojmí. Podmínky projednávali s Izraelem i Hamásem.[131] Izrael mezitím pokračoval v bojích na jihu Pásma Gazy a dostal se až k městu Rafáh. Současně uvedl, že zabil již 10000 členů Hamásu.[132] Před ofenzívou Izraele do města Rafáh vyjádřilo OSN obavy z důsledků pro Palestince, kteří se zde shromáždili při útěku před izraelskou armádou.[133] Na začátku února začal Izrael Rafáh ostřelovat, a to v době, kdy se na území dvousettisícového města ukrývalo kolem milionu uprchlíků.[134] V téže době Izrael uvedl, že podle jeho zpráv bylo již 31 rukojmích mrtvých.[135] Proti útoku na Rafáh se ohradili také světoví politici, kteří požadovali plán na ochranu civilistů, a to včetně amerického prezidenta Joe Bidena.[136] Izrael ale s ostřelováním Rafáhu pokračoval dále.[137] Armáda ovšem slíbila, že před vpádem do Rafáhu umožní odchod civilistů.[138] V polovině února prezident Palestinské autonomie Mahmúd Abbás vyzval Hamás, aby se s Izraelem dohodl na podmínkách příměří a propustil rukojmí.[139] Benjamin Netanjahu ovšem pronesl, že nikdy nehodlá uznat palestinský stát a podřídit se mezinárodnímu plánu poválečného vývoje, který by k tomuto cíli vedl.[140]
V polovině února v Pásmu Gazy přestala fungovat Násirova nemocnice ve městě Chán Júnis, která byla druhou největší v zemi a poslední funkční v jižní oblasti. Počet palestinských obětí byl v této době už kolem 29000 s dalšími 65000 zraněnými.[141] Izraelská vláda současně uvedla, že pokud nedojde k propuštění rukojmí, zahájí ofenzívu do Rafáhu do ramadánu (tj. do 10. března).[142] Většina zemí EU v reakci vyzvalo k okamžité humanitární pauze.[143] Podle statistiky izraelské armády do 20. února Izrael provedl 31000 náletů, přičemž většina z nich byla na Pásmo Gazy a asi 1000 na cíle v Libanonu.[144] Na konci února se v Paříži dosáhlo diplomatické shody na obrysech dohody o dočasném příměří.[145] O jejím přijetí se následně jednalo na začátku března v Káhiře, ale bez delegace Izraele, který účast odmítl.[146] Oficiální jednání skončilo bez úspěchu.[147]
Ačkoliv byly boje v této době nejintenzivnější na jihu Pásma Gazy, Izrael pokračoval s operacemi proti Hamásu také ve zbylých částech území. Na severu se také koncentrovala humanitární pomoc. Dne 29. února se odehrál incident, během nějž přišlo o život kolem 100 Palestinců. Ti se tlačili kolem humanitárního konvoje, který byl střežen izraelskou armádou. Během tlačenice začali vojáci Izraele, údajně v ohrožení života, pálit do davu, ve kterém následně propukla panika.[148]
Diplomatické aktivity
V neděli 8. října se sešla RB OSN na uzavřeném jednání o konfliktu. Schůze skončila po 90 minutách bez konsensu a společného prohlášení.[149] 9. října Reuters oznámil, že Katar v koordinaci s USA zahájil zprostředkovaná jednání mezi Izraelem a Hamásem mající za cíl propuštění izraelských rukojmí výměnou za propuštění 36 palestinských žen a dětí zadržovaných Izraelem. Izrael taková vyjednávání popřel, Hamás se nevyjádřil.[150] Podle anonymního egyptského zdroje požádal Izrael Egypt o zajištění bezpečí pro rukojmí zadržovaná Palestinci. Podle tohoto zdroje ale Izrael v této fázi není připraven na příměří.[151]
Dne 15. října požádalo Rusko o hlasování v Radě bezpečnosti OSN o návrhu rezoluce požadující humanitární příměří.[152] Ruský návrh rezoluce byl 16. října v hlasování zamítnut.[153] Ve středu 18. října USA v RB OSN vetovaly brazilský návrh rezoluce OSN odsuzující útok Hamásu na Izrael, vyzývající k humanitární pauze v útocích, aby bylo umožněno dodání humanitární pomoci civilistům, a vyzývající Izrael, aby stáhl svůj příkaz vyzývající civilisty k evakuaci severní části Pásma Gazy. Rezoluci podpořilo 12 z 15 členů RB, Spojené království a Rusko se hlasování zdržely.[154] Dne 20. února 2024 americká vláda vetovala návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kterou předložilo Alžírsko, požadující příměří v Gaze.[155] USA současně předložily protinávrh rezoluce, v němž volaly po dočasném příměří a postavily se proti zahájení izraelské pozemní ofenzivy ve městě Rafáh.[156]
V Káhiře se 21. října sešel summit politiků ze Středního východu a Evropy nazvaného Summit pro mír, který má za cíl projednat deeskalaci konfliktu mezi Gazou a Izraelem. Palestinský prezident Mahmúd Abbás sdělil, že... Palestinci nebudou ze své země vyhnáni. Podle arabských zemí včetně Egypta by příliv palestinských uprchlíků do sousedních arabských zemí znamenal... vyhnání Palestinců z jejich země.[157]
Mluvčí katarského ministerstva zahraničí sdělil, že po mnoha dnech nepřetržité komunikace se všemi stranami se podařilo dojednat propuštění dvou rukojmí ze zajetí Hamásem. Dle vyjádření mluvčího vyjednávání budou pokračovat.[158]
Vůdce Hizballáhu Hassan Nasralláh se 25. října setkal s představiteli Hamásu Salehem Al-Arourim a Palestinského islámského džihádu Ziadem Nakhlou. podle zveřejněného prohlášení představitelé palestinských organizací... hodnotili, co musí strany osy odporu udělat v této citlivé fázi, aby dosáhly skutečného vítězství odporu v Gaze a Palestině a zastavily zrádnou a brutální agresi proti našemu lidu.[159]
V Kataru sídlící předseda Hamásu Ismáíl Haníja, který v den útoku Hamásu na Izrael pobýval v tureckém Istanbulu,[160] jednal 16. října s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem o možnosti propuštění rukojmích.[161] Dne 21. října 2023 Haníja hovořil s tureckým prezidentem Recep Tayyip Erdoğanem o situaci v Gaze a o vývoji ve válce.[162]
Po dvoustranných rozhovorech mezi zástupci ruského ministerstva zahraničí uvedl 26. října TASS, že... diskuse se zaměřily na propuštění rukojmích zadržovaných Hamásem a také na evakuaci ruských občanů z Gazy. Podle Hamásu... je třeba, aby mezinárodní společenství dostálo své odpovědnosti za zločin genocidy spáchaný sionistickou vládou. Izraelské ministerstvo reagovalo prohlášením ,ve kterém se říká, že ...pozvání vysokých představitelů Hamásu do Moskvy... je aktem podpory terorismu a legitimizuje zvěrstva teroristů Hamásu.[163]
Dne 27. října přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří ve válce mezi Izraelem a Hamásem. Text navržený Jordánskem a dalšími arabskými státy získal podporu 121 zemí, 44 se zdrželo hlasování a proti návrhu hlasovalo 14 zemí, včetně Izraele, Spojených států a Česka.[164] Po hlasování vyzvala česká ministryně obrany Jana Černochová k vystoupení České republiky z OSN. Podle Černochové nemá Česko „v organizaci, která fandí teroristům a nerespektuje základní právo na sebeobranu, co pohledávat.“[165]
Dne 15. ledna 2024 přiletěl do Izraele český prezident Petr Pavel, aby se setkal s představiteli státu a vyjádřil jim podporu v boji s Hamásem.[166] Po setkání s prezidentem Herzogem a premiérem Netanjahuem Pavel prohlásil, že hnutí Hamás si bere palestinské civilisty jako „živé šíty“ a „ten, kdo nese hlavní vinu za civilní oběti, není izraelská armáda, ale Hamás sám.“[167] Podle zahraničněpolitického analytika Břetislava Turečka „Petr Pavel příjemně překvapil. Jako první český politik totiž poprvé od teroristického útoku zcela otevřeně promluvil i o zájmech Palestinců, o utrpení, kterým procházejí v Gaze.“[168] Tureček připomněl předchozí návštěvu předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové v Izraeli, která „zmínila podporu Izraeli, ale ani jedním slovem se nezmínila o Palestincích.“[169]
V druhé polovině února 2024 se sešli diplomaté Spojených států amerických, Izraele, Kataru a Egypta v Paříži, kde dohodli základní obrysy dohody o dočasném příměří.[170] O přijetí dohody, která by znamenala šestitýdenní příměří, se začalo vyjednávat v Káhiře na začátku března 2024. Zprostředkovatele nadále dělaly Spojené státy americké, Egypt a Katar. Jednání se účastnili zástupci teroristického hnutí Hamás. Naopak delegace Izraele nedorazila, protože neobdržela požadovaný seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu.[171] Během prvních dvou plánovaných dnů jednání se zprostředovatelům nepodařilo uzavřít dohodu. Podle činitelů Hamásu byl na jednání předložen vlastní protinávrh příměří. Hamás i Izrael obviňovaly druhou stranu z nedostatečné aktivity pro uzavření příměří.[172]
Počet obětí
K 3. březnu 2024 bylo při izraelských náletech na Pásmo Gazy zabito nejméně 30 400 Palestinců, z toho 21 000 žen a dětí. Dalších 7000 lidí bylo nezvěstných a 71 700 zraněných.[173] Podle OSN navíc čtvrtina Palestinců čelila hladovění a 80 % populace bylo nuceno opustit svůj domov.[174] Při útoku Hamásu na Izrael dne 7. října 2023 bylo zabito 31 izraelských dětí.[175]
Údaje o počtech palestinských obětí pochází od ministerstva zdravotnictví v Gaze, které je pod kontrolou vládnoucího Hamásu, ale není jím tolik ovlivněno jako politické a bezpečnostní složky v Gaze. Podle OSN a humanitárních organizací ukázaly zkušenosti z předchozích let, že údaje ministerstva zdravotnictví v Gaze odpovídají realitě a dá se jim důvěřovat. Počet palestinských obětí může být ve skutečnosti ještě vyšší než uvádí úřady v Gaze, protože mnoho obyvatel Gazy leží pohřbeno pod troskami domů a nejsou zatím započítáni mezi oběti.[176] Lze zde podotknou, že údaje korigované izraelskou stranou zase přicházely během války od izraelské vlády, a také u nich by byla potřeba vnějšího ověřování.
