Vévodská hrobka

Vévodská hrobka
Vévodská hrobka
Základní informace
Výstavba	1365
Poloha
Adresa	Katedrála svatého Štěpána, Rakousko Rakousko
Souřadnice	48°12′29,73″ s. š., 16°22′25,1″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vévodská hrobka (německy Herzogsgruft) je pohřební komora pod kněžištěm katedrály sv. Štěpána ve Vídni v Rakousku. Obsahuje 78 schránek s těly, srdci nebo vnitřnostmi 72 členů habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie.

Historie

Před svou smrtí (ve věku 25 let) v roce 1365 nařídil vévoda Rudolf IV. zbudovat pro své ostatky kryptu v jím založené katedrále. V ní jsou ostatky uloženy už 650 let. Pro sebe také zřídil kenotaf umístěný nad kryptou před hlavním oltářem. Tento symbolický hrob byl později přestěhován do severního kněžiště, na jehož stěně byl umístěn i epitaf psaný tajnými symboly.

Po Rudolfu IV. zde byla pohřbívána rodina vládnoucí linie rakouských vévodů, avšak poté, co se Habsburkové stali císaři, byli pochováváni v různých městech (Vídeň dosud nebyla stálým sídlem císaře). V roce 1633 byla dokončena Císařská hrobka v kapucínském kostele ve Vídni a stala se novým pohřebištěm dynastie.

Balzamovači věděli již od dob starých Egypťanů, že je třeba odstranit vnitřní orgány, pokud se má zbytek těla zachovat. Schránky s těmito orgány byly obvykle vloženy do rakve, ale když v roce 1654 zemřel římský král Ferdinand IV., byla na jeho přání urna s jeho srdcem uložena v augustiniánském kostele, jeho tělo v Císařské hrobce v kapucínském kostele a schránka s jeho vnitřnostmi v kryptě svatoštěpánské katedrály. Jeho instrukce vedly k založení Hrobky srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele. Jeho mladší bratr, císař Leopold I., se rozhodl pokračovat v tradici, kdy byly ostatky rozděleny, a také rozšířil Císařskou kryptu, aby měla dostatečnou kapacitu pro budoucí pohřby. Následně byly urny s vnitřnostmi pravidelně ukládány ve Vévodské kryptě svatoštěpánského dómu. Následkem této tradice byl každý jeden z celkového počtu 39 osob pohřben na třech různých místech.

Do roku 1754 byla malá obdélníková Vévodská hrobka přeplněna 12 sarkofágy a 39 urnami, proto byla na východním konci rozšířena o oválnou komoru (přímo pod současným umístěním arcibiskupského stolce). Pro některá těla byly vyrobeny nové sarkofágy. V roce 1956 byla krypta zrekonstruována a umístění rakví a uren bylo změněno. Sarkofágy vévody Rudolfa IV. a jeho manželky Kateřiny byly umístěny ve středu na podstavci a 62 uren s vnitřními orgány byly přesunuty z dvou řad polic kolem nové komory do skříní v původní hrobce.

Pohřbení v kryptě nemuselo být vždy natrvalo. Císař Fridrich III. zde ležel pouhých 20 let, dokud nebyl hotov jeho skvostný hrob nahoře v jižním kněžišti. Tělo jeho bratra arcivévody Albrechta VI. (1418–1463) bylo odstraněno po 300 letech.

Velký přísun ostatků, zcela jiný než pravidelné ukládání uren s vnitřnostmi, nastal jako důsledek rušení klášterů za vlády císaře Josefa II. v roce 1782. Když byly uzavřeny církevní instituce, ve kterých byli někteří členové dynastie pochováni, bylo nutné těla přesunout. Císařská hrobka byla v porovnání s dneškem poloviční a bylo v ní už uloženo 57 těl. Proto císař nařídil, aby těla dvou osob (č. 1 a 14), které zemřely před vybudováním Císařské hrobky, byla uložena ve Vévodské hrobce. Tělo další osoby, císařovny Eleonory (č. 16), která by za normálních okolností měla nárok být pochována v Císařské hrobce, bylo také posláno do Vévodské hrobky, protože ani její manžel (č. 19) nebyl u kapucínů pohřben.

