Védský sanskrt

Védský sanskrt
Rozšířenístarověká Indie
Počet mluvčíchmrtvý jazyk
Klasifikace
Písmodévanágarí
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3(vsn)
Ethnologue(vsn)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Védský sanskrt, též védský jazyk či staroindičtina je mrtvý indoárijský jazyk, předchůdce klasického sanskrtu. V tomto jazyce byly zaznamenány posvátné texty védského náboženství, tedy především sanhity: Rgvéd, Sámavéd, Jadžurvéd a Atharvavéd, ale také bráhmany , áranjaky a starší upanišady. Védský sanskrt patří mezi nejstarší známé indoevropské jazyky a jeho vznik lze klást nejpozději do doby v 18. století př. n. l., kdy již muselo proběhnout jeho oddělení od íránské avestánštiny. Vznik Rgvédu, nejstaršího díla v tomto jazyce bývá kladen zpravidla do 15. až 10. století př. n. l., tento text byl poté přechováván v ústní podobě a v 7. století př. n. l. editován. V 6. až 4. století př. n. l. byl védský sanskrt nahrazen sansktem klasickým.[1]

Příklady

Číslovky

Védský sanskrtČesky
ekajeden
dvedva
trayastři
chatvārasčtyři
pañchpět
shashšest
saptasedm
ashtaosm
navadevět
dashadeset
vimshatihidvacet
trimshattřicet
chatvārimshatčtyřicet
panchāshatpadesát
shashtihišedesát
saptatihisedmdesát
asheetihiosmdesát
navatihidevadesát
shatamsto
sahasratisíc

Reference

  1. MALLORY, James; ADAMS, Douglas Quentin. Encyclopedia of Indo-European Culture. Abingdon: Routledge, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1884964985. S. 306. 

Externí odkazy