Vánoční pohlednice je devátá LP deska divadla Semafor a zároveň druhá z navazující série malých gramofonových alb (25 cm) zaměřených na koncepční díla Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Deska obsahuje pouze autorské vánoční písničky S+Š, společnost Supraphon ji vydala v prosinci roku 1967 pod katalogovým číslem 0 23 0204.[1] Na desce je i méně známá varianta koledy "Purpura" či populární semaforské číslo "Sedm dárků" známé i pod názvem "Sedm prken žehlicích".
Okolnosti vzniku alba
Ke složení alba vánočních písní autory inspiroval neklesající zájem o jejich starší vánoční píseň "Purpura" z roku 1961.[2] Natáčení alba proběhlo v září 1967 pod dohledem producenta Mojmíra Ballinga a zvukových inženýrů Jana Chalupského a Františka Řebíčka, a to v pražském nahrávacím studiu v Dejvicích. Hudební doprovod natočili Orchestr Dalibora Brázdy a Country Beat Jiřího Brabce. Vedle Suchého na LP zpívali též Milan Drobný, Naďa Urbánková, Eva Pilarová, či Magda Křížková. Skladba "Tommy (Vánoční kovbojská)" představuje ojedinělý případ duetu Jiřího Suchého a Jiřího Grossmanna.
Vydání a přijetí alba
Gramofonová deska Vánoční pohlednice byla pojmenovaná podle písně, od níž si autoři slibovali největší úspěch.[3] Vyšla v působivém obalu výtvarnice Běly Suché (manželky Jiřího Suchého) krátce před Vánoci 1967. Ačkoliv obal uváděl číselné varianty mono i stereo verze, lisována byla pravděpodobně pouze mono verze. 24. prosince potom vysílala Československá televize speciální televizní semaforský program "Padá sníh a vánoční je čas" (pojmenovaný podle verše z písně "Venku se zvolna šeří"). Režíroval jej Ivo Paukert a semaforský soubor v něm představil celé nové album, přičemž jej doprovázel Country Beat Jiřího Brabce.[4] Desku v časopise Melodie recenzoval Jaroslav Přikryl, a ačkoliv ji místy chválil, převažoval spíše kritický tón směrovaný na Šlitrovy melodie ("primárním nedostatkem je skutečnost, že je málo vánoční a téměř vůbec ne v dobrém smyslu česká"). Dále píše: "Nebýt poetických textů Jiřího Suchého, z nichž neopakovatelné vánoční fluidum dýchá, mohlo by v řadě případů jít o melodii k jiné příležitosti nebo příležitostem."[5] Ačkoliv byla deska pro velký zájem dolisována jak v roce 1968, tak v roce 1970, na svou reedici na CD si musela počkat až do vydání supraphonského CD boxu "Semafor - léta šedesátá" v roce 2011. Jiří Suchý v mezičase většinu písní z alba přezpíval na CD "Purpura a jiné vánoční písně" v roce 1997 (v produkci Ivana Krále). Vedle "Purpury" se zejména skladby "Stříbrná tramvaj" (v podání Jitky Molavcové) a "Vánoční pohlednice" (zpívaná Jiřím Suchým) staly v pozdější době nedílnými součástmi vánočních představení v divadle Semafor.
Seznam skladeb
|
|
| 5. | „Venku se zvolna šeří“ | Jiří Šlitr, Jiří Suchý | Milan Drobný | 4:11 |
| 6. | „Sedm dárků“ | Jiří Šlitr, Jiří Suchý | Jiří Suchý | 2:42 |
| 7. | „Já bych ráda do Betléma“ | Jiří Šlitr, Jiří Suchý | Eva Pilarová | 2:25 |
| 8. | „Purpura“ | Jiří Šlitr, Jiří Suchý | Jiří Suchý a Naďa Urbánková | 4:10 |
Hudební doprovod
Odkazy
Reference
- ↑ Hvížďala, Karel: Legenda Suchý. Galén, 2016
- ↑ SMRŽ, Petr. Písně jmelí. Květy. 20. prosince 1969.
- ↑ SUCHÝ, Ondřej. Purpura a bílý vánoční slon. Pozitivní noviny [online]. [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. (česky)
- ↑ PITTERMANN, Jiří. Vánoce na obrazovce. Rudé právo. 28. prosince 1967.
- ↑ PŘIKRYL, Jaroslav. Vánoční pohlednice. Melodie. 3/1968.
Externí odkazy