Vánoční koleda (Dickens)

Vánoční koleda
Obálka prvního vydání (1843)
Autor	Charles Dickens
Původní název	A Christmas Carol
Ilustrátor	John Leech
Země	Anglie a Spojené království
Jazyk	britská angličtina a angličtina
Žánr	román, vánoční povídka
Vydavatel	Chapman and Hall
Datum vydání	19. prosince 1843
Typ média	tisk
Předchozí a následující dílo
Martin Chuzzlewit The Chimes
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vánoční koleda (plný název v angličtině A Christmas Carol. In Prose. Being A Ghost Story of Christmas)^{[pozn. 1]} je povídka od anglického spisovatele Charlese Dickense o lakomém, chladném, necitelném a mrzoutském Ebenezeru Scroogeovi a jeho nápravě poté, co ho navštíví tři duchové o Štědrém večeru.

Kniha byla prvně vydána 19. prosince 1843 s ilustracemi Johna Leeche a setkala se rychle s úspěchem a oslavou kritiků. Příběh byl vnímán jako obžaloba industriálního kapitalismu v 19. století a jako vrácení hodnoty svátkům a veselí ve Velké Británii a Americe po období pochmurnosti. Vánoční koleda zůstává populární^[1] a byla adaptována ve filmu, opeře a dalších médiích.

Originál rukopisu je v držení The Morgan Library & Museum, kde je každoročně vystavován o Vánocích.^[2] Digitalizovaný rukopis, který byl vytvořen v rámci restaurátorských prací v roce 2011, je dostupný online.^[3]

Příběh začíná na Štědrý den, kdy se Ebenezeru Scroogovi zjeví duch jeho před sedmi lety zesnulého obchodního partnera Jacoba Marleyho (v překladu Emanuela a Emanuely Tilschových z roku 1958^[4] jsou příjmení obchodních partnerů přeložena jako Vydřigroš a Vodral a tato jména byla později použita i v některých rozhlasových a filmových adaptacích). Během noci se Scroogeovi zjeví duch Marleyho a varuje ho, že jeho duše ponese těžká pouta na věčnosti, pokud nezmění své hrabivé způsoby. Předpovídá, že ho budou následovat další duchové. Další tři vánoční duchové navštíví Scroogeho během noci a naplní tak Marleyho proroctví.

První duch, Duch minulých Vánoc, vezme pana Scrooge do doby jeho dětství a mládí, což se dotkne něžné stránky starého lakomce. Druhý, Duch současných Vánoc, vezme Scrooge na tři odlišná místa (do obchodu plného radostných lidí nakupujících na štědrovečerní večeři, na rodinnou oslavu Scroogeova skoro ožebračeného písaře a k rodině bez domova, choulící se kolem otevřeného ohně) s cílem vyvolat v lakomci pocit zodpovědnosti k jeho písaři. Třetí duch, Duch budoucích Vánoc, mučí Scrooge strašnou vizí budoucnosti, pokud se nepoučí a nebude jednat podle toho, co viděl.

Nemocný syn písaře Tiny Tim Cratchit nakonec nezemře, jak duchové varovali, a Scrooge se stane jiným člověkem. Se svým písařem jedná s laskavostí, štědrostí a soucitem, a získá tak reputaci muže, který ztělesňuje ducha Vánoc.^[5]

K napsání Vánoční koledy Dickense vedly hluboce ponižující zkušenosti z vlastního dětství, jeho sympatie k chudým během 30. a 40. let 19. století, zejména dětem, a dále příběhy Washingtona Irvinga o tradičních anglických Vánocích. I přesto, že už Dickensovi literární předchůdci ve své tvorbě oslavovali vánoční svátky, byl to právě on, který představil svou vizi světských svátků veřejnosti.^[6]

V roce 1824 byl v Marshalsea kvůli velkým dluhům zatčen a uvězněn Dickensův otec John Dickens. Rodina se přestěhovala do vězení, ale dvanáctiletý Charles byl nucen se přestěhovat do nedaleké noclehárny, zastavit svou sbírku knih, opustit školu a manuálně pracovat v továrně na výrobu černi. Necítil se dobře v přítomnosti ostatních zaměstnanců továrny, kteří o něm hovořili jako o „mladém gentlemanovi“. Poté, co byl jeho otec po třech měsících vězení propuštěn, byl mladý Dickens nucen dál pracovat v továrně, což ho ještě hlouběji frustrovalo. Zoufal si, zda vůbec někdy znovu dosáhne dřívějšího šťastného života. Toto období na něj mělo zdrcující psychický dopad, zabarvilo jeho dílo a špatné vzpomínky jej pronásledovaly po celý život. Dickens tehdy sledoval životy mužů, žen a dětí nejchudších částí Londýna a byl svědkem sociální nespravedlnosti, kterou trpěli.^[7][8]