K lednu 2024 bylo hlášeno 370 palestinských obětí také na Západním břehu Jordánu. Většinu obětí usmrtily izraelské bezpečnostní složky. Jednotky případů ale také byly obětmi násilí izraelských osadníků vůči Palestincům. Toto jednání odsoudil americký prezident Joe Biden, který proti čtyřem osadníkům schválil sankce.[177]
Podle zprávy z února 2024 portálu The Times of Israel s odvoláním na izraelskou armádu Izrael do té doby provedl 31 000 náletů, z většiny na Pásmo Gazy. Ze vzduchu bylo zaměřeno 29 000 cílů a v cca 7000 případech si útoky vyžádaly podpůrné pozemní jednotky. Z toho 26 000 útoků uskutečnila letadla, další tisíce pak helikoptéry a drony. Podle izraelské armády bylo při útocích zabito 12 000 členů Hamásu. Hamás ale uváděl poloviční počet obětí. Útok na Pásmo Gazy stál život 236 izraelských vojáků. Na palestinské straně bylo zabito celkem 29 000 lidí, ve většině civilisté.[178]
Obvinění z válečných zločinů
Rada bezpečnosti OSN identifikovala jasné důkazy o válečných zločinech spáchaných jak Izraelskými obrannými silami, tak Hamásem.[179] Podle komise OSN pro izraelsko-palestinský konflikt existují jasné důkazy o tom, že válečné zločiny mohly být spáchány při posledním výbuchu násilí v Izraeli a Gaze.[180][181]
Zabíjení novinářů
V prosinci 2023 v předvečer mezinárodního Dne lidských práv zveřejnila Mezinárodní federace novinářů seznam 94 novinářů a pracovníků médií, které byli v roce 2023 zabití v souvislostí s jejich prací. Drtivá většina zabitých novinářů (68) připadá na právě na válku Izraele s hnutím Hamás. Šlo o 61 palestinských novinářů zabitých v pásmu Gazy, o 4 izraelské novináře zabité během útoků Hamásu na hudební festival Supernova a na kibuci Nahal Oz a Kfar Aza, o 3 libanonské novináře zabité Izraelem nedaleko společné hranice obou zemí. Tento konflikt je tak pro pracovníky médií nejsmrtelnější za více 30 let, kdy Mezinárodní federace novinářů monitoruje oběti z řad novinářů. Podle IFJ se... palestinští novináři v Gaze stali obětí nevybíravého bombardování ze strany izraelské armády. IFJ ve své výzvě sdělila, že... mezinárodní společenství, a zejména Mezinárodní trestní soud, musí čelit své odpovědnosti a důkladně vyšetřit a případně zahájit stíhání těch, kdo nařídili a provedli útoky na novináře.[182][183]
Izrael
Obvinění z válečných zločinů vznesly proti Izraeli Human Rights Watch, Amnesty International, B´tselem a OSN. Izraelský magazín +972 popsal, jak izraelská armáda vědomě cílí na civilisty.[184][185] Podle odhadů OSN zabila izraelská armáda v Gaze za tři měsíce víc civilistů než ruská armáda na Ukrajině za skoro dva roky.[186]
Do 21. října podle palestinského ministerstva zdravotnictví izraelské útoky zabily v Pásmu Gazy 37 zdravotníků, napadeno bylo 69 zdravotnických zařízení, z provozu bylo vyřazeno 7 nemocnic a 24 sanitek. Smrt v řadách svého zdravotnického personálu v Gaze oznámily UNRWA, Mezinárodní červený kříž a Červený půlměsíc, mrtvé ohlásily i Lékaři bez hranic.[187][188] Útoky na zdravotnická zařízení se Izrael údajně dopustil válečných zločinů podle Ženevských úmluv.[189] Dne 13. října vydaly IOS příkaz k evakuaci 1,1 milionu lidí z Pásma Gazy, což někteří diplomaté označili jako násilný přesun, čímž se Izrael údajně dopustil válečného zločinu podle Ženevské úmluvy.[190] Podle Human Rights Watch a Euro-Med Human Rights Monitor používají izraelské jednotky při svých útocích v hustě zastavených oblastech dělostřelecké granáty s bílým fosforem. Izrael použití této munice v Gaze popřel.
Dne 15. prosince 2023 byli izraelskými vojáky zastřeleni tři izraelští rukojmí v Gaze, které si izraelští vojáci údajně spletli s bojovníky Hamásu, přestože muži byli neozbrojeni, byli svlečeni do půl těla a nesli bílou vlajku.[191] Podle kritiků postupu izraelské armády v Gaze tento incident dokládá, jak izraelská armáda zachází s palestinskými civilisty a se zajatci, protože vojáci si rukojmí pravděpodobně spletli se vzdávajícími se Palestinci.[192]
V lednu 2024 projednal Mezinárodní soudní dvůr v Haagu žalobu Jihoafrické republiky na Izrael, ve které byl obviněn z páchání genocidy vůči Palestincům. Dne 26. ledna soud předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby učinil veškeré kroky k zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Soudkyně Joan Donoghueová navíc uvedla, že některá tvrzení Jihoafrické republiky jsou „věrohodná“. Soudkyně dodala: „Soud se domnívá, že existuje reálné a bezprostřední riziko, že než soud vydá konečné rozhodnutí, bude způsobena nenapravitelná újma na právech, která soud shledal jako hodnověrná.“ Benjamin Netanjahu podle listu The Times of Israel nařídil členům svého kabinetu, aby se zdrželi reakce na předběžné rozhodnutí soudu. On sám prohlásil, že tvrzení, že „Izrael páchá genocidu na Palestincích, je nejen nepravdivé, ale i pobuřující“.[193]
Podle skupiny zvláštních zpravodajů provádí IOS nevybíravé útoky proti civilním cílům v Pásmu Gazy.[194] IOS provedly útoky proti proti tržnici v Džabálii,[195] proti uprchlickému táboru Al-Šatí,[196] nálet na školu UNRWA,[197] kde se ukrývalo 4000 uprchlíků. Izraelské útoky zničily nebo poškodily okolo 104 mešit a čtyři kostely.[198] Při izraelském leteckém úderu, který 19. října zasáhl areál řeckého pravoslavného kostela svatého Porfyria, zahynulo 17 křesťanů, kteří se tam ukrývali před nálety, tedy skoro 2% příslušníků křesťanské komunity v Gaze.[199]
V severní části Gazy, kde se nachází nejlidnatější město Gaza, bylo k lednu 2024 v důsledku bojů a izraelských útoků zničeno nebo poškozeno 70–80% veškerých budov. V celé Gaze bylo zničeno nebo poškozeno přes 50% budov. Více než 1,9 milionu lidí, tedy kolem 85% všech obyvatel Gazy, bylo vyhnáno ze svých domovů.[200]
Některé nebojové akce provedené Izraelem jako je blokáda přísunu potravin, vody, paliv či elektřiny jsou charakterizovány jako kolektivní trest což je podle Ženevské úmluvy klasifikováno jako válečný zločin.[201] Izraelský prezident Jicchak Herzog obvinil všechny Palestince v Gaze ze společné odpovědnosti za útok proti Izraeli.[202] Sari Bashi, expertka pro na lidská práva z Human Rights Watch poznamenala, že... je znepokojivé, když izraelský představitel otevřeně přiznává zapojení své země do kolektivního trestu.[203] Generální tajemník OSN António Guterres 18. října prohlásil, že... útoky Hamásu nemohou ospravedlnit kolektivní trestání palestinského lidu.[204] Podle Světového potravinového programu (WFP) trpělo v prosinci 2023 extrémním hladem 25% rodin v Gaze a u tisíců dětí byla diagnostikována podvýživa.[186] V polovině prosince OSN odhadovala, že okolo 90% obyvatel Gazy má zajištěno méně než jedno jídlo denně.[205]
V únoru 2024 byl zveřejněn zvukový záznam hovoru mezi operátory tísňového volání a šestiletou palestinskou dívkou, která jako jediná přežila útok izraelských vojáků na auto s palestinskými civilisty. Sanitka Červeného půlměsíce, která přijela na místo, se stala také terčem izraelské střelby a její posádka zahynula. Dívka byla později nalezena mrtva.[206] Dne 29. února 2024 bylo při střelbě izraelských vojáků do davu civilistů zabito nejméně 115 Palestinců a více než 750 utrpělo zranění.[207]
Hamás a palestinské militantní skupiny
Vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Human Rights Watch obvinily palestinské ozbrojené skupiny z... páchání ohavných činů a zaměřování se při střelbě na civilisty a prohlásily, že... braní civilistů jako rukojmí se podle mezinárodního práva rovná válečným zločinům.[208][209]
Během svého pohybu v Izraeli palestinští ozbrojenci nevybíravě zabíjeli, přičemž se zaměřovali na civilisty. Poté, co dosáhli svých cílů, zabíjeli dále systematicky civilisty včetně žen a dětí.[210] Během masakru na hudebním festivalu v Re´im zabili 260 osob. Díky videím pořízeným samotnými příslušníky Hamásu a zveřejněným sociálních sítích bylo zdokumentováno mučení, sexuální násilí a násilí na dětech.[211]
Při ústupu do Pásma Gazy brali palestinští ozbrojenci civilní rukojmí, což je závažným porušením Ženevské úmluvy.[212] Do Pásma Gazy bylo odvlečeno více jak 200 osob, převážně civilistů.[213] Praxi hromadných vražd, braní rukojmí a raketového ostřelování civilních objektů nemají žádné ospravedlnění.[214] Podle řady mezinárodních právních expertů byly tyto činy provedeny s úmyslem zničit zcela, nebo částečně národní skupinu, což je v souladu s výslovnými cíli Hamásu. Tyto činy se s největší pravděpodobností rovnají genocidě.[215][216] Hamás dále pohrozil, že bude popravovat rukojmí pokaždé, když Izrael zaútočí na dům v Pásmu Gazy a popravy bude živě vysílat na internetu.[217] Provedení takových poprav by představovalo válečný zločin.[218]
Válečným zločinem jsou i nevybíravé raketové útoky proti obytným aglomeracím. Během svého útoku Hamás vypustil více jak 3000 raket na Izrael.[219] Některé z těchto raket zasáhly až Tel Aviv a předměstí Jeruzaléma. Podle řady osob, včetně mluvčího Evropské komise používá Hamás civilní obyvatelstvo Pásma Gazy i unesená rukojmí jako živé štíty, což je samo o sobě porušením Římského statutu.[220]
Reakce
.jpg)
První reakce států
Brazílie: Brazílie svolá mimořádné zasedání rady bezpečnosti OSN.[221]
Česko: Premiér Petr Fiala útok odsoudil a uvedl, že... myslí na nevinné oběti násilí, a popřál našim izraelským přátelům co nejrychlejší zvládnutí situace a naplnění jejich ambicí žít v míru a bezpečí.[222] Útok dále odsoudila ministryně obrany Jana Černochová,[223] předseda Senátu Miloš Vystrčil,[224] poslanec Andrej Babiš[225] a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.[226] Premiér Fiala dne 11. ledna 2024 odmítl tvrzení Jihoafrické republiky, že se Izrael dopouští na Palestincích v Gaze genocidy, a varoval před pokusy politizovat Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu.[227]
Čína: ministerstvo zahraničí vyzvalo zúčastněné strany, aby... zůstaly v klidu, zachovaly se zdrženlivě a okamžitě ukončily nepřátelské akce na ochranu civilistů a zabránilo se dalšímu zhoršování situace. Základní cesta z konfliktu spočívá v realizaci dvoustátního řešení a vytvoření nezávislého Palestiny.[228]
Egypt: ministerstvo zahraničí varovalo před vážnými následky a vyzvalo k... maximální zdrženlivosti a vyvarování se vystavení civilistů dalšímu nebezpečí.[228] Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí odsoudil izraelskou politiku „kolektivního trestu“ vůči Palestincům v Gaze.[229]
Francie: prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Francie... stojí za Izraelem a Izraelci. Ministerstvo zahraničí potvrdilo... naprosté odmítání terorismu a svůj závazek k bezpečnosti Izraele[230]
Indonésie: požaduje, aby... násilné činy okamžitě přestaly, aby se předešlo narůstajícím lidským obětem. Kořen konfliktu, totiž okupace palestinských území Izraelem, musí být vyřešen podle parametrů dohodnutých OSN.[228]
Itálie: italská vláda v čele s premiérkou Giorgiou Meloniovou vydala prohlášení, ve kterém se uvádí, že... vláda se znepokojením sleduje vývoj situace... zvláštní pozornost je věnována bezpečnosti židovské komunity v zemi.[228]
Írán: nejvyšší íránský duchovní vůdce Sajjid Alí Chameneí prohlásil, že... dá-li Bůh, bude rakovina uzurpátorského sionistického režimu vymýcena rukou palestinského lidu a sil odporu v celém regionu.[231] Poradce nejvyššího vůdce Jahjá Safavi prohlásil, že... budeme stát na straně palestinských bojovníků až do osvobození Palestiny a Jeruzaléma. Násir Kanaani, mluvčí ministerstva zahraničí prohlásil, že... v této operaci byl použit prvek překvapení a další kombinované metody, které ukazují důvěru palestinského lidu tváří v tvář okupantům.[228]
Japonsko: premiér Fumio Kišida řekl, že... Japonsko důrazně odsuzuje útoky, které těžce zranily nevinné civilisty...Ozbrojenci údajně unesli řadu lidí. Japonsko takové činy důrazně odsuzuje a vyzývá k jejich okamžitému propuštění. Japonsko je také hluboce znepokojeno řadou obětí v Gaze.[228]
Jordánsko: jordánský král Abdalláh II. odsoudil izraelskou politiku „kolektivního trestu“ vůči Palestincům.[229]
Kanada: premiér Justin Trudeau prohlásil, že... Kanada důrazně odsuzuje současné teroristické útoky proti Izraeli. Tyto násilné činy jsou naprosto nepřijatelné. Stojíme při Izraeli a plně podporujeme jeho právo na obranu. Naše myšlenky jsou s každým, kterého se to týká. Civilní životy musí být chráněny.[228]
Katar: ministerstvo zahraničí uvedlo, že... za pokračující násilí vůči palestinskému lidu je odpovědný pouze Izrael.[228]
Keňa: hlavní tajemník ministerstva zahraničí Korir Sing'oei prohlásil, že...i když má Izrael právo na odvetu, je naléhavě žádána mírová cesta k vyřešení tohoto nešťastného vývoje.[228]
Kuvajt: vyjádřil... znepokojení nad vývojem mezi Izraelem a Palestinci a obvinil Izrael z toho, co nazval „do očí bijícími útoky“.[228]
Maroko: vyjádřilo... hluboké znepokojení a odsoudilo útoky na civilisty, kdekoliv jsou.[228]
Nizozemsko: premiér Mark Rutte prohlásil, že se jedná o... bezprecedentní útok na Izrael.[230]
Palestinská autonomie: prezident Mahmúd Abbás prohlásil, že... palestinský lid má právo bránit se proti teroru osadníků a okupačních jednotek.[228]
Polsko: prezident Andrzej Duda sdělil, že... je šokován brutálními útoky Hamásu na Izrael. Raketové útoky a zadržování civilistů jako rukojmích vzbuzuje náš nejhlubší odpor. Polsko důrazně odsuzuje všechny násilné činy.[228]
