Vévoda z Buckinghamu
.jpg)
Vévoda z Buckinhgamu (anglicky Duke of Buckingham) byl dědičný britský šlechtický titul, nazvaný podle anglického města Buckingham v hrabství Buckinghamshire. V průběhu historie byl udělen postupně čtyřem rodinám, titul vévody z Buckinghamu užívalo v 15.–19. století celkem deset osob.[1] Vesměs se jednalo o významné osobnosti britských dějin, osm z nich obdrželo prestižní Podvazkový řád. První vévoda z Buckinghamu z rodu Staffordů padl ve válce růží, jeho dva nástupci skončili na popravišti. Násilnou smrtí zemřel i nejznámější nositel titulu George Villiers, 1. vévoda z Buckinghamu (1592–1628). Posledním uživatelem vévodského titulu z Buckinghamu byla od roku 1822 vlivná politická dynastie Grenvillů, tento rod vymřel v roce 1889. Se jménem vévodů z Buckinghamu je spojen také Buckinghamský palác v Londýně postavený 1. vévodou z Buckinghamu z rodu Sheffieldů. Jeho potomci prodali palác v polovině 18. století královské rodině a později se stal oficiální panovnickou rezidencí.
Historie titulu vévody z Buckinghamu
Staffordové
Titul vévody z Buckinghamu získal poprvé v roce 1444 Humphrey Stafford (1402–1460), který po matce pocházel z rodu Plantagenetů a po otci byl od dětství dědicem titulu hraběte ze Staffordu. Patřil k významným osobnostem války růží, v nichž byl oporou rodiny Lancasterů. Padl v bitvě u Northamptonu a tituly po něm zdědil vnuk Henry Stafford, 2. vévoda z Buckinghamu (1455–1483). Ten byl popraven za organizaci povstání proti Richardovi III. a všechny tituly byly rodině odňaty. Již o dva roky později po nástupu Jindřicha VII. byla titulatura obnovena pro Henryho syna Edwarda (1478–1521). Ten byl později popraven za vlády Jindřicha VIII. pro svou opozici proti prvnímu ministrovi kardinálu Wolseyovi. Vévodský titul byl rodině opět odňat, což bylo stvrzeno parlamentem v roce 1523. Edwardův syn Henry Stafford (1501–1563) získal později titul barona Stafforda (1547).
Villiersové
Druhým nositelem titulu vévody z Buckinghamu byl rod Villiersů, z nějž pocházel George Villiers (1592–1628), oblíbenec krále Jakuba I. Ten díky králově přízni již v roce 1614 získal rozsáhlé statky v Buckinghamshire s hlavním sídlem Biddlesden House a svůj majetek později rozšířil i do dalších hrabství. Zastával nejvyšší úřady u dvora i ve státní správě a svůj vliv stvrdil i postupem ve šlechtické hierarchii. V roce 1617 se stal hrabětem z Buckinghamu, o rok později byl povýšen na markýze z Buckinghamu (1618) a nakonec získal titul vévody (1623). Toto povýšení mělo význam mimo jiné v tom smyslu, že kromě příslušníků královské rodiny nikdo v té době vévodský titul neužíval. Vévoda z Buckinghamu si své postavení udržel i na počátku vlády Karla I., ale v roce 1628 byl úkladně zavražděn. Dědicem se stal jeho krátce předtím narozený syn George Villiers, 2. vévoda z Buckinghamu (1628–1687), který patřil k vlivným osobnostem období restaurace Stuartovců, kdy zastával vysoké funkce. V hrabství Buckinghamshire nechal postavit jako hlavní rodové sídlo zámek Cliveden House. Zemřel bez potomstva a jeho úmrtím tituly zanikly.
Sheffieldové
Třetím nositelem titulu vévody z Buckinghamu se stal starobylý rod Sheffieldů připomínaný od 13. století. John Sheffield, 3. hrabě z Mulgrave (1647–1721), se uplatnil v armádě a námořnictvu, později s určitými výkyvy v kariéře zastával několik vysokých funkcí. Titul vévody z Buckinghamu (respektive z Buckinghamu a Normanby) získal v roce 1703 jako přední účastník jednání o sloučení Anglie se Skotskem. Mimo jiné nechal postavit v Londýně Buckinghamský palác, který jeho potomci později prodali královské rodině. Druhým vévodou z Buckinghamu a Normanby byl jeho nejmladší syn Edmund Sheffield (1716–1735), který sloužil v armádě a zemřel na tuberkulózu v Itálii. Majetek přešel na jeho nevlastního bratra Sira Charlese Sheffielda (1704–1774), titul vévody ale opět zanikl.
