Vávrovice
Vávrovice | |
---|---|
Pohled Jantarovou ulicí ke kapli sv. Vendelína | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městská část |
Statutární město | Opava |
Okres | Opava |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko a Morava (respektive Moravské enklávy) |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°58′28″ s. š., 17°51′50″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 317 (2021)[1] |
Rozloha | 8,35 km² |
Nadmořská výška | 260 m n. m. |
PSČ | 747 73, 747 07 |
Počet domů | 375 (2021)[1] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 3 + 2 části k. ú. |
Počet ZSJ | 8 |
Kontakt | |
Adresa úřadu MČ | Jantarová 288/18 747 73 Opava vavrovice@opava-city.cz |
Starosta | Miroslav Kořistka |
Oficiální web: vavrovice | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vávrovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 177199 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vávrovice (německy Wawrowitz[2], polsky Wawrowice) jsou městská část statutárního města Opavy (okres Opava, Moravskoslezský kraj), tvořená třemi celými katastrálními územími Vávrovice o rozloze 5,07 km2,[3] Držkovice (německy Dirschkowitz nebo od roku 1938 Dirschkenhof, polsky Dzierżkowice) o rozloze 1,59 km2[4] a Palhanec (německy Palhanetz, polsky Palhaniec) o rozloze 1,69 km2.[5], jakož i urbanisticky splývající, malou částí katastrálního území Jaktař (jeden samostatný dům Vávrovická 20 a čtveřice dalších dvojdomků se zahrádkami rovněž ve Vávrovické ulici poblíž kaple v Palhanci) a nejsevernější částí katastrální území Předměstí, jíž je základní sídelní jednotka Karlovec. Stejnojmenná část obce zahrnuje, na rozdíl od městské části, pouze katastrální území Vávrovice, Držkovice a Palhanec.
Další informace
Vesnice Vávrovice se nachází zhruba 5,5 km severozápadně od centra města Opavy, na pravém břehu řeky Opavy, jež v úrovni vesnice tvoří státní hranici s Polskem. Polský protějšek Vávrovic představuje ves Wiechowice (česky Vehovice). Vávrovicemi probíhá železniční trať Olomouc - Opava.
V katastru Palhance se nachází mlýn Herber, jehož historie sahá do roku 1362, kdy jeho tehdejší majitel, opavský vévoda Mikuláš II. z rodu Přemyslovců (vnuk Přemysla Otakara II.), věnoval mlýn své dceři, jeptišce kláštera sv. Kláry v Opavě.[6] Dále se v katastru nachází také odštěpný závod cukrovaru, jehož produkce byla zahájena roku 1870. V listopadu 1998 získala cukrovar rakouská společnost Agrana.[7]
V roce 2009 zde[kde?] bylo evidováno 281 adres.[8] V roce 2001 zde[kde?] trvale žilo 965 obyvatel.[9]
Historie
V době ledové byly Vávrovice pokryté ledovcem. Většina území stávající městské části náležela původně k Opavskému knížectví, avšak část Jaktař (spolu s jižním okrajem moderního k. ú. Vávrovice, jenž taktéž původně náležel k Jaktaři) byla součástí tzv. Moravských enkláv a volila poslance do Moravského zemského sněmu.
Roku 2014 se ve Vávrovicích na místě budoucí továrny firmy Opavia našlo sídliště kultury nálevkovitých pohárů a 50 kostrových hrobů z různých časových období.[10]
V roce 1958 byl v Palhanci nalezen největší bludný balvan okresu Opava - bludný balvan v Opavě.[11]
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ http://www.mapy.cz/19stoleti?x=17.8590716&y=49.9742699&z=13&source=ward&id=11903
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-26.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-26.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-26.
- ↑ NAŠE CESTA – MLYN HERBER [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online.
- ↑ BETEILIGUNGS-AG, AGRANA. Agrana v ČR. cz.agrana.com [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-10.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 730, 731, záznam 51.9-2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ KONEČNÝ, Roman. Našli největší pravěké sídliště. Reigon Opavsko. 8. července 2014, roč. 8, čís. 27, s. 4. ISSN 1802-730X.
- ↑ FREIBERG, Milan. Bludný balvan slaví půlstoletí od svého umístění v centru Opavy. Opavský a hlučínský deník. 2008-07-23. Dostupné online [cit. 2022-10-16].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vávrovice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Miroslav Olszewski, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vlajka Vávrovice, Opava
Znak Vávrovice, Opava