Rusko: náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov sdělil, že... Rusko je v kontaktu s Izraelem, Palestinci a arabskými zeměmi... dále pak... vyzval ke zdrženlivosti.[228]
Saúdská Arábie: ministerstvo zahraničí... vyzvalo k okamžitému ukončení násilí.[228]
Spojené arabské emiráty: ministerstvo zahraničí... vyzývá k maximální zdrženlivosti a okamžitému příměří, aby se předešlo vážným následkům.[228]
Spojené království: premiér Rishi Sunak, prohlásil, že... je šokován útokem Hamásu a dále řekl, že... Izrael má absolutní právo bránit se.[230]
Spojené státy americké: ministr zahraničí Anthony Blinken prohlásil, že... neexistuje žádné ospravedlnění pro terorismus. Jsme solidární s vládou a lidem Izraele a vyjadřujeme naši soustrast nad izraelskými životy ztracenými při těchto útocích. Ministr obrany Lloyd Austin řekl, že... během nadcházejících dnů bude ministerstvo obrany pracovat na tom, aby Izrael měl, co potřebuje, aby se bránil a chránil civilisty před nevybíravým násilím a terorismem.[228]
Německo: kancléř Olaf Scholz prohlásil, že... jeho země je hluboce šokována raketovou palbou z Gazy a eskalujícím násilím. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková řekla, že... násilí a rakety proti nevinným lidem musí okamžitě skončit. Izrael má naši plnou solidaritu a podle mezinárodního práva má právo bránit se proti teroru.[230]
Turecko: prezident Recep Tayyip Erdoğan vyzval všechny strany ke zdrženlivosti.[228] Erdoğan prohlásil, že Izrael je okupant a Hamás nepovažuje za teroristickou organizaci.[232]
Uganda: prezident Yoweri Museveni řekl, že...vypuknutí obnoveného násilí v Izraeli a Palestině je politováníhodné. Proč obě strany nerealizují řešení dvou států?[228]
Ukrajina: prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že... teror by neměl mít na světě místo , protože je to vždy zločin.[230]
První reakce organizací
Africká unie: předseda Moussa Faki Mahamat řekl, že... popírání základních práv palestinského lidu, zejména práva na nezávislý a suverénní stát je hlavní příčinou trvalého izraelsko-palestinského napětí.[228]
Evropská unie: předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že... je to terorismus ve své nejohavnější podobě. Izrael má právo bránit se proti takovým ohavným útokům. Útok odsoudili i předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola a předseda Evropské rady Charles Michel.[230]
Hizballáh: ve svém prohlášení uvedl, že událost je... rozhodující odpověď na pokračující izraelskou okupaci a zpráva těm, kdo usilují o normalizaci s Izraelem.[228]
Organizace spojených národů: ...toto je nebezpečná propast a já apeluji na všechny, aby se stáhli od této propasti, řekl vyslanec OSN pro mír na Blízkém východě Tor Wennesland. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Tuerk prohlásil, že... tento útok má hrozný dopad na izraelské civilisty... civilisté nikdy nesmí být terčem útoku.[228]
Reakce států a mezinárodních organizací v průběhu války
- Spojené státy americké: Prezident Joe Biden vyzval Kongres, aby schválil mimořádnou vojenskou pomoc Izraeli ve výši 14,3 miliardy dolarů.[233] Izrael již dostává 3,8 miliardy dolarů ročně ve formě vojenské pomoci ze Spojených států.[234]
- Spojené státy americké: USA na konci října vyzvaly Izrael, aby rozlišoval mezi Hamásem a palestinskými civilisty. Izraeli to vzkázal bezpečnostní poradce prezidenta USA. Konkrétně řekl: „My se domníváme, že každou hodinu, každý den této vojenské operace, by izraelská vláda měla přijmout všechna možná opatření, která má k dispozici, aby rozlišovala mezi Hamásem – teroristy, kteří jsou legitimními vojenskými cíli – a civilisty, kteří jimi nejsou.“[235]
Španělsko: V říjnu 2023 španělská místopředsedkyně vlády a ministryně práce Yolanda Díaz uvedla, že „mezinárodní společenství nemůže situaci přehlížet a EU musí vyvíjet tlak, aby Izrael nepáchal v Gaze masakr.“[236]- Brazílie a
Mexiko: Brazílie a Mexiko volaly po uzavření příměří a zastavení vraždění civilistů.[237][238] Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva opakovaně prohlásil: „To, co dělá izraelská vláda, není válka, je to genocida. Děti a ženy jsou vražděny.“[239] 
Bolívie: Na konci října přerušila Bolívie diplomatické styky s Izraelem. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že jde o projev „odmítnutí a odsouzení agresivní a nepřiměřené izraelské vojenské ofenzívy probíhající v Pásmu Gazy.“[240]
Chile a 
Kolumbie: Na začátku listopadu Chile a Kolumbie povolaly své velvyslance z Izraele na konzultace kvůli izraelské operaci v Pásmu Gazy. „Rozhodl jsem se povolat našeho velvyslance v Izraeli. Pokud Izrael nezastaví masakr Palestinců, nemůžeme tam být,“ uvedl kolumbijský prezident Gustavo Petro. Chilské ministerstvo zahraničí v prohlášení odsoudilo izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy, které označilo za „kolektivní trestání“ civilního obyvatelstva.[241]
- Francie: V listopadu 2023 francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Izrael, aby přestal zabíjet civilisty. „De facto – dnes jsou bombardováni civilisté – de facto. Tyto malé děti, tyto ženy, tito staří lidé jsou bombardováni a zabíjeni. Takže pro to není důvod a žádné oprávnění. Naléháme proto na Izrael, aby přestal,“ řekl Macron. Současně ale uvedl: „Sdílíme bolest (s Izraelem). A sdílíme jejich odhodlání zbavit se terorismu. My ve Francii víme, co terorismus znamená,“ zdůraznil Macron, který Izrael označil za „partnera a přítele“.[242] V lednu 2024 Macron obvinil Hamas z používání palestinských civilistů jako lidských štítů a prohlásil, že Izrael má právo se bránit. Francie odmítla obvinění, že se Izrael dopouští genocidy palestinského obyvatelstva v Gaze.[243]
- Organizace spojených národů: V listopadu 2023 se členské země Organizace spojených národů shodly na přijetí rezoluce vyzývající k humanitárnímu příměří ve válce mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás. Pro hlasovalo celkem 120 zemí, 45 se zdrželo hlasování a 14 bylo proti. Pokud jde o členské země Evropské unie, nejvíce z nich, celkem 15, se zdrželo hlasování, osm hlasovalo pro, mezi nimi například Francie, Španělsko, Portugalsko, Belgie a Irsko, proti byly pouze čtyři – Česko, Maďarsko, Rakousko a Chorvatsko.[244]
- Egypt, Írán, Katar, Saúdská Arábie, Turecko: V listopadu 2023 arabské a islámské země na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k okamžitému ukončení vojenských operací v Pásmu Gazy. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan prohlásil: „V Gaze nepotřebujeme několikahodinové přestávky v bojích, ale trvalé příměří.“ Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí zdůraznil, že „politika kolektivního trestání obyvatel Gazy je nepřijatelná a nemůže být ospravedlňována právem Izraele na sebeobranu či jakýmikoli jinými tvrzeními.“ Katarský emír Tamím bin Hamad Ál Thání se dotazoval: „Jak dlouho bude ještě mezinárodní společenství jednat s Izraelem, jako by stál nad mezinárodním právem?“ Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán vyzval k ukončení izraelské blokády Pásma Gazy a umožnění dodávek humanitární pomoci do tohoto hustě obydleného území. Podotkl také, že Izrael je zodpovědný za „zločiny“ spáchané na palestinském lidu. Íránský prezident Ebráhím Raísí ve svém nepřátelském projevu v Rijádu ocenil aktivity Hamásu namířené proti Izraeli: „Není jiná cesta než Izraeli vzdorovat a my líbáme ruce Hamásu za jeho odpor vůči Izraeli,“ řekl.[245]
Americký ministr zahraničí Antony Blinken a izraelský prezident Herzog v Tel Avivu 9. ledna 2024 - Spojené státy americké: V listopadu 2023 americký prezident Joe Biden odmítl výzvy k trvalému příměří, ale řekl, že podporuje dočasné „humanitární pauzy“, aby mohla být lidem v Gaze poskytnuta pomoc.[246] V prosinci v telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vyjádřil obavu o zbývající izraelská rukojmí držené Hamásem v Pásmu Gazy. Zároveň vyzval k ochraně palestinských civilistů na místě a k otevření humanitární pomoci.[247]
- Francie, Německo a Spojené království: V prosinci 2023 ministři zahraničí Spojeného království, Německa a Francie vyzvali Izrael k udržitelnému příměří. Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonna uvedla, že „je zabíjeno příliš mnoho civilistů“.[248]
Jižní Afrika: Jihoafrická republika koncem roku 2023 podala na Mezinárodní soudní dvůr žalobu na Izrael z páchání genocidy. Soud v Haagu v lednu 2024 předběžným opatřením vyzval Izrael, aby okamžitě zabránil svým vojákům zabíjet palestinské civilisty a způsobovat jim vážnou fyzickou a mentální újmu.[249]
Vatikán: Papež František opakovaně vyzýval k ukončení války. V prosinci 2023 řekl: „Ať (mír) zavládne v Izraeli a Palestině, kde válka ničí životy lidí. Myslím na ně na všechny, zvlášť pak na křesťanské komunity v Gaze a v celé Svaté zemi.“[250] V lednu 2024 dodal: „Žádám, aby palestinské obyvatelstvo dostalo humanitární pomoc a aby nemocnice, školy a modlitebny dostaly potřebnou ochranu.“[251]- Chile a Mexiko: V lednu tyto země požádaly Mezinárodní trestní soud, aby prozkoumal události od 7. října a stanovil „potenciální trestní odpovědnost“ za válečné zločiny spáchané jak Hamásem, tak Izraelem.[252]
- Francie a Jordánsko: V lednu 2024 Francie spolu s Jordánskem z letadel shodila do Pásma Gazy sedm tun humanitární pomoci. Jordánsko takto shodilo humanitární pomoc do Pásma Gazy už několikrát, poprvé začátkem listopadu 2023. V případě Francie šlo o první takový způsob doručení. Francie jinak poslala do Pásma Gazy od října pomoc pozemní cestou.[253]
- Spojené království: 14. ledna 2024 prohlásil britský ministr zahraničí David Cameron, že „Izrael jedná v sebeobraně“ a popřel, že by se dopouštěl v Gaze válečných zločinů. Odmítl jihoafrické obvinění z genocidy Palestinců jako „nesmysl“ a řekl, že Izrael je „demokracie, země s právním státem, země s ozbrojenými silami, které jsou odhodláni dodržovat zásady právního státu“.[254]
- Česko: Prezident Petr Pavel při návštěvě Izraele vyjádřil plnou podporu Izraeli a za viníka všech civilních obětí označil Hamas, který si podle Pavla bere palestinské civilisty jako lidské štíty. Ocenil Izrael, který podle Pavla „dělá vše, aby se i palestinským civilistům dostala humanitární pomoc.“[255] Slíbil uvolnit 10 milionů korun na pomoc zdravotnickým organizacím. Polovina by měla být přidělena palestinským organizacím a druhá polovina izraelským.[256]
- Spojené státy americké: Na začátku února 2024 americký prezident Joe Biden prohlásil: „Jsem toho názoru, jak víte, že postup při reakci v Pásmu Gazy byl přehnaný.“ Dále řekl: „Je tu spousta nevinných lidí, kteří hladoví, spousta nevinných lidí, kteří mají problémy a umírají, a to musí přestat.“ Dal také najevo, že tlačí na obě strany konfliktu, aby dosáhly dlouhodobého přerušení bojů.[257]
Austrálie, Kanada a 
Nový Zéland: V polovině února v reakci na plánovanou izraelskou ofenzivu do Rafáhu Kanada, Austrálie a Nový Zéland vyzvaly k humanitárnímu příměří. Požadovaly ochranu civilistů a aby Izrael zastavil ofenzivu a Hamás složil zbraně a propustil civilisty.[258]
Irsko a Španělsko: V polovině února premiéři Irska a Španělska ve společném dopise vyzvali Evropskou komisi k přijetí kroků k zamezení útoku Izraele na město Rafáh. „Vzhledem ke kritické situaci v Rafahu Irsko a Španělsko právě požádaly Evropskou komisi, aby urychleně přezkoumala, zda Izrael dodržuje své závazky dodržovat lidská práva v Gaze,“ prohlásil Pedro Sánchez.[259]- Čína: Čína v polovině února 2024 vyzvala Izrael, aby co nejdříve zastavil vojenskou operaci v Rafáhu na jihu Pásma Gazy a zabránil tak ještě větší humanitární katastrofě.[260]
- Evropská unie: Celkem 26 z 27 zemí Evropské unie v druhé polovině února 2024 vyzvalo k okamžité humanitární pauze v Pásmu Gazy, která by vedla k „udržitelnému příměří“. Proti bylo jen Maďarsko, které rovněž zablokovalo jednání o sankcích vůči radikálním židovským osadníkům.[261]
- Spojené království: Koncem února 2024 britský princ William vyzval k co nejrychlejšímu ukončení bojů mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Uvedl: „Jsem nadále hluboce znepokojen strašlivými lidskými oběťmi konfliktu na Blízkém východě od teroristického útoku Hamásu 7. října. Příliš mnoho lidí bylo zabito. Stejně jako mnoho dalších si přeji, aby boje co nejdříve skončily. Je zoufale nutné zvýšit humanitární pomoc Gaze. Je velmi důležité, aby se pomoc dostala dovnitř a aby rukojmí byli propuštěni.“[262]
- Spojené království: Britská vláda konzervativního premiéra Rishiho Sunaka v únoru 2024 oznámila, že vyčlení 31 milionů liber (727 milionů Kč) mimo jiné na více osobních strážců a policejních hlídek pro ochranu britských poslanců hájících Izrael.[263]
Americký ministr obrany Lloyd Austin a izraelský ministr obrany Jo'av Galant 18. prosince 2023 - Spojené státy americké: Dne 20. února 2024 americká vláda vetovala návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kterou předložilo Alžírsko, požadující příměří v Gaze.[264] Šlo již o třetí takové americké veto od začátku války. USA současně předložily protinávrh rezoluce, v němž volaly po dočasném příměří a postavily se proti zahájení izraelské pozemní ofenzivy ve městě Rafáh.[265]
