Vísecká rychta

Vísecká rychta
Vísecká rychta v Kravařích
Vísecká rychta v Kravařích
Poloha
AdresaVíska, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°38′8,14″ s. š., 14°23′31,77″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky17606/5-3063 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vísecká rychta je zachovalé, velké roubené stavení v osadě Víska obce Kravaře, které bylo později upraveno jako pobočka Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě s expozicí lidového umění. Je největší zdejší zajímavostí. Stavení je (s chybnou adresou) chráněno jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Tato monumentální stavba bývala rychtou obce Víska, původně samostatnou do roku 1849, kdy se spojila s městečkem Kravaře. Nechal ji zde postavit rychtář Václav Kern roku 1797 místo rychty původní, zvané Valdštejnská hospoda z roku 1509. Víseckými rychtáři byly střídavě příbuzné rodiny Kernů a Fuchsů. Kernové v 19. století vlastnili téměř 6 ha polí, dobytek, koně a ovce. Mimo obilí pěstovali i chmel, na jehož sušení upravili několikapatrovou půdu a řadou průduchů.

Krátce po 2.světové válce byla ještě obydlena, pak užívána JZD a od něj poškozené stavení získal roku 1960 Okresní národní výbor. Ten ji nechal zrestaurovat a věnoval ji Okresnímu vlastivědnému muzeu v České Lípě. Tehdejší ředitel muzea Břetislav Vojtíšek cennou stavbu našel v roce 1960 do výšky 1 metru plnou hnoje, chovaly se v ní ovce.[2]

Na opravu stavení se nedostávaly peníze