V roce 1843 podnikl cestu ke cornwallským cínovým dolům, kde spatřil děti pracující v otřesných podmínkách. Dojmy z utrpení, které viděl, byly umocněny návštěvou Field Lane Ragged School, jedné z londýnských škol založené ke vzdělávání hladových a negramotných dětí z ulice. Dickens napsal Second Report of the Children's Employment Commission v únoru 1843, parlamentní zprávu, ve které odkryl hrozivé dopady průmyslové revoluce na životy chudých dětí.^[9] V projevu na Manchester Athenaeum apeloval na zaměstnance a zaměstnavatele, aby společně bojovali proti neznalosti reformou vzdělávání.^[10]

Irvingův popis starých anglických vánočních zvyků a tradic v Bracebridge Hall Dickense přitahoval^[6] a oba autoři sdíleli víru, že představení nostalgických anglických Vánoc může obnovit sociální harmonii a pohodu, které se v moderním světě ztratily.^[11] V „A Christmas Dinner“ od Sketches by Boz (1837), Dickens přistupoval ke svátkům podobně jako Irving a v Kronice Pickwickova klubu (1836) představil idealizovanou vizi Vánoc 18. století v Dingley Dell.^[11] V příhodě z této knihy pan Wardle vylíčil příběh Gabriela Gruba, jehož změní návštěva duchů, kteří mu ukážou minulost a přítomnost – což je předobrazem Vánoční koledy.^[12][13]

Vliv na Dickense měla také návštěva ve Western Penitentiary v Pittsburghu v Pensylvánii v dubnu 1842^{[14][pozn. 2]} a díla Douglase Jerrolda všeobecně, zejména „The Beauties of the Police“ (1843), satirická a melodramatická esej o otci a jeho dítěti nuceně oddělených v chudobinci^[14] a satirická esej „How Mr. Chokepear keeps a merry Christmas“ (Punch, 1841), která měla vliv na vznik postavy Scrooge.^[1]

Dickens začal psát Vánoční koledu v říjnu 1843^[15] a dokončil ji během šesti týdnů, přičemž poslední stránky dopsal na začátku listopadu.^[16] Po hádce s vydavatelem ohledně nízkého zisku povídky Martin Chuzzlewit,^[17] Dickens odmítl jednorázovou výplatu za knihu a vybral si zisk v procentech v naději, že tak dostane víc peněz. Vánoční koledu pak vydal na vlastní náklady.^[16] Kvůli vysokým výrobním nákladům získal pouze 230 místo tisíce liber, které očekával a potřeboval, jelikož jeho žena byla znovu těhotná.^{[17][18][pozn. 3]}

Knihu vydalo nakladatelství Chapman and Hall 19. listopadu 1843^{[pozn. 4]} a byla svázána v červeném obalu se zlatou ořízkou stránek.^[15][16]

Text doprovázely čtyři nákladné, rukou malované rytiny a čtyři černobílé dřevěné rytiny od Johna Leeche.^[16] Prvních 6 tisíc kopií knihy za mírnou cenu 5 šilinků^[16] se vyprodalo na Štědrý večer a kniha se dobře prodávala i v dalším roce.^{[9][19][pozn. 5]} I přes nízký zisk autora měla kniha velký umělecký úspěch a setkala se s dobrým přijetím kritiků.^[19] Kniha znovunastartovala Dickensovu kariéru po fiasku jeho románu Martin Chuzzlewit.

Od svého prvního vydání měla Vánoční koleda hluboký účinek na své čtenáře. Například Mr. Fairbanks ji četl na Štědrý večer v Bostonu v roce 1867 a byl tak pohnut, že svou továrnu na Boží hod zavřel a všem svým zaměstnancům poslal krocana.^[19] Dickensovo radostné zobrazení Vánoc má své kořeny ve starověkých saturnáliích a přivlastnění předkřesťanských zvyků středověkou církví.^[20] Kniha redefinovala ducha a význam Vánoc a vyvolala znovuzrození svátečního veselí poté, co puritánské autority v 17. století v Anglii a Spojených státech amerických potlačily předkřesťanské rituály spojené se svátky.^[20]

Náboženský a společenský dopad Vánoční koledy a její zobrazení vánočních tradic hrály významnou roli v oživení Vánoc s důrazem na rodinu, dobrou vůli a soucit.^[21] Podle historika Ronalda Huttona je dnešní podoba slavení Vánoc z velké části výsledkem viktoriánského obnovení svátků propagovaných Vánoční koledou. Hutton argumentuje, že Dickens viděl Vánoce jako zejména rodinnou oslavu velkorysosti, v kontrastu ke společenským a církevním oslavám v 18. a 19. století.^[22]

Svou laickou představou svátků Dickens ovlivnil řadu aspektů oslav Vánoc v dnešní západní kultuře, jakými jsou rodinná setkání, sváteční jídlo a pití, tanec, hry a slavnostní velkorysá vstřícnost.^[23] Příběh také zpopularizoval frázi „Merry Christmas“.^[24] Jméno Scrooge se v angličtině stalo synonymem lakomce a slova „Bah! Humbug!“ jsou používána coby opovrhující označení „podvodného" slavnostního ducha.^[25]