- Spojené státy americké: Dne 18. prosince 2023 prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin, že americká podpora Izraeli je „neotřesitelná“.[266] Na konci února 2024 Lloyd Austin uvedl, že počet palestinských žen a dětí zabitých Izraelem od začátku války v Pásmu Gazy přesahuje 25.000. Později dodal, že Izrael by měl více dbát na ochranu civilistů a že USA Izraeli poskytnuly přibližně 21.000 kusů přesně naváděné munice. Následně mluvčí Pentagonu jeho slova korigovala, že šlo o celkové počty obětí, u nichž není možné spolehlivě určit podíl žen a dětí.[267]
- Spojené státy americké: Na konci února 2024, po incidentu, při kterém izraelští vojáci pálili do davu, který se shromáždil kolem konvoje s humanitární pomocí, mluvčí kanceláře amerického prezidenta Olivia Daltonová uvedla: „Spojené státy jsou hluboce znepokojeny dnešním úmrtím desítek lidí během distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy a budou žádat prošetření okolností neštěstí.“ Incident odsoudilo také vedení OSN, Itálie, Německo či Kanada.[268]
- Spojené státy americké: V březnu 2024 americká viceprezidentka Kamala Harris obvinila Izrael z toho, že nedělá dost pro zmírnění „humanitární katastrofy“.[269] Současně požadovala, aby teroristické hnutí Hamás souhlasilo s okamžitým vyhlášením šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy.[270]
- Spojené státy americké: Na začátku března zareagovaly Spojené státy americké na humanitární krizi v Pásmu Gazy vysláním letadel C-130 Hercules s potravinami, které na území shodily.[271]
- Spojené státy americké: Dne 7. března 2024 Spojené státy americké uvedly, že během následujících týdnů postaví v Gaze dočasné přístavní molo pro distribuci humanitární pomoci od moře. Náklad bude z bezpečnostních důvodů vždy kontrolován v přístavu Larnaka na Kypru. Zástupce vlády Spojených států uvedl: „Nečekáme na Izraelce. Nastal čas, aby se USA postavily do vedení. Proto budujeme koalici zemí, abychom nastalou naléhavou situaci řešili.“[272]
- Evropská unie: Dne 8. března předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě Kypru prohlásila, že do pár dnů se otevře námořní koridor s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy. Do zásobování se zapojí EU, Spojené království, Spojené státy americké a Spojené arabské emiráty.[273] První loď z Kypru vyplula dne 12. března.[274]
- Evropská unie: Šéf unijní diplomacie Josep Borrell obvinil v březnu Izrael před Radou bezpečnosti OSN z toho, že používá hlad jako válečnou zbraň. Řekl: „Je to krize způsobená člověkem. A když hledáme alternativní způsoby poskytování podpory po moři nebo letecky, musíme připomenout, že to musíme dělat, protože přirozený způsob poskytování podpory po silnicích je uzavřen - uměle uzavřen - a hladomor je používán jako válečná zbraň.“
Veřejnost a média
V mnoha městech po celém světě se konaly demonstrace na podporu Izraele i Palestiny.[275][276]
Průzkum agentury Median pro CNN Prima NEWS v listopadu 2023 zjistil, že přibližně 30 % Čechů bezvýhradně podporovalo operace izraelské armády na území Gazy, 22 % dotázaných bylo názoru, že „Izrael měl právo provést akci k potlačení Hamásu, jeho reakce je ale přehnaná“, 10 % dotázaných neschvalovalo akce izraelské armády, pokud při nich dochází k ohrožení životů civilistů, 7 % respondentů odmítlo jakoukoli vojenskou akci Izraele na území Gazy, a téměř 31 % dotázaných situaci nedokázalo posoudit nebo na otázku nechtělo odpovědět.[277]
Ivan Cuker a Přemysl Čech ze společnosti Median uvedli, že „Se silnými odvetnými opatřeními i za cenu civilních obětí souhlasí zejména zástupci vládních stran, podporovatelé Petra Pavla a neparlamentní opozice. Ke konfliktu na Blízkém východě se neumí vyjádřit zejména lidé, kteří se nezajímají o politiku nebo nedůvěřují politickým stranám, ale také voliči sněmovní opozice a Andreje Babiše.“ Vojenské operace Izraele na území Gazy podporovali výrazně častěji muži, zastánci členství České republiky v Evropské unii a lidé podporující ukrajinské obranné úsilí vůči ruské invazi.[277]
Průzkum agentury Median pro institut CEDMO v lednu 2024 zjistil, že 39,6 % Čechů schvalovalo úroveň české podpory Izraele ve válce v Gaze, 5,1 % dotázaných si myslelo, že Česko nepodporuje Izrael dostatečně, 21,2 % dotázaných bylo názoru, že Česko podporuje Izrael příliš moc, a 34,1 % respondentů na otázku neodpovědělo. Izrael častěji podporovali muži, voliči vládních stran a vysokoškolsky vzdělaní lidé.[278]
Někteří uživatelé českých sociálních sítí vyzývali ke genocidě Palestinců v Gaze.[279] Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný označil Palestince za „opice“ a „zrůdy“ a vyzval k jejich „vybombardování“.[280] Podle některých komentátorů vnímá část české veřejnosti izraelsko-palestinský konflikt značně černobíle.[281]
Více než 80 českých osobností, například kněz Tomáš Halík, biskup Václav Malý, lídr Prahy sobě Pavel Čižinský, spisovatel a ředitel Knihovny Václava Havla Jáchym Topol, filozof Jan Bierhanzl, historik a publicista Petr Placák, spisovatelka Radka Denemarková, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo spisovatelka Petra Hůlová, v otevřeném dopise nazvaném "Výzva ke změně postoje české vlády ke krizi na Blízkém východě" kritizuje vládu Petra Fialy, která „bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu,“ čímž rezignuje na lidskoprávní rozměr české zahraniční politiky a „de facto opouští i dlouhodobou českou podporu spravedlivého řešení izraelsko-palestinského konfliktu.“ Podle signatářů dopisu "Odpovídat na násilí ještě větším násilím pokládáme za děsivé selhání politiky" a postoj Fialovy vlády je "nepřijatelný a odporující principům mezinárodního práva."[282][283]
.jpg)
Americká televizní stanice CNN čelila kritice svých vlastních zaměstnanců kvůli redakční politice, která podle nich vedla k nekritickému přejímání izraelské propagandy a cenzuře palestinských perspektiv ve zpravodajství o válce v Gaze.[284] Analýza amerického zpravodajského serveru The Intercept došla k závěru, že hlavní deníky ve Spojených státech, jako například The New York Times, The Washington Post nebo Los Angeles Times, informovaly o konfliktu vesměs jednostranně, byly zaujaté protipalestinsky a preferovaly izraelský pohled na válku. Přestože podle úřadů v Pásmu Gazy (ovládaných Hamásem), jejichž údaje jsou dlouhodobě považovány za spolehlivé,[285][286] bylo ve válce zabito více než 10,000 palestinských dětí v Gaze, tak pouze dva titulky z více než 1100 novinových článků ve studii zmiňují slovo „děti“ v souvislosti s dětmi z Gazy.[287]
Z proizraelské zaujatosti byly obviněny také česká soukromá i veřejnoprávní média. Například server Novinky.cz po dvou hodinách od zveřejnění smazal rozhovor s česko-palestinskou designérkou a ukončil spolupráci s jednou z autorek rozhovoru. Vedení Novinek to zdůvodnilo tím, že rozhovor byl „propalestinský“ a neshoduje se s „jednotností“ zpravodajství na Novinkách. Rozhovor se stejnou česko-palestinskou umělkyní, který zahrnoval i telefonát s její příbuznou v Gaze, udělali také redaktoři pořadu 168 hodin na ČT1, ale nakonec nebylo umožněno tento rozhovor odvysílat. Podle Jana Motala, experta na mediální etiku z MUNI a UPOL, v českých médiích se neobjevují příběhy civilistů z Palestiny a „redakce navíc směšují Palestince, což jsou mimochodem i lidé na Západním břehu, s Hamásem. To je samozřejmě teroristická organizace, která páchá zločiny. Chybou médií je, že dávají mezi civilisty a Hamás rovnítko.“[288]
Protestu na podporu Palestiny v Londýně, který vyrazil od Hyde Parku směrem k americké ambasádě, se 11. listopadu 2023 zúčastnilo přibližně 300 tisíc lidí.[289] Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová označila propalestinské protesty za „pochody nenávisti“ a obvinila londýnskou metropolitní policii ze vstřícnosti k demonstrantům. Premiér Rishi Sunak ji kvůli jejím výrokům odvolal z kabinetu. Předseda britské Labouristické strany Keir Starmer pro svůj proizraelský postoj musel čelit kritice ze strany některých členů své vlastní strany.[290]
Protesty a blokády postihly zbrojařské firmy ve Spojených státech a Spojeném království, které během války v Gaze dodávaly zbraně Izraeli, včetně Lockheed Martin,[291] General Dynamics,[292] Textron,[293] Boeing,[294] Raytheon Technologies a Northrop Grumman.[295] Dne 10. listopadu 2023 odboráři v Rochesteru v Kentu zablokovali vchody do továrny BAE Systems, která vyráběla součástky do izraelských vojenských letadel.[296]
Rektorka americké Harvardovy univerzity Claudine Gayová, první Afroameričanka v této funkci, rezignovala v lednu 2024 poté, co byla obviněna z plagiátorství a neposkytla dostatečně jasnou odpověď na dotaz, zda výzvy ke genocidě Židů, které měly zaznít v důsledku války mezi Izraelem a Hamásem, porušují etický kodex její univerzity.[297]
Plány Izraele na uspořádání po ukončení války
Varianta nuceného vysídlení palestinského obyvatelstva Gazy
Izraelské ministerstvo zpravodajských služeb v reakci vypracovalo dokument doporučující nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, kterých zda žije asi 2,3 milionu, do Egypta, na Sinajský poloostrov. Dokument upozorňuje na předpokládané obtíže mezinárodního schválení, ale vyhnání ospravedlňuje jako řešení problému uprchlíků hledajících úkryt před válkou. Informaci přinesl server The Times of Israel. Palestinci plán odmítají, stejně jako Egypt. Izraelská vláda význam dokumentu snižuje, premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že materiál představuje „počáteční úvahy“ týkající se této otázky, kterými se teď úřady nezabývají.[298]
Návrh na dlouhodobou izraelskou okupaci
V únoru 2024 informoval server The Times of Israel o plánu premiéra Netanjahua, který byl představen členům bezpečnostního kabinetu. Izrael by podle něj udržoval bezpečnostní kontrolu nad veškerým územím západně od řeky Jordán, tedy včetně okupovaného Západního břehu a Pásma Gazy. V pásmu Gazy by měla vzniknout jakási civilní samospráva prostřednictvím nespecifikovaných "nezávislých palestinských zástupců". Silnou skepsi vůči plánu vyjádřili analytici, neboť je pravděpodobné, že lídři palestinské komunity, kteří by otevřeně a jednostranně spolupracovat s Izraelem by rychle ztratili legitimitu a jejich životy by mohly být ohroženy. Návrh jednoznačně odmítli jako de facto novou okupaci Gazy zástupci palestinské autonomie.[299]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Israel Army Fires Artillery at Lebanon as Hezbollah Claims Attack. Asharq Al-Awsat [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-08. (anglicky)
- ↑ PFLP. صادر عن كتائب الشهيد أبو علي مصطفى الجناح العسكري للجبهة الشعبية لتحرير فلسطين [online]. 7 October 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ الحرية – بيان عسكري صادر عن كتائب المقاومة الوطنية (قوات الشهيد عمر القاسم) استشهاد ثلاثة من مقاتلينا داخل اراضينا المحتلة عام 48 [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2023. (anglicky)
- ↑ a b Qassam Brigades announces control of 'Erez Crossing'. Roya News. 7 October 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2023. (anglicky)
- ↑ Iran Helped Plot Attack on Israel Over Several Weeks. The Wall Street Journal [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Hamas Says Attacks on Israel Were Backed by Iran. The Wall Street Journal [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Troops hurt after three drones attack US bases in Iraq as tensions flare after Gaza hospital strike [online]. Independent [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ North Korea’s Covert Alliance With Iran Aligned Militias in the Middle East [online]. 38North [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SIDDIQUI, Umut Uras,Mersiha Gadzo,Maram Humaid,Priyanka Shankar,Dalia Hatuqa,Joseph Stepansky,Usaid. Israel strikes Gaza tower as death tolls jump after Hamas attack. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UN says Gaza war must stop as reported death toll tops 10,000. Reuters [online]. 6. listopadu 2023. Dostupné online.
- ↑ More than 10,000 Palestinians killed in Israeli attacks on Gaza. Al-Džazíra [online]. 6. prosince 2023. Dostupné online.
- ↑ El País: Svědectví z Pásma Gazy: Žijeme jako zvířata | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Hamas says Gaza war death toll over 19,600 [online]. Times of Israel [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ People from 29 countries killed, missing in Israel-Gaza war: What to know. Washington Post [online]. 2023-10-11 [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Biden heads to Israel as blast at Gaza hospital kills hundreds, escalating tensions across the region. www.cbsnews.com [online]. 2023-10-18 [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mezi oběťmi běsnění Hamásu je 22letý Čech - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-10-18]. Dostupné online.