Grenvillové
Čtvrtým nositelem titulu vévody z Buckinghamu byla rodina Grenville, z níž se během 18. století stala vlivná politická dynastie. Richard Grenville (1711–1779) zdědil statky rodu Temple v Buckinghamshire a hrabství Buckinghamshire jako parlamentní obvod Dolní sněmovny pak zastupovalo celkem dvanáct členů rodu. George Grenville (1753–1813) byl mimo jiné místokrálem v Irsku a ministrem zahraničí a v roce 1784 byl povýšen na markýze z Buckinghamu. Jeho syn Richard (1776–1839) byl 4. února 1822 povýšen na vévodu z Buckinghamu (respektive z Buckinghamu a Chandosu). Udělení vévodského titulu bylo výrazem usmíření vlády toryů s opoziční skupinou The Grenvilles, soustředěnou kolem rodiny. Hlavním rodovým sídlem v této době byl zámek Stowe House (Buckinghamshire), který má svou podobu z druhé poloviny 18. století. Následující generace rodu pak sídlily na zámku Gosfield House v Essexu. Přebíráním dědictví a titulů po spřízněných rodech užívali nakonec Grenvillové heraldicky velmi složitý erb a alianční příjmení Temple-Nugent-Brydges-Chandos-Grenville. Titulatura rodu vypadala v 19. století následovně: vévoda z Buckinghamu a Chandosu, markýz z Buckinghamu, markýz z Chandosu, hrabě Temple, hrabě Temple ze Stowe, vikomt Cobham. Poslední generace Grenvillů se potýkaly s vysokým zadlužením a v 19. století došlo ke značným majetkovým ztrátám. Posledním nositelem titulu vévody z Buckinghamu byl Richard Grenville, 3. vévoda z Buckinghamu a Chandosu (1823–1889), jímž rod vymřel.
Seznam vévodů z Buckinghamu
Vévodové z Buckinghamu, první udělení titulu (1444)
- Humphrey Stafford, 1. vévoda z Buckinghamu (1402–1460)
- Henry Stafford, 2. vévoda z Buckinghamu (1455–1483) (titul odňat 1483)
- Edward Stafford, 3. vévoda z Buckinghamu (1478–1521) (titul obnoven 1485; znovu odňat 1521)
Vévodové z Buckinghamu, druhé udělení titulu (1623)
- George Villiers, 1. vévoda z Buckinghamu (1592–1628)
- George Villiers, 2. vévoda z Buckinghamu (1628–1687)
Vévodové z Buckinghamu a Normanby, třetí udělení titulu (1703)
- John Sheffield, 1. vévoda z Buckinghamu a Normanby (1647–1721)
- Edmund Sheffield, 2. vévoda z Buckinghamu a Normanby (1716–1735)
Vévodové z Buckinghamu a Chandosu, čtvrté udělení titulu (1822)
- Richard Grenville, 1. vévoda z Buckinghamu a Chandosu (1776–1839)
- Richard Grenville, 2. vévoda z Buckinghamu a Chandosu (1797–1861)
- Richard Grenville, 3. vévoda z Buckinghamu a Chandosu (1823–1889)
Galerie
Erb Humphreye Stafforda, 1. vévody z Buckinghamu s dekorací Podvazkového řádu
Hrad Maxstoke Castle (Warwickshire), sídlo rodiny Staffordů
Erb Henryho Stafforda, 2. vévody z Buckinghamu
Zámek Duncombe Park (Yorkshire), majetek 1. vévody z Buckinghamu
(c) WyrdLight.com, CC BY 3.0Zámek Cliveden House (Buckinghamshire), sídlo 2. vévody z Buckinghamu
(c) Philip Halling, CC BY-SA 2.0Zámek Stowe House (Buckinghamshire), sídlo rodu Grenville v 18. a 19. století
Erb vévodů z Buckinghamu a Chandosu v rodině Grenville
Související články
Odkazy
Reference
Literatura
- Charles Kidd: Debrett's Peerage and Baronetage. Debrett's Ltd, London 2014, ISBN 0992934826
- DUCHEIN, Michel: Vévoda z Buckinghamu; NLN, Praha, 2004; 377 s. ISBN 80-7106-578-1
- LOUDA, Jiří: Coats of Arms of the Knights of the Order of the Garter; Univerzita Palackého, Olomouc, 2020; 687 s. ISBN 978-80-244-5621-8
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vévoda z Buckinghamu na Wikimedia Commons - Rodokmen vévodů z Buckinghamu v rodině Staffordů
- Rodokmen vévodů z Buckinghamu v rodině Villiersů
- Rodokmen vévodů z Buckinghamu v rodině Sheffieldů
- Rodokmen vévodů z Buckinghamu v rodině Grenville
- Leigh Rayment′s Peerage Page Archivováno 1. 5. 2008 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Diliff, Licence: CC BY-SA 3.0
Buckinghamský palác v Londýně, sídlo královny celosvětového společenství Commonwealth realm Alžběty II., narozené právě před 95 lety.