Když byl Dickensovi po vytištění vrácen rukopis knihy, nechal jej svázat v červené marocké kůži (safián, šagrén, marokén) a věnoval jej Thomasu Mittonovi, pravděpodobně jako vánoční dárek a zřejmě jako poděkování za dříve poskytnutou štědrou půjčku. Na přední straně stálo „Thomas Mitton Esqre“ a na hřbetě ‘A Christmas Carol / Dickens / MDCCCXLIII’.^[26]

V roce 1875 Thomas Mitton prodal rukopis londýnskému knihkupci Francisu Harveyemu, traduje se, že za 50 liber (v roce 2023 by to odpovídalo asi 5000 liber nebo 140 000 Kč). Téměř obratem jej koupil sběratel autogramů Henry George Churchill.^[27] Ten jej nechal ofotit a získal tak 750 kopií z fotografií.^[zdroj?]

V roce 1882 nabídl Churchill rukopis k prodeji prostřednictvím knihkupce jménem Bennett z Birminghamu v Anglii. Za 200 liber jej odkoupilo londýnské knihkupectví Robson and Kerslake. Krátce poté byl rukopis znovu prodán, tentokrát jej za 300 liber jako výhodnou investici pořídil Stuart M. Samuel, od kterého jej v roce 1890 za 1000 liber odkoupilo londýnské knihkupectví J. Pearson & Co.^[27]

Nakonec rukopis někdy před rokem 1900 získal americký finančník J. P. Morgan.^[2][28] Manuskript byl po jeho smrti v roce 1913 věnován americkému lidu spolu s dalšími částmi sbírky.^[29] Nyní je v držení The Morgan Library & Museum, kde je každoročně vystavován o Vánocích.^[2] Digitalizovaný rukopis je dostupný online.^[3]

Příběh byl zpracován v řadě adaptací, včetně filmu, opery (mj. opera slovenského skladatele Jána Cikkera Mister Scrooge, 1959) a baletu a Broadwayském muzikálu, Comin' Uptown (1979), pořad BBC s mimem Marcelem Marceau a Benjaminem Brittenem 1947 Men of Goodwill: Variations on 'A Christmas Carol' a v Disneyho Vánoční koleda (2009).^[1] Nejstarší známá filmová adaptace je Scrooge, or, Marley's Ghost (1901). Jméno herce v hlavní roli není známo.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku A Christmas Carol na anglické Wikipedii.

• Dickens, Charles; Douglas-Fairhurst, Robert (ed.). A Christmas Carol and other Christmas Books. Oxford: Oxford University Press, 2006. Dostupné online. 
• Dickens, Charles; Glancy, Ruth. Christmas Books. Oxford: Oxford University Press, 1998. ISBN 978-1853262685. 
• Dickens, Charles; Hearn, Michael Patrick (ed.). The Annotated Christmas Carol. [s.l.]: W. W. Norton and Co., 2004. Dostupné online. ISBN 0-393-05158-7. 
• Dickens, Charles; Kelly, Richard Michael (ed.). A Christmas Carol. New York: Broadview Press, 2003. 
• Dickens, Charles; Slater, Michael. The Christmas Books. New York: Penguin, 1971. Dostupné online. 
• Dickens, Charles. Koleda : vánoční povídka s duchy. Překlad Jan Váňa. Praha: J. Otto, [1898]. Dostupné online. 
• Ledger, Sally. Dickens and the Popular Radical Imagination. Cambridge: Cambridge University Press, 2007. ISBN 978-0-521-84577-9. 
• Glancy, Ruth F. Dickens's Christmas Books, Christmas Stories, and Other Short Fiction. Michigan: Garland, 1985. Dostupné online. ISBN 082408988X. 
• Nissenbaum, Stephen. The Battle for Christmas. New York: Vintage Books (Random House), 1996. Dostupné online. ISBN 0-679-74038-4. 
• Rowell, Geoffrey. Dickens and the Construction of Christmas. [s.l.]: History Today, 43:12, 1993-12. 
• Restad, Penne L. Christmas in America: a History. Oxford: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 0-19-510980-5. 
• Slater, Michael. Charles Dickens. Oxford: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0300112078. 
• Standiford, Les. The Man Who Invented Christmas: How Charles Dickens's A Christmas Carol Rescued His Career and Revived Our Holiday Spirits. New York: Crown, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0-307-40578-4. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vánoční koleda na Wikimedia Commons
• Dílo A Christmas Carol (Dickens) ve Wikizdrojích (anglicky)
• Galerie Vánoční koleda na Wikimedia Commons
• Téma en:A Christmas Carol ve Wikicitátech
• Digitalizovaná vydání díla Vánoční koleda v Národní digitální knihovně.
• (anglicky) Vánoční koleda na Charles Dickens Website
• (anglicky) Vánoční koleda na University of Glasgow Special Collections
• (anglicky) Vánoční koleda na Project Gutenberg Free Online Book