- ↑ Israeli death toll passes 600, another 2,048 injured. The Times of Israel [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b At least 7 Nepali injured, 17 held captive by Hamas in Israel. India Today NE [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel Says Over 600 Dead, More Than 100 'Prisoners' In War With Hamas. Barron’s [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2 Thais killed, 8 injured, 11 kidnapped in Hamas attack on Israel. Bangkok Post [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Two Thais killed in Israel-Gaza violence, says Thailand PM. The Straits Times [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FABIAN, Emanuel. Authorities name 44 soldiers, 30 police officers killed in Hamas attack. The Times of Israel [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel social security data reveals true picture of Oct 7 deaths [online]. AFP [cit. 2024-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-17. (anglicky)
- ↑ October 7, 2023: Israel says it is 'at war' after Hamas surprise attack. CNN [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ MCKERNAN, Bethan. Israel and Hamas at war after surprise attacks from Gaza Strip. The Guardian [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Dozens killed, abducted as Israel comes under surprise Hamas attack. Ynetnews [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Hamas-Israel war: Israel bombards Gaza as death toll surpasses 1000 on second day of fighting - as it happened. Ahram Online [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Women and children are the main victims of the Israel-Hamas war with 16,000 killed, UN says. ABC News [online]. 20. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ CRISP, James. Naked woman paraded by jeering Hamas fighters. The Telegraph [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ HAR'EL, Amos. Analysis | 'Nightmare Scenario': Hamas’ Victory Is an Israeli Failure on a Massive Scale. Ha'arec [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Palestinians say at least 198 killed in Gaza in Israeli retaliation for a Hamas assault into Israel. Economic Times [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Palestinians say 198 killed in Gaza after Israeli response to Hamas. Business Standart [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ EDMONDS, Lauren. Doctors Without Borders says healthcare facilities 'cannot become targets' after Israeli forces struck a hospital and ambulance in Gaza. Business Insider [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ MCKERNAN, Bethan. Hundreds die and hostages held as Hamas assault shocks Israel. The Guardian [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. ISSN 0029-7712. (anglicky)
- ↑ PACCHIANI, Gianluca. Hamas claims to fire 5,000 rockets at Israel, declares 'Operation Al-Aqsa Flood'. The Times of Israel [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky)
- ↑ Hamas announces 'Al-Aqsa Storm,' claims to have fired 5,000 rockets. CNN [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky)
- ↑ SENGUPTA, Arjun. A Third Intifada? What we know about the latest Hamas-Israel escalation. The Indian Express [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Doslovně citováno ze zdroje: „Some observers have referred to the latest escalation as the beginning of the "Third Intifada"“. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky)
- ↑ MCKERNAN, Bethan. Civilians will pay price for biggest challenge to Israel since 1973. The Observer [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. ISSN 0029-7712. (anglicky)
- ↑ Experts react: Israel is 'at war' after Hamas militants launch major assault. Atlantic Council [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky)
- ↑ BEAUCHAMP, Zack. Why did Hamas invade Israel?. Vox [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ ERLANGER, Steven. An Attack From Gaza and an Israeli Declaration of War. Now What?. The New York Times [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b GOLDENBERG, Tia; SHURAFA, Wafaa. Israel declares war, bombards Gaza and battles to dislodge Hamas fighters after surprise attack. Associated Press [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Timeline of conflict between Israel and Palestinians in Gaza. Reuters [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Gaza: An 'Open-Air Prison'. Human Rights Watch [online]. 2022-06-13 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ What You Need to Know About the Electricity Crisis in Gaza. www.pcrf.net [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Gaza unrest shows economic misery under Israeli blockade. Reuters [online]. 2023-10-04 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Fears of a ground invasion of Gaza grow as Israel vows ‘mighty vengeance’. Al-Džazíra [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Israel retaliation kills 230 Palestinians after Hamas operation. Al-Džazíra [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Palestinian killed in clashes with Israelis in West Bank. France24 [online]. 2023-10-06 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ KONTEXT: Apartheid, pogromy, vláda rabínů. Izrael míří k černým scénářům. iDNES.cz [online]. 2. března 2023. Dostupné online.
- ↑ Izrael úředně anektoval Západní břeh Jordánu. Armádní noviny [online]. 19. června 2023. Dostupné online.
- ↑ a b PACCHIANI, Gianluca. Hamas commander says attacks are in defense of Al-Aqsa, claims 5,000 missiles fired. The Times of Israel [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ מוחמד דף על מתקפת הרקטות: ישראל חיללה את אל-אקצא, קורא לערביי ישראל להצטרף. Ynet [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ What We Know About the Hamas Attack and Israel’s Response. The New York Times [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ ‘We are at war,’ Netanyahu says, after Hamas launches devastating surprise attack. The Times of Israel [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ All-out war: Israel pounds Gaza after militants infiltrate in a large-scale attack. National Public Radio [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Hamas surprise attack out of Gaza stuns Israel and leaves hundreds dead in fighting, retaliation. Associated Press [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Qatar mediates opening of Gaza-Israel crossing as protests end. Al-Džazíra [online]. 2023-09-29 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Civilians and soldiers held hostage in Gaza, says Israel – as it happened. The Guardian [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Israel reopens Gaza crossings, lets Palestinians back to work after two weeks. Reuters [online]. 2023-09-28 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚPÁNEK, Vít. Izrael a Saúdská Arábie hlásí pokroky v jednáních o normalizaci, dohoda má být příští rok. Novinky.cz [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ KINGSLEY, Patrick; KERSHNER, Isabel. Israel-Gaza Conflict Air-Raid Sirens in Israel Warn of Continued Strikes on Sunday. The New York Times [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Israel at War With Hamas: Live Updates. The Wall Street Journal [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Israel and Hamas at war after surprise attacks from Gaza Strip [online]. The Guardian [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Analýza následků útoku Palestiny na Izrael 08.10.2023 [online]. Válka on-line [cit. 2023-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Analýza prvotního útoku Palestiny na Izrael 07.10.2023 [online]. Válka on-line [cit. 2023-10-12]. Dostupné online.[Dále jen: Analýza prvotního útoku Palestiny na Izrael 07.10.2023]
- ↑ Israel at war: Israel embassy reports 100 Israelis kidnapped. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Analýza prvotního útoku Palestiny na Izrael 07.10.2023
- ↑ Na hudebním festivalu zabil Hamás mnohem víc lidí, než se myslelo [online]. Borgis [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Israel retaliation kills 230 Palestinians after Hamas operation [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel declares war, bombards Gaza and battles to dislodge Hamas fighters after surprise attack [online]. The Associated Press [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israeli defence minister orders ‘complete siege’ on Gaza [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izrael na hranici zabil dva ozbrojence z Libanonu, Hizballáh zapojení odmítá | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Children found ‘butchered’ in Israeli kibbutz, IDF says, as horror of Hamas’ attacks near border begins to emerge [online]. [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel strikes Islamic University in Gaza [online]. Al Arabiya [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHARON, Jeremy; KELLER-LYNN, Carrie; SPIRO, Amy. After days of indecision, Netanyahu, Gantz agree to establish emergency war government. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel orders the evacuation of 1.1 million people from northern part of Gaza, the UN says [online]. AP [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israeli army confirms bombing of Damascus and Aleppo Intl Airports in two simultaneous attacks [online]. Al Jazeera [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IDF: Infantry troops, tanks entered Gaza for ‘localized raids’ to clear area of terrorists, locate hostages [online]. The Times of Israel [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UN Calls Israel Army’s Evacuation Order in Gaza ‘Impossible’ [online]. Bloomberg [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US sends second aircraft carrier to east Mediterranean to deter Iran, Hezbollah [online]. Times of Israel [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Iran warns of ‘preemptive’ action against Israel amid Gaza war [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US moves warships closer to Israel after Hamas attack. BBC News [online]. 2023-10-09 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Výbuch nemocnice v Gaze má 500 obětí, Izrael a Palestinci se viní navzájem [online]. České noviny [cit. 2023-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Explosion at Al-Ahli Hospital in Gaza: New findings from our investigation [online]. Le Monde [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROKOS, Milan. Vidíte válečné zločiny jen jedné strany, vyčítá Česku šéf HRW. Seznam Zprávy [online]. 2023-11-29 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Izrael: Hizballáh chce válku? Ať se nejdřív podívá na fotky Gazy [online]. Borgis a.s. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
- ↑ US Navy destroyer in Red Sea shoots down cruise missiles potentially headed toward Israel: Pentagon [online]. ABC [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hamas spokesman among scores detained in occupied West Bank [online]. CNN [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel pummels Gaza with strikes as it expands ground operations [online]. France24 [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Who Are the Palestinian Prisoners to Be Released in the Israel-Hamas Hostage Deal? [online]. Haaretz [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IRAN UPDATE, NOVEMBER 22, 2023 [online]. ISW [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hezbollah says it will abide by Israel-Hamas ceasefire on Lebanon border [online]. The New Arab [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Netanyahu avoids political rebellion over Hamas hostage deal but ally calls it ‘immoral’ [online]. The Guardian [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Families beginning to reunite with hostages released from Gaza [online]. Jerusalem Post [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The first hostages released as fighting is paused [online]. BBC [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel-Hamas War Day 51 [online]. Haaretz [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hamás propustil 17 zajatců. Za více Palestinců prodloužíme příměří, vzkazuje [online]. iDnes [cit. 2023-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Gaza truce extended by two days, say Qatar and Hamas [online]. Al Jazeera [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izrael a Hamás se prý dohodly na prodloužení příměří. Domů míří další rukojmí [online]. Česká televize [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel says 12 more hostages released by Hamas have left Gaza [online]. BBC [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Deset Izraelců a čtyři Thajci, které hnutí Hamás drželo jako rukojmí, jsou na cestě do Izraele [online]. Česká televize [cit. 2023-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Příměří mezi Izraelem a Hamásem se prodloužilo do pátečního rána. Osm rukojmí je zpět v Izraeli [online]. Česká televize [cit. 2023-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Israel-Hamas talks broke down over the terms of exchanging more prisoners and hostages. [online]. New York Times [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel-Gaza war updates: ‘No negotiations now on truce’, says Hamas [online]. Al Jazeera [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jednání o dalším příměří zkrachovala, delegace Mosadu se vrací z Kataru do Izraele [online]. Novinky [cit. 2023-12-06]. Dostupné online.