Autor: Steve Wilson from Marchwood, The New Forest, UK, Licence: CC BY 2.0
Maxstoke Castle
(c) Philip Halling, CC BY-SA 2.0
Stowe House The north portico and north front of Stowe House. The north front of Stowe House was restored in 2000-02.
Thought to be a later copy of a lost painting by Rubens, the work had hung on public display in the dinning room of Pollok House. A technique called dendrochronology, used to examine the tree rings of the wood, dated the panel to be from the 1620s and further technical analysis revealed the panel on which the portrait was painted had been prepared in the same way as was custom in Rubens’ studio.
Ben van Beneden, director of the Rubenshuis in Antwerp, authenticated the painting of George Villiers, the 1st Duke of Buckingham, confirming it to be by the Flemish artist. After centuries of dirt and overpainting was cleaned off by restorer Simon Gillespie the piece revealed many of Ruben’s trademark techniques. (Extracted from [1]).
Autor: Rs-nourse, Licence: CC BY-SA 3.0
Sir Humphrey Stafford, 1st Duke of Buckingham, KG
- HOPE, W. H. St. John, The Stall Plates of the Knights of the Order of the Garter 1348 – 1485: A Series of Ninety Full-Sized Coloured Facsimiles with Descriptive Notes and Historical Introductions, Westminster: Archibald Constable and Company LTD, 1901.
| “ | Sir Humphrey Stafford, Earl of Stafford, Earl and Duke of Buckingham, K.G. 1429-1460...the shield of arms, gold a chevron gules... | ” |
Richard Plantagenet Campbell Temple-Nugent-Brydges-Chandos-Grenville, 3rd Duke of Buckingham and Chandos GCSI, PC (10 September 1823–26 March 1889)
See source website for additional information.
This set of images was gathered by User:Dcoetzee from the National Portrait Gallery, London website using a special tool. All images in this batch have been confirmed as author died before 1939 according to the official death date listed by the NPG.
The Stowe Armorial coat of arms is the centrepiece of the Gothic Library at Stowe [1]. The Library was commissioned by George Nugent-Temple-Grenville, 1st Marquess of Buckingham (See Viscount Cobham [2]), and built to a design by Sir John Soane [3] between 1805 and 1807. The armorial is a 1.4m diameter heraldic painting of the 719 quarterings of the Temple, Nugent, Brydges, Chandos and Grenville families, including ten variations of the English Royal arms, the arms of Spencer, De Clare, Valence, Mowbray, Mortimer and De Grey. The painting is signed and dated P. Sonard 1806. [1]
(c) WyrdLight.com, CC BY 3.0
Cliveden, view looking north from the Ring in the Parterre showing Terrace Pavilion and Clock Tower to the left with Lower Terrace and Borghese Balustrade below
John Sheffield, 1647-1721, 1st Duke of Buckingham and Normanby
John Sheffield succeeded his father as third Earl of Mulgrave in 1658, and was known as Mulgrave until created marquess of Normanby in 1694 and finally Duke of Buckingham and Normanby in 1703. He went to sea at the age of 18 and served in the second and third Anglo-Dutch Wars. After the Battle of Solebay, where he served gallantly as a volunteer, Mulgrave was appointed captain of the ‘Royal Katherine’ (see BHC3606). In 1680 he commanded a relief expedition to the English garrison at Tangier, but did not serve afterwards. He devoted himself to the court, politics and writing, holding high office under James II, William III and Anne. He was a friend of both John Dryden and Alexander Pope. He built Buckingham House (later Palace), on the western edge of St James Park, between 1703 and 1705.
He is shown wearing Greenwich armour and a brown full-bottomed wig and the riband and Lesser George of the Order of the Garter. He is holding in his left hand a wand, and on his left is the large gold key with the cipher ‘J.R.' of his office as Lord Chamberlain. The portrait is signed ‘G Kneller’, and has an inscription, probably later, ‘John Earl of Mulgrave, Lord Chamberlain 1688’.
Autor: glitterlicorn, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of Henry Stafford, 2nd Duke of Buckingham