Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem

Přírodní památka Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Základní informace
Vyhlášení	24. února 2024
Vyhlásil	Krajský úřad Ústeckého kraje
Rozloha	8,37 ha[1]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Chomutov
Umístění	Háj
Souřadnice	50°25′34,76″ s. š., 13°1′26,59″ v. d.
Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem
Další informace
Kód	6261
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem je přírodní památka v Krušných horách. Nachází se severovýchodně od Háje ve správním území města Loučná pod Klínovcem v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Předmětem ochrany jsou stanoviště ovlivněné historickou těžbou a zpracováním vápence v okolí zříceniny bývalé vápenky, na kterých se vyskytují vzácné druhy rostlin a hub.

Charakter chráněného území je ovlivněn existencí historické vápenky, kterou okolo poloviny devatenáctého století založili tehdejší majitelé panství Buquoyové. Ve vápence se zpracovával mimo jiné dolomitický vápenec z přilehlého lomu, který byl v provozu do poloviny dvacátých let dvacátého století.^[2] Ještě okolo poloviny dvacátého století byla velká část okolního území bezlesá, ale po ukončení těžby začal prostor zarůstat smrkem ztepilým a okolo roku 1990 byl samotný lom zalesněn smrkem pichlavým.^[3] V některých částech lesa byl v rámci zalesňování shrnut půdní profil a vysázen nepůvodní smrk pichlavý a modřín opadavý. Do osmdesátých let dvacátého století v lomu a podél potoka probíhala pastva ovcí.^[4]

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 24. února 2024.^[5]

Přírodní památka s rozlohou 8,37 hektaru leží v Krušných horách. Nachází se v katastrálním území Háj u Loučné pod Klínovcem v okrese Chomutov.^[5] Geologické podloží tvoří dvojslídný až muskovitický svor a dolomitický vápenec. Na těchto horninách se vyvinuly glejové a rašeliništní půdy. V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Krušných horách, přesněji v podcelku Klínovecká hornatina a okrsku Jáchymovská hornatina.^[6] Územím protéká potok Černá voda, který se v německé osadě Schmalzgrube vlévá do Přísečnice.^[7] Negativně se projevuje soustava odvodňovacích kanálů, které způsobují snižování hladiny podzemní vody.^[4]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v chladné oblasti CH6, charakteristické krátkým létem, dlouhou zimou a dlouhým přechodným obdobím.^[6] Jsou pro ni typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14–15 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 1000–1200 milimetrů, sníh zde leží 120–140 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen deset až třicet.^[8]

Významným druhem rostlin v chráněném území je kriticky ohrožený hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella), který roste v počtu několika set jedinců na zarůstající lesní cestě a přilehlém svahu. V podobném biotopu a na dně lomu roste hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Na dně lomu se kromě ní vyskytuje také pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora) nebo kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) a v minulosti také prstnatec plamatý (Dactylorhiza maculata) a tolije bahenní (Parnassia palustris). K dalším významnějším druhům ve stinných smrčinách patří hnilák lysý (Monotropa hypophegea) a korálice trojklaná (Corallorhiza trifida).^[9]

V přírodní památce se vzácně vyskytuje několik kriticky ohrožených druhů hub. Patří k nim límcovka natřená (Stropharia inuncta), plesňák karafiátový (Thelephora caryophyllea), voskovička černotečkovaná (Camarophyllopsis atropuncta) a voskovka hořká (Hygrocybe mucronella). Kromě nich v území roste helmovka dvojvonná (Mycena diosma), chřapáč lesní (Wynnella silvicola), jazourek srstnatý (Trichoglossum hirsutum), ušíčko černé (Pseudoplectania nigrella) a závojenka plavozelenavá (Entoloma incanum).^[10]

Z bezobratlých živočichů se po celém území vyskytují zástupci čmeláků (Bombus) a mravenců rodu Formica. Pozorována byla kriticky ohrožená zmije obecná (Vipera berus) a v počtu desítek jedinců silně ohrožená ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).^[9]

Předmětem ochrany jsou historickou těžbou a zpracováním vápence podmíněná stanoviště^[11] a konkrétní druhy rostlin (hadilka obecná, hnilák lysý, hořeček nahořklý pravý, jednokvítek velekvětý, korálice trojklaná, pětiprstka žežulník) a hub (chřapáč lesní, límcovka natřená, plesňák karafiátový, voskovička černotečkovaná a voskovka hořká).^[12] Cílem ochrany je uchování životaschopných populací a zachování nebo zlepšení podmínek jejich biotopů.^[12]

Přírodní památkou vede zeleně značená turistická trasa v úseku mezi Hájem a Kovářskou.^[7]