- ↑ IDF chief: We’ll continue war on Hamas once ceasefire ends [online]. Jerusalem Post [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IRAN UPDATE, NOVEMBER 25, 2023 [online]. ISW [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IRAN UPDATE, NOVEMBER 26, 2023 [online]. ISW [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hamas attacks Israeli forces in Gaza amid ceasefire extension efforts [online]. Jerusalem Post [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Five soldiers wounded by mortar near southern community [online]. Times of Israel [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israeli air strikes pound Gaza as truce with Hamas ends [online]. Al Jazeera [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Reuters: Izrael stahováním jednotek naznačuje změnu taktiky. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Izrael přes noc zesílil údery na jihu Pásma Gazy, tvrdí obyvatelé. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Druhý nejvýše postavený člen Hamásu zemřel při izraelském úderu u Bejrútu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Hizballáh nebude mlčet k zabití vůdce Hamásu, jeho šéf varuje Izrael před válkou. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Haarec: Hlad se šíří Gazou, pomoc humanitárních organizací kolabuje. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Izrael tvrdí, že zničil vojenské struktury Hamásu na severu Pásma Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Při izraelské ofenzivě v Gaze od 7. října zemřelo nejméně 21.822 Palestinců. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda postupuje v Chán Júnisu, kde zabila dalších 40 bojovníků Hamásu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Podpořte zbraněmi můj boj proti Izraeli, vyzval šéf Hamásu muslimské země. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Blinken jednal v Izraeli s Herzogem i Netanjahuem, zdůraznil ochranu civilistů. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Netanjahu odmítl americký návrh směřující ke vzniku palestinského státu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Europarlament vyzval k rozbití Hamásu, odsuzuje však nepřiměřenou reakci Izraele. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ EU zavedla nové sankce vůči Hamásu, týkají se šesti lidí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Hamás propustí všechna rukojmí, pokud Izrael pustí všechny Palestince. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Příbuzní unesených Hamásem blokují humanitární pomoc do Gazy přes Kerem Šalom. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Úřad OSN dal výpověď lidem, kteří se podle Izraele podíleli na útoku ze 7. října. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Země pozastavují financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ BBC: Hladoví, zranění a osamělí - sirotci války v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Hamás odpověděl na návrh dohody o příměří, podle Kataru v zásadě pozitivně. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Izrael podle ministra obrany postoupí do Rafáhu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ OSN vyjádřila obavy o osud obyvatel Rafáhu, Izraelci postupují na jih. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda ostřelovala oblast Rafáhu, zemřelo při tom asi 14 lidí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Po smrti je 31 rukojmích v Pásmu Gazy, oznámil mluvčí izraelské armády. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Biden odrazuje Netanjahua od útoku na Rafáh bez plánu na ochranu civilistů. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Izrael při bombardování Rafáhu zabil na 70 lidí a osvobodil dva rukojmí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda před vstupem do Rafáhu umožní evakuaci civilistů, řekl její šéf. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Abbás vyzval Hamás k dohodě o rukojmích, podle Macrona tažení v Gaze musí skončit. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Netanjahu: Izrael se nenechá přinutit k uznání palestinského státu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ V Pásmu Gazy přestala fungovat druhá největší nemocnice, poslední na jihu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Ganc: Izrael začne ofenzivu v Rafáhu, pokud Hamás nepustí rukojmí do ramadánu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Borrell: 26 z 27 zemí EU vyzvalo k humanitární pauze v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Izrael od začátku války uskutečnil přes 31.000 náletů, hlavně na Gazu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ V Paříži se dosáhlo shody nad obrysy dohody o rukojmích, řekl Sullivan. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Jednání v Káhiře o příměří v Pásmu Gazy byla o den prodloužena, uvedl Hamás. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Hamas delegation leaves Gaza truce talks in Cairo without deal. www.bbc.com. 2024-03-07. Dostupné online [cit. 2024-03-07]. (anglicky)
- ↑ Desítky Palestinců v Gaze zemřely v tlačenici kolem konvoje s humanitární pomocí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ UN Security Council meets on Gaza-Israel, but fails to agree on statement [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Qatar in talks with Hamas, Israel to swap hostages for prisoners [online]. Reuters [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel declares war, bombards Gaza and battles to dislodge Hamas fighters after surprise attack [online]. AP [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia asks UN Security Council to vote Monday on Israel, Gaza [online]. Reuters [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UN Security Council rejects Russia’s resolution on Gaza that fails to mention Hamas [online]. AP [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ V Gaze je třeba rozvinout diplomacii. USA vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN [online]. iDnes [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
- ↑ WATCH: U.S. casts lone veto against UN resolution calling for immediate cease-fire in Gaza [online]. 20 February 2024 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USA vetovaly v RB OSN alžírský návrh žádající humanitární příměří v Gaze. www.novinky.cz [online]. 2024-02-20 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Neopustíme naši zemi, říká palestinský vůdce Abbás [online]. DeníkN [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Qatar: We’re working to secure release of all civilian hostages [online]. Times of Israel [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hezbollah leader meets Hamas and Islamic Jihad top officials [online]. CNN [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Report: Hamas chiefs were asked to leave Turkey after October 7 attacks. The Times of Israel. 23 October 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Turkey discusses with Hamas the release of civilian hostages -foreign ministry source. Reuters. 16 October 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Turkey's Erdogan discussed Gaza with Hamas leader - Turkish presidency. Reuters. 21 October 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ October 26, 2023 Israel-Hamas war news [online]. CNN [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ General Assembly Adopts Resolution Calling for Immediate, Sustained Humanitarian Truce Leading to Cessation of Hostilities between Israel, Hamas [online]. United Nations, 27 October 2023. Dostupné online. GA/12548. (anglicky)
- ↑ Černochová vyzvala k vystoupení České republiky z OSN. Novinky.cz [online]. 28. října 2023. Dostupné online.
- ↑ Pavel v Izraeli: Nejste tím, kdo zaútočil. Novinky.cz [online]. 15. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ Pavla přijal izraelský prezident. „My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme“. Česká televize [online]. 15. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ Analytik Tureček: Pavel příjemně překvapil. Podpořil Izrael, ale otevřeně promluvil i o utrpení Palestinců. Český rozhlas [online]. 18. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ Petr Pavel se při návštěvě Izraele na české poměry nejvíc přiblížil nestrannému pohledu na konflikt, hodnotí analytik Tureček. Český rozhlas [online]. 16. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ V Paříži se dosáhlo shody nad obrysy dohody o rukojmích, řekl Sullivan. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ V Káhiře se jedná o příměří v Gaze. Zástupci Izraele nedorazili. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Jednání v Káhiře o příměří v Pásmu Gazy byla o den prodloužena, uvedl Hamás. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Israel-Gaza war: Kamala Harris urges more aid for starving Gazans. www.bbc.com. 2024-03-03. Dostupné online [cit. 2024-03-04]. (anglicky)
- ↑ Palestinian deaths in Gaza pass 30,000 as witnesses say Israeli forces fire on crowd waiting for aid. PBS NewsHour [online]. 2024-02-29 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ These charts show the scale of loss in the Israel-Hamas war. CNN [online]. 7. listopadu 2023. Dostupné online.
- ↑ The death toll from Gaza, explained. Vox [online]. 1. listopadu 2023. Dostupné online.
- ↑ US sanctions Israeli settlers over West Bank violence. www.bbc.com. 2024-02-01. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. (anglicky)
- ↑ Izrael od začátku války uskutečnil přes 31.000 náletů, hlavně na Gazu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Is Israeli bombing of Gaza a violation of international laws? [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Commission of Inquiry collecting evidence of war crimes committed by all sides in Israel and Occupied Palestinian Territories since 7 October 2023 [online]. OSN [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pravidla války a válečné zločiny: Izrael je v „neřešitelné situaci“ [online]. Seznam [cit. 2023-10-24]. Dostupné online.
- ↑ IFJ: Ninety-four journalists killed in 2023, says IFJ, 08 December 2023
- ↑ ČTK. Při výkonu povolání letos zemřelo 94 novinářů, z toho 68 v Gaze. Z Evropy je na tom nejhůř Ukrajina. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-12-08 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Svědectví zevnitř izraelské armády: Mrtvé civilisty v Gaze máme dopředu vypočítané. Voxpot [online]. 14. prosince 2023. Dostupné online.
- ↑ „Továrna na masové vraždění“. Izraelská AI generuje tolik cílů, že je armáda nestíhá bombardovat. Voxpot [online]. 15. prosince 2023. Dostupné online.
- ↑ a b „Děláme to znovu?“ Pásmo Gazy a poválečná zodpovědnost Západu. Deník Alarm [online]. 6. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ Eleven workers with UN refugee agency, five IFRC members killed in Gaza [online]. Reuters [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gaza medics say Israel targeting ambulances, health facilities [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Doctors observe black day against Israeli atrocities in Gaza [online]. Zhe Express Tribune [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-19. (anglicky)
- ↑ Netanyahu says Israel is at war after dozens die in Hamas attacks [online]. The Finacial Times [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky)
- ↑ Rukojmí se vzdávali. Izraelští vojáci na ně stříleli, i když nesli bílou vlajku. iDNES.cz [online]. 16. prosince 2023. Dostupné online.
