Vídeňská obrázková kronika

Vídeňská obrázková kronika
První strana kroniky
První strana kroniky
AutorMárk Kálti
Jazyklatina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vídeňská obrázková kronika (latinsky Chronicum Pictum, Chronica Picta, Chronica de Gestis Hungarorum) je uherská středověká kronika s mnoha barevnými iluminacemi uložená v maďarské Széchényiho národní knihovně (Országos Széchényi Könyvtár) v Budapešti.

Historie

Jejím autorem je pravděpodobně budínský farář Marek z Kaltu, který dílo sepsal v letech 1358-1370 za vlády krále Ludvíka I. V kronice jsou s obrazovým doprovodem zaznamenány uherské dějiny od legendárního příchodu Uhrů až do doby Karla Roberta.

Původně se nacházela ve Vídni, roku 1933 byla převezena do Budapešti, kde je umístěna v Széchényiho národní knihovně (Országos Széchényi Könyvtár) v Budapešti.

Miniatury obsažené v kronice jsou významným zdrojem informací o středověkém životě, odívání a zvycích v tehdejším Uhersku.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

KK elso lap.jpg
:A Képes Krónika első lapja "Cronica de gestis Hungarorum", irodalomtörténeti tekintetben egyike legfontosabb krónikáinknak, mert ősi mondáinkat legteljesebb és legköltőibb alakban tartotta fenn. E fényes kiállítású kézirat 73 ívrétű hártyalevélből áll, melyek mindegyikét történeti eseményeket és alakokat feltüntető miniature képek díszítik. Ezeknek száma 142. A képek a sienai festői iskola modorára emlékeztetnek, festőjük ismeretlen, de valószinü, hogy e krónika hazánkban készült. Tartalmazza a magyarok történetét 1342-ig. A kéziratot Nagy Lajos királyunk számára "különféle régi krónikákból", állítólag egy MÁRK nevű barát szerkesztette 1358- ban, amiért MÁRK KRÓNIKÁJÁNAK is nevezik. Az eredeti kézirat a bécsi udvari könyvtár tulajdona. A bemutatott czímlap fejképének közepén Nagy Lajos király ül menyezetes trónon, teljes királyi díszben , fején liliomos korona. - Jobb oldalán a magyar főurak, balján, hosszú virágos köpenyekben a meghódolt népek képviselői állanak. Az " A" kezdőbetű felső részén Szt. Katalin alakja látható, alatta Nagy Lajos és Erzsébet térdepelnek. A gyönyörűen színezett keret alsó részét magyar és Anjou czimerek diszítik. A szöveg szép gót betűkkel van irva. A piros sorokban a krónika iratásának ideje és a mű tárgya van elmondva.