Pravděpodobně v tomto období bylo odstraněno tělo vévody Albrechta VI., aby vzniklo místo pro ostatní, a dorazilo tělo (č. 15), na jehož sarkofágu je napsán pouze rok a jména rodičů. Na základě jiných důkazů bylo tělo ztotožněno s jednoroční Annou Lotrinskou, jejíž bratr Karel V., vévoda lotrinský, se oženil s arcivévodkyní Eleonorou Marií Josefou (1653–1697) (ovdovělou polskou královnou a dcerou císaře Ferdinanda III., č. 21) v roce 1678. Snad toto manželství může mít nějakou souvislost, proč zde tato ne-Habsburkovna byla pohřbena, ale přesný důvod není jasný.

Jako poslední zde byla v roce 1878 uložena urna s vnitřnostmi arcivévody Františka Karla (č. 78), otce císaře Františka Josefa.

Statistiky

• celkem 78 uren a sarkofágů, z toho:
• 16 rakví (č. 1–16)
• 6 uren se srdci (č. 26, 35, 39, 44, 47, 50)
• 56 uren s vnitřními orgány (č. 17–25, 27–34, 36–38, 40–43, 45, 46, 48, 49, 51–78)
• celkem těla nebo části těl 72 osob, z nich:
• 10 císařů (8 římských, 1 rakouský, 1 Francouzů) – vnitřní orgány:
  • římští:
    • 1612–1619 Matyáš Habsburský (č. 18)
    • 1619–1637 Ferdinand II. (č. 19)
    • 1637–1657 Ferdinand III. (č. 21)
    • 1657–1705 Leopold I. (č. 41)
    • 1705–1711 Josef I. (č. 42)
    • 1711–1740 Karel VI. (č. 48)
    • 1745–1765 František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)
    • 1790–1792 Leopold II. (č. 59)
  • rakouský
    • 1835–1848 Ferdinand I. (č. 77)
  • Francouzů
    • 1815 Napoleon II. (č. 76)
• 10 manželek císařů (8 římských, 1 římská i rakouská, 1 rakouská císařovna; 1 tělo a 9 vnitřností):
  • římské císařovny:
  • těla:
    • 1622–1637 Eleonora Gonzagová (č. 16)
  • vnitřní orgány:
    • 1612–1618 Anna Tyrolská (č. 17)
    • 1666–1673 Markéta Terezie Španělská (č. 29)
    • 1673–1676 Klaudie Felicitas Tyrolská (č. 31)
    • 1651–1657 Eleonora Gonzagová (č. 33)
    • 1711–1740 Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)
    • 1745–1765 Marie Terezie (č. 57)
    • 1790–1792 Marie Ludovika Španělská (č. 60)
  • římská (1792–1806) a rakouská (1804–1807) císařovna:
    • 1792–1807 Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70)
  • rakouská císařovna:
    • 1808–1816 Marie Ludovika Modenská (č. 74)
• 3 římští králové, nikoliv císařové:
  • 1314–1330 Fridrich I. Habsburský (č. 1)
  • 1653–1654 Ferdinand IV. (č. 20)
  • 1811–1814 Napoleon II. (č. 76)
• 1 francouzská královna: Alžběta Habsburská (č. 14)
• 1 královna Obojí Sicílie: Marie Karolína (č. 73)
• nejstarší pochovaný: zemřel 1330 Fridrich III. Sličný (č. 1)
• poslední: 1878 František Karel (č. 78)
• dočasné pohřby:
  • č. x415 Fridrich III. (21.9.1415 Innsbruck – 19.8.1493 Linec), římský král (1440–1493), od roku 1452 císař – po dvacetiletém čekání byl pohřben v sarkofágu v jižním kněžišti katedrály sv. Štěpána. Za jeho vlády v roce 1469 vznikla Vídeňská diecéze.
  • č. x418 Albrecht VI. (18.12.1418 Vídeň – 2.12.1463 Vídeň), bratr Fridricha III. (č. x415).

Seznam osob pohřbených ve Vévodské hrobce

Tučně jsou vyznačeni panovníci a panovnice a jejich manželky a manželé. Žlutě jsou zvýrazněna těla, zeleně vnitřnosti a červeně srdce.

Těla

Ve Vévodské hrobce jsou pochována těla následujících osob:

Vnitřnosti

Zamřížované výklenky v původní komoře (před vchodem do komory s rakvemi) schraňují 62 měděných uren obsahujících vnitřní orgány jednotlivých členů habsburské dynastie.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ducal Crypt, Vienna na anglické Wikipedii.

Literatura

• LUTOVSKÝ, Michal; BRAVERMANOVÁ, Milena. Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha: Libri, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7277-228-5. 

Související články

• Císařská hrobka ve Vídni
• Hrobka srdcí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vévodská hrobka na Wikimedia Commons