- ↑ ERLANGER, Steven. Hostage Deaths Fuel Israelis' Doubts About Netanyahu. The New York Times. 16 December 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Soud v Haagu nařídil Izraeli: Udělejte vše, abyste zabránili genocidě v Gaze - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-01-26 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ UN experts say Israel's strikes on Gaza amount to 'collective punishment' [online]. Reuters [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Palestinian media: Strike on Jabalia hit a crowded market, leading to horrible massacre against people of Gaza [online]. Al Manar [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israeli Airstrikes Hit Marketplace and Mosques in Gaza, Killing Dozens [online]. New York Times [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GAZA: UNRWA SCHOOL SHELTERING DISPLACED FAMILIES IS HIT [online]. OSN [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A ‘cultural genocide’: Which of Gaza’s heritage sites have been destroyed?. Al Jazeera [online]. 14. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ Křesťané v Gaze roky balancovali mezi Hamásem a izraelskou blokádou. Odchod z válečné zóny nechystají. Česká televize [online]. 7. prosince 2023. Dostupné online.
- ↑ Over 50% of Gaza buildings damaged or destroyed in Israel's bombardment. Axios [online]. 14. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ Izrael podle expertů OSN vůči obyvatelům Gazy uplatňuje kolektivní trest [online]. České noviny [cit. 2023-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Israel tells 1.1mn people to leave northern Gaza [online]. Financial Times [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-13. (anglicky)
- ↑ The Humanitarian Catastrophe in Gaza [online]. New Yorker [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UN's Guterres Says Hamas Attacks Do Not Justify 'Collective Punishment' Of Palestinians [online]. Barrons [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ABLES, Kelsey. A hunger Gazans have 'never, ever' experienced grows in the territory. The Washington Post. 15 December 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Šestiletá dívka zemřela v Gaze. Pomoc se k ní nedostala. Seznam Zprávy [online]. 10. února 2024. Dostupné online.
- ↑ Izraelci stříleli do lidí, tvrdí po incidentu u konvoje svědci i šéf nemocnice. iDNES.cz [online]. 2. března 2024. Dostupné online.
- ↑ UN rights chief condemns Israeli 'siege' of Gaza, militants' taking of hostages [online]. Reuters [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel/Palestine: Devastating Civilian Toll as Parties Flout Legal Obligations [online]. HRW [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Secrets Hamas Knew About Israel’s Military [online]. New York Times [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hamas actions are war crimes, could constitute genocide – international law experts [online]. Times of Israel [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Have war crimes been committed in Israel and Gaza? [online]. Washington Post [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ON-LINE: Izrael může vpád do Gazy kvůli rukojmím odložit [online]. Borgis [cit. 2023-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Israel/Palestine: Devastating Civilian Toll as Parties Flout Legal Obligations [online]. HRW [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Deadly Hamas Rampage Constitutes 'International Crime of Genocide,' Hundreds of Legal Experts Say [online]. Haaretz [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hamas actions are war crimes, could constitute genocide – international law experts [online]. Times of Israel [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hamas vows to kill an Israeli for every strike on Gaza [online]. The West Australian [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hamas says will kill hostages if Israeli attacks on Gaza civilians continue [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Rules of War and Human Rights in the Israel-Hamas War [online]. Johns Hopkins University [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EU ready to support UN efforts to open humanitarian corridors to Gaza [online]. Anadolu Ajansi [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ataques em território israelense. Ministério das Relações Exteriores [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. (portugalsky)
- ↑ Petr Fiala. X [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-07]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/jana_cernochova/status/1710578767825915944. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/Vystrcil_Milos/status/1710565724291240204. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/AndrejBabis/status/1710565963492401515. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/market_a/status/1710559075258245551. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Fiala a Nehammer varují před politizací Mezinárodního soudního dvora. Český rozhlas [online]. 11. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v World reacts to Hamas attack on Israel [online]. Reuters [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Obava z rozšíření bojů i odsouzení ,kolektivní viny‘. Hlavy Egypta a Jordánska jednaly o Gaze. Český rozhlas [online]. 19. října 2023. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f EU condemns Hamas attack on Israel as ‘terrorism in its most despicable form’ [online]. Politico [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Post [online]. X [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Erdogan legitimizoval Hamás a Izrael označil za okupanta před stovkami tisíc svých podporovatelů. Česká televize [online]. 29. října 2023. Dostupné online.
- ↑ SHEAR, Michael D.; DEMIRJIAN, Karoun. Biden Requests $105 Billion Aid Package for Israel, Ukraine and Other Crises. The New York Times. 20 October 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US House passes $14.5bn military aid package for Israel. Al Jazeera. 3 November 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USA vyzvaly Izrael, aby rozlišoval mezi Hamásem a civilisty. Deník N [online]. 2023-10-29 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Spain’s deputy PM urges Europe to help stop ‘massacre’ in Gaza. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Rozdělená Latinská Amerika. Lula i Kolumbie mluví o izraelské genocidě, z Argentiny zní podpora. Lidovky.cz [online]. 2023-11-18 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Chile a Kolumbie povolávají velvyslance z Izraele kvůli operaci v Pásmu Gazy. Deník N [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Brazil’s Lula doubles down on claim Israel committing genocide in Gaza. timesofisrael.com [online]. 2024-02-24 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ RAMOS, Daniel. Bolivia severs ties with Israel, others recall envoys over Gaza. Reuters.com [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Pásmo Gazy je odstřiženo od světa, hlásí Palestinci. Chile a Kolumbie odvolaly své velvyslance. iROZHLAS [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Macron vyzval Izrael, aby přestal zabíjet malé děti a ženy. www.novinky.cz [online]. 2023-11-10 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ France Rejects Genocide Accusations Against Israel in Gaza. The New York Times. 17 January 2024. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Válka dělí Evropu, část zemí drží s Izraelem, další straní Palestincům. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Islámské země na summitu vyzvaly k okamžitému ukončení vojenských operací v Gaze. iROZHLAS [online]. 2023-11-11 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ BENDERY, Jennifer. Joe Biden On The Chances Of A Gaza Cease-Fire: 'None. No Possibility.'. HuffPost. November 9, 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Biden vyzval k ochraně palestinských civilistů. Otevře se přechod mezi Izraelem a Gazou. iROZHLAS [online]. 2023-12-08 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Velká Británie, Německo a Francie vyzvaly Izrael k příměří. Deník N [online]. 2023-12-18 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Zabraňte genocidě v Gaze, nařídil Izraeli haagský soud. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Papež vyzval k ukončení války v Gaze. www.novinky.cz [online]. 2023-12-25 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Papež vyzval k příměří v Gaze a odsoudil útok Hamásu ze 7. října. Deník N [online]. 2024-01-08 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Mexico, Chile refer Israel and Hamas to ICC over possible war crimes. www.timesofisrael.com [online]. timesofisrael.com, 2024-01-19 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Francie s Jordánskem shodily do Gazy letecky sedm tun humanitární pomoci. Deník N [online]. 2024-01-05 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Lord Cameron denies suggesting Israel has committed war crimes in Gaza. The Independent. 14 January 2024. Dostupné online [cit. 3 February 2024]. (anglicky)
- ↑ Petr Pavel podpořil Izrael v těžké chvíli. Hamás je ztělesněním zla, prohlásil. Deník.cz [online]. 15. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ Česko pošle humanitární pomoc civilistům v Gaze, řekl Pavel v Izraeli. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Postup Izraele v Pásmu Gazy považuje Biden za přehnaný, tlačí na příměří. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Kanada, Austrálie a Nový Zéland vyzývají kvůli Rafáhu k příměří v Gaze. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ O'CARROLL, Lisa. Ireland and Spain demand EU reviews Israel trade deal over rights obligations. The Guardian. 2024-02-14. Dostupné online [cit. 2024-03-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Čína vyzvala Izrael, aby zastavil operaci v Rafáhu na jihu Pásma Gazy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ 26 z 27 členských zemí EU vyzvalo k humanitární pauze v Pásmu Gazy. Proti bylo údajně jen Maďarsko. iROZHLAS [online]. 2024-02-19 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ ‚Příliš mnoho lidí bylo zabito.‘ Princ William vyzval k ukončení bojů v Gaze, navrhuje zvýšit pomoc. iROZHLAS [online]. 2024-02-20 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Britská vláda vyčlení 31 milionů liber na ochranu poslanců kvůli Gaze. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ WATCH: U.S. casts lone veto against UN resolution calling for immediate cease-fire in Gaza [online]. 20 February 2024 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USA vetovaly v RB OSN alžírský návrh žádající humanitární příměří v Gaze. www.novinky.cz [online]. 2024-02-20 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Austin says US support for Israel unshakeable as Gaza ceasefire calls grow. Al Jazeera. December 18, 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 6, 2024. (anglicky)
- ↑ Pentagon korigoval Austinova slova o zabitých ženách a dětech v Gaze. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ USA žádají prošetření úmrtí při distribuci pomoci v Gaze. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Kamala Harris ostře kritizuje Izrael za „humanitární katastrofu“ v Gaze [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Americká viceprezidentka Kamala Harris požaduje, aby teroristické hnutí Hamás souhlasilo s okamžitým vyhlášením šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy. Deník N [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Zdroje: Americká letadla shodila nad Pásmem Gazy první humanitární pomoc. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ MAGID, Jacob. US to build pier off Gaza coast that will enable maritime aid shipments — officials. timesofisrael.com [online]. 2024-03-07 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ O víkendu začne fungovat námořní humanitární koridor do Pásma Gazy. Pomoc bude proudit z Kypru. iROZHLAS [online]. 2024-03-08 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Z Kypru vyplula první loď s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Za Izrael! Za Palestinu! V ulicích světových metropolí to při protestech vře. iDNES.cz [online]. 10. října 2023. Dostupné online.
- ↑ Na propalestinskou demonstraci v Londýně přišlo sto tisíc lidí. Seznam Zprávy [online]. 21. října 2023. Dostupné online.
- ↑ a b Exkluzivní průzkum: Ofenzivu Izraele schvaluje bez výhrad třetina Čechů. Názory mužů a žen se liší. CNN Prima NEWS [online]. 15. listopadu 2023. Dostupné online.
- ↑ Pětina lidí si myslí, že Česko podporuje Izrael až příliš, ukázal průzkum. Aktuálně.cz [online]. 8. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ Výzvy ke genocidě Palestinců na sociálních sítích nikdo neřeší, říká expert. Seznam Zprávy [online]. 13. října 2023. Dostupné online.
- ↑ Starosta Novotný půjde kvůli výzvám k zabíjení Palestinců před soud. Seznam Zprávy [online]. 6. února 2024. Dostupné online.
- ↑ ČECHOVÁ, Pavla. Slitování s Palestinci? Není třeba, myslí si část lidí v české debatě. SeznamMédium [online]. 20. října 2023. Dostupné online.
- ↑ Proizraelskou politiku vlády kritizuje 80 osobností, včetně katolických kněží. iDNES.cz [online]. 6. února 2024. Dostupné online.
- ↑ „Vláda bezvýhradně podporuje Izrael. Chceme změnu.“ Petici podepsal Topol, Placák nebo Halík. Echo24 [online]. 7. února 2024. Dostupné online.
- ↑ CNN staff say network’s pro-Israel slant amounts to ‘journalistic malpractice’. The Guardian [online]. 4. února 2024. Dostupné online.
- ↑ U.S. Officials Have Growing Confidence in Death Toll Reports From Gaza. The Wall Street Journal [online]. 11. listopadu 2023. Dostupné online.
- ↑ What is Gaza’s Ministry of Health and how does it calculate the war’s death toll?. AP News [online]. 7. listopadu 2023. Dostupné online.
- ↑ Coverage of Gaza War in the New York Times and Other Major Newspapers Heavily Favored Israel, Analysis Shows. The Intercept [online]. 9. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ Za rozhovor vyhazov. „Řekli mi, že byl propalestinský“. Voxpot [online]. 15. prosince 2023. Dostupné online.
- ↑ V Londýně protestovalo 300 tisíc lidí na podporu Palestiny, požadovali příměří v Gaze. Aktuálně.cz [online]. 11. listopadu 2023. Dostupné online.
- ↑ Gaza štěpí Británii. Šéfovi labouristů to kazí cestu do Downing Street. Seznam Zprávy [online]. 16. listopadu 2023. Dostupné online.
