Vídeňské Nové Město
Vídeňské Nové Město Wiener Neustadt | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°49′ s. š., 16°15′ v. d. |
Nadmořská výška | 265 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) středoevropský čas |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Dolní Rakousko |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 60,9 km² |
Počet obyvatel | 44 461 (2017) |
Hustota zalidnění | 729,6 obyv./km² |
Správa | |
Status | statutární město |
Starosta | Bernhard Müller (SPÖ) |
Vznik | 1194 |
Oficiální web | www |
buergerservice | |
PSČ | 2700 |
Označení vozidel | WN |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vídeňské Nové Město (německy Wiener Neustadt, maďarsky Bécsújhely, chorvatsky Bečko Novo Mjesto) je statutární a okresní město v Dolním Rakousku, přibližně 50 km jižně od Vídně. Žije zde přibližně 44 tisíc obyvatel.
Bylo založeno roku 1194 vévodou Leopoldem V. Babenberským, jako pevnost Neustadt (Nova Civitas) mající zejména čelit nájezdům Maďarů na střední Evropu. Postupem doby se stalo i opěrným bodem habsburské monarchie proti turecké expanzi.
V průběhu 17. století sice ztrácelo město na přímém významu vojenském, ale v roce 1751 se stalo sídlem Tereziánské vojenské akademie, která je zde, s výjimkou let 1919–1934 a 1955–1958, kdy byla umístěna v Enži, a období 1938–1955 kdy neexistovala, umístěna dodnes.
Průmyslová historie města
Proměna v průmyslové město začala s otevřením Jižní dráhy z Vídně do Vídeňského Nového Města v červnu 1841. V následujícím roce tu byla založena Güntherova lokomotivka, pozdější Wiener Neustädter Lokomotivfabrik. Kromě dalších továren,tu firma Austro-Daimler (dceřiná společnost německých Daimlerových závodů) roku 1899 založila v bývalé strojírně budoucí velkou továrnu na vozidla. Industrializace způsobila silný příliv pracovních sil, takže se Vídeňské Nové Město v šedesátých letech 19. století stalo druhým největším městem Dolního Rakouska (po Vídni).
Během první světové války bylo město centrem zbrojního průmyslu. Důsledky porážky rakousko-uherské monarchie v první světové válce vedly ke ztrátě trhů a k úpadku řady firem. Na Vídeňské Nové Město dolehly zvláště silně. O zbytek se postarala světová hospodářská krize po roce 1929.
Po anšlusu Rakouska k Německé říši v roce 1938 byl Vídeňském Novém Městě soustředěn průmysl důležitý pro válečné úsilí. Již v roce 1940 vyráběla společnost Wiener Neustädter Flugzeugwerke čtvrtinu celkové produkce stíhacích letounů Messerschmitt 109. V Raxwerke v areálu bývalé lokomotivky Wiener Neustadt byly vyráběny dělové hlavně a krátce v roce 1943 se tu montovaly i rakety A4.
Kvůli koncentraci zbrojovek, ale také proto, že Vídeňské Nové Město bylo důležitým železničním uzlem, bylo město za druhé světové války téměř úplně zničeno asi 50 000 bombami. Z 3000 budov zůstalo pouze 18 nepoškozeno. Během 29 leteckých úderů bylo zabito asi 1 400 lidí, včetně 600 civilistů. Nad městem zahynulo téměř 400 amerických a 90 německých pilotů. Město tak patřilo k nejvíce postiženým v Německé říši.
Důležitým průmyslovým a hospodářským centrem a dopravním uzlem je Vídeňské Nové Město i v poválečném Rakousku. Je centrem tzv. Industrieviertel, průmyslového regionu Rakouska na jih od Vídně.
Vzdělání
Ve městě se nachází Tereziánská vojenská akademie a FH Wiener Neustadt.
Osobnosti
- Fridrich II. Bojovný (1210–1246), vévoda rakouský a štýrský
- Maxmilián I. Habsburský (1459–1519), rakouský arcivévoda,římský císař, syn císaře Fridricha III. a Eleonory Portugalské
- Maxmilián III. Habsburský (1558–1618), velmistr Řádu německých rytířů, syn císaře Maxmiliána II. a španělské infantky Marie
- Georg Sigl (1811–1887), rakouský strojní inženýr a podnikatel, v letech 1861–1873 nájemce a majitel lokomotivky Sigl - Wiener Neustadt, od r. 1870 čestný občan města
- Michael Haneke (* 1942), rakouský filmový a divadelní režisér a filozof
- Werner Schlager (* 1972), rakouský stolní tenista
- Na Tereziánské vojenské akademii v 19. století vyučovali mimo jiné Matěj Milota Zdirad Polák (1788–1856), Tomáš Burian (1802–1874; v 60. letech zasedal i v městské radě), Moric Fialka (1809–1869), Ferdinand Čenský (1829–1887) a Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský (1829–1908).
- Dominic Thiem (* 1993), rakouský tenista
- Dennis Novak (* 1993), rakouský tenista
Partnerská města
- Desenzano del Garda, Itálie, 2002
- Eisenstadt, Rakousko
- Charbin, Čína, 2006
- Monheim am Rhein, Německo, 1971
- Šoproň, Maďarsko
- Nová Města Evropy
Fotogalerie
- Katedrála
- Interiér katedrály
- Mariánský sloup
- Brána někdejší lokomotivky Wiener Neustadt
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wiener Neustadt na německé Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vídeňské Nové Město na Wikimedia Commons
- Galerie Vídeňské Nové Město na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města
- Dějiny Vídeňského Nového Města
Média použitá na této stránce
Autor: Lencer, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Austria
Equirectangular projection, N/S stretching 150 %. Geographic limits of the map:
- N: 49.2° N
- S: 46.3° N
- W: 9.4° E
- E: 17.2° E
Autor: Colaagri, Licence: CC BY-SA 4.0
Einfahrtstor der ehemaligen Lokomotivfabrik in Wiener Neustadt, 2015
Autor: Stadt Wiener Neustadt, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of the city of Wiener Neustadt
Autor: Stadt Wiener Neustadt https://www.wiener-neustadt.at/, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the city of Wiener Neustadt
Autor: Stefan Bauer, http://www.ferras.at, Licence: CC BY-SA 2.5
Außenansicht des Wiener Neustädter Doms
Autor: No machine-readable author provided. Extrawurst assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Hauptplatz, Wiener Neustadt, 2005-10-27
- selfmade photo
Autor: Stefan Bauer, http://www.ferras.at, Licence: CC BY-SA 2.5
Chorbereich und Altar Wiener Neustädter Dom
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Nordwestansicht der Mariensäule am Hauptplatz der niederösterreichischen Bezirkshauptstadt Wiener Neustadt.
Die Mariensäule wurde vom Wiener Neustädter Bischofs Leopold Graf Kollonitsch gestiftet. Sie soll an die Hochzeiten zweier Schwestern Kaiser Leopolds I. 1678 in der St. Georgs-Kirche der Wiener Neustädter Burg erinnern. Die sechseckige Balustrade mit überlebensgroßen Statuen wurde 1714 von Bischof Franz Anton Graf von Puchheim gestiftet. Auf dem Sockel sind die 4 Heiligen Johannes d. Täufer, Florian, Antonius von Padua und Leopold dargestellt und bei der Balustrade die 6 Pestheiligen Sebastian, Franz Xaver, Karl Borromäus, Rosalia, Rochus und Benno.