- ↑ Lockheed Martin: Palestine protesters install blockade. BBC News. 25 November 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pro-Palestinian Protest Outside General Dynamics. Daily Nebraskan. 10 November 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hundreds gather for another protest outside of Textron Headquarters. ABC6.com. 17 November 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hundreds call on Boeing to stop weapons supply to Israel. Wafa. 9 December 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Protesters Are Targeting Defense Contractors That Bragged About Profits from Gaza. Vice. November 17, 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LUCK, Flaminia. Israel-Gaza: Union members block arms factory in protest over conflict. BBC News. 10 November 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 November 2023. (anglicky)
- ↑ Královský plat za selhání na Harvardu. Bývalá rektorka dostane 900 tisíc dolarů. iDNES.cz [online]. 6. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Izraelské ministerstvo řeší vysídlení Palestinců z Gazy do Egypta. Premiér to označuje za úvahu. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-10-30 [cit. 2023-10-30]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Netanjahu už má plán, co s Gazou. Izrael by povolil civilní vládu, ale pod svou vojenskou kontrolou. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-02-23 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online.
Související články
- Druhá intifáda
- Operace Ochranné ostří
- Izraelsko-palestinské střety (květen 2021)
- Izraelská blokáda Pásma Gazy (2023)
- Operace Štít a šíp
- Doktrína Dahíja
- Směrnice Hannibal
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu válka Izraele s Hamásem (2023–2024) na Wikimedia Commons - Online reportáž na iDNES.cz
- Online zpravodajství na stránkách Reuters (anglicky)
- Online zpravodajství na stránkách The Jerusalem Post (anglicky)
- Zpravodajství na na stránkách ČT24
- Zprávy na stránkách Hamásu (arabsky)
- Zprávy na stránkách Izraelských obranných sil (anglicky)
- Interaktivní grafy s údaji o obětech konfliktu na ochaopt.org
Média použitá na této stránce
Autor: Vipersnake151, penubag, Tkgd2007 (clock), Licence: CC0
A current event icon in the Ambox style. This icon is used to state current event issues.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
bendera Indonesia
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
| Flag of Bolivia* | |
|---|---|
| country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
| used by | Bolivia |
| from | 1851 |
| until | Present |
| created by | Government of Bolivia |
| format | 15:22 |
| shape | rectangular |
| colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
| other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg){kind=link}
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of the African Union
Drapeau pour infobox
The USS Dwight D. Eisenhower carrier strike group and USS USS Gerald R. Ford carrier strike groups deployed to the Eastern Mediterranean amid the 2023 American–Middle East conflict and 2023 Israel–Hamas war.
The en:Shahada in white calligraphy on a green background. Reported as the "Flag of Hamas" in flaggenlexikon.de . Uploaded 2007.
The Flags of the World website discussed the validity of this flag after it was displayed as an alleged "flag of Hamas" by Wikipedia in 2007.
According to a 2006 comment:
- "The military branch of Hamas has a different flag, green with Shahada on it. Maybe that's why there is a confusion about the Hamas flag. One is white with Hamas emblem on it, and the military branch's flag is green with a shahada? At least, the green flag is there at all protests and demonstrations." (Valentin Poposki, 03 Mar 2006)
Use of this flag was reported as early as 2001:
- "Hamas' flag is green (Muslim colour) with Arabic words in white. I saw this flag several times at Hamas demonstrations and at generic anti-Israel events in Palestine. Hamas emblem is here." (Santiago Tazón, 20 Dec 2001)
While this flag has apparently been spotted in Hamas demonstrations since at least 2001, it cannot be identified as "the flag of Hamas". It has rather been carried by Hamas supporters as symbolizing Islam or Islamism, not as an emblem of Hamas as an organization.
- "It would be wrong to name the flag as the Hamas flag. Such flags, with the Sha'ada in white on green or black, are used by other Islamic groups and are not unique to Hamas. Therefore it is not the 'Hamas flag' but rather a flag used also by the Hamas." (Dov Gutterman, 29 Mar 2003)
Autor:
Original uploader was Oren neu dag at en.wikipedia
SVG version of the Israeli Air Force Flag
Autor: Tan Khaerr, Licence: CC BY-SA 4.0
Drapeau du Kata'ib Hezbollah (sans logo)
Autor: רונאלדיניו המלך, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Israel Police, Emblem on blue background.
.jpg)
(c) Amos Ben Gershom / Government Press Office of Israel, CC BY-SA 3.0
נשיא המדינה יצחק הרצוג, עם מזכיר המדינה האמריקאי, אנטוני בלינקן, המבקר בישראל. זוהי הפגישה החמישית של השניים מאז פרוץ המלחמה. יום שלישי, כ"ח בטבת תשפ"ד, 9 בינואר 2024. קרדיט צילום: עמוס בן גרשום/לע"מ.
(c) IDF Spokesperson's Unit, CC BY-SA 3.0
Flag of the Israel Defence Forces
(c) Palestinian News & Information Agency (Wafa) in contract with APAimages, CC BY-SA 3.0
Damage following an Israeli airstrike on the El-Remal aera in Gaza City on October 9, 2023. (Original caption stated that "Palestinians inspect the damage" but they are not visible in the photo, so the caption has been modified)
Autor: tedeytan, Licence: CC BY-SA 2.0
March for Israel, Washington, DC USA
(c) Palestinian News & Information Agency (Wafa) in contract with APAimages, CC BY-SA 3.0
Palestinians inspect the ruins of Aklouk Tower destroyed in Israeli airstrikes in Gaza City on October 8, 2023.
Flag of the Muslim Brotherhood
Flag of Antun Saadeh's old Greater Syria nationalist party, the "Syrian Social Nationalist Party" (mainly based in Lebanon). Contains "hurricane" emblem (الزوبعة).
.jpg)
(c) Kobi Gideon / Government Press Office of Israel, CC BY-SA 3.0
מלחמת חרבות ברזל קיבוצים בעוטף עזה קיבוץ נחל עוז בית משפחה אליה חדרו מחבלים ביום שבת שמיני עצרת חג סוכות Photo by Kobi Gideon / GPO
.jpg)
(c) Amos Ben Gershom / Government Press Office of Israel, CC BY-SA 3.0
נשיא המדינה יצחק הרצוג, מקבל קיבל את פני נשיא ארצות הברית בנתב"ג עם נחיתתו בישראל. יום רביעי, ג' בחשון תשפ"ד, 18 באוקטובר 2023. קרדיט צילום: עמוס בן גרשום/לע"מ.
(c) IDF Spokesperson's Unit, CC BY-SA 3.0
IDF soliders preparing for ground activity in Gaza
.jpg)
(c) Kobi Gideon / Government Press Office of Israel, CC BY-SA 3.0
מראות הרס בקיבוץ בארי מלחמת חרבות ברזל היום הרביעי למלחמה לאחר שביום שבת שמיני עצרת חג סוכות מחבלי ארגון הטרור חמאס פלשו ליישוב וביצעו טבח חסר אבחנה בתושבי הקיבוץ Photo by Kobi Gideon / GPO
Autor: Chairman of the Joint Chiefs of Staff, Licence: CC BY 2.0
U.S. Air Force Gen. Charles Q. Brown, Jr., Chairman of the Joint Chiefs of Staff, alongside Lloyd J. Austin III, U.S. Secretary of Defense, meets with Yoav Gallant, Israeli Minister of Defense, at the Kirya military base in Tel Aviv, Israel, December 18, 2023. (DOD Photo by Benjamin Applebaum)
The flag of the Popular Front for the Liberation of Palestine – General Command.
(c) Palestinian News & Information Agency (Wafa) in contract with APAimages, CC BY-SA 3.0
Wounded Palestinians recieve treatment on the floor at the overcrowded emergency ward of Al-Shifa hospital in Gaza City on October 11, 2023.
Autor: רונאלדיניו המלך, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Israel Mossad, Emblem on white background.
Autor: Ecrusized, influenced by user Rr016., Licence: CC BY-SA 4.0
Mapa války mezi Izraelem a Hamásem v roce 2023
Flag of Israel Border Police
_Gray.svg)
(c) IDF Spokesperson's Unit, CC BY-SA 3.0
Flag of the Israeli Army (Land Arm) from 2021.
(c) IDF Spokesperson's Unit, CC BY-SA 3.0
Israeli IDF commando with IWI Negev NG7 machine gun during Swords of Iron war 2023
Autor: ICJ, Licence: CC BY-SA 4.0
South Africa's genocide case against Israel at the International Court of Justice, the Hague on Friday 12 January 2024.
Hlasování (proběhlo 27.10.2023) o rezoluci OSN, vyžadující humanitární příměří mezi oběma stranami konfliktu. Česká republika byla proti, Slovensko se zdrželo hlasování.
Autor: RuneAgerhus, Licence: CC BY-SA 4.0
Vectorized version of the Houthi Ansarullah "Al-Sarkha" banner.
Arabic text, by lines:
- الله أكبر (Allah is the greatest)
- الموت لأمريكا (death to America)
- الموت لإسرائيل (death to Israel)
- اللعنة على اليهود (a curse upon the Jews)
- النصر للإسلام (victory to Islam)
.jpeg)
(c) Amos Ben Gershom / Government Press Office of Israel, CC BY-SA 3.0
נשיא המדינה יצחק הרצוג, מארח את טקס הארכת מינויו של נגיד בנק ישראל, פרופ׳ אמיר ירון, לחמש שנים נוספות. הטקס נערך במעמד ראש הממשלה בנימין נתניהו, שר האוצר בצלאל סמוטריץ׳ ונגיד בנק ישראל, פרופ׳ אמיר ירון. יום שני, ו' בטבת תשפ"ד, 18 בדצמבר 2023. קרדיט צילום: עמוס בן גרשום/לע"מ.
.png)
Flag of the Muslim Brotherhood
The flag of the Al-Nasser Salah al-Deen Brigades; the military wing of the Popular Resistance Committees.
(c) Sikander Iqbal, CC BY-SA 4.0
Rally in Toronto organized by Toronto4Palestine.
Naval ensign of Israel
Autor: MrPenguin20, Licence: CC BY-SA 3.0
The flag of the Islamic Jihad Movement in Palestine.
The red flag – international symbol of the working class. (3:5 ratio)
Autor:
- DFLP_flag.png: Original uploader was Orthuberra at en.wikipedia
- derivative work: Jon C (talk)
Logo of the Democratic Front for the Liberation of Palestine
Autor: Nizzan Cohen, Licence: CC BY 4.0
Bring Them Home demonstration on Parliament Square supporting Israel after the Hammas mascure in the south of Israel and demanding the return of the more than 200 israeli captives held by Hammas in Gaza.
Rectangle of web-safe RGB color #FFFF00. 2x3 aspect ratio. Nominally 600x400 pixels.
Autor: 01x07x2022000, Licence: CC0
Fotografie vyvěšeny v Praze, na Palmovce.
(c) IDF Spokesperson's Unit, CC BY-SA 3.0
IDF forces during ground operations in the Gaza Strip
.jpg)
(c) Amos Ben Gershom / Government Press Office of Israel, CC BY-SA 3.0
נשיא המדינה יצחק הרצוג, בפגישה עם נשיא צרפת עמנואל מקרון המבקר בישראל. יום שלישי, ט׳ בחשוון תשפ"ג, 24 באוקטובר 2023. קרדיט צילום: עמוס בן גרשום/לע"מ.
Autor: Underdwarf58, Licence: CC BY-SA 4.0
Map regarding the United Nations General Assembly vote about Resolution ES-10/22, voted on December 12, 2023.
Autor: michael warren from Bristol, UK, Licence: CC BY 2.0
Bristol Palestine Solidarity March 4th November 2023
.jpg)
(c) Amos Ben Gershom / Government Press Office of Israel, CC BY-SA 3.0
נשיא המדינה יצחק הרצוג, בהצהרה משותפת לצד נשיא גרמניה, פרנק-ואלטר שטיינמאייר. יום ראשון, י"ג בכסלו תשפ"ד, 26 בנובמבר 2023. קרדיט צילום: עמוס בן גרשום/לע"מ.
(c) Palestinian News & Information Agency (Wafa) in contract with APAimages, CC BY-SA 3.0
Wounded Palestinians wait for treatment at the overcrowded emergency ward of Al-Shifa hospital in Gaza City following an Israeli airstrike on October 11, 2023.
Flag of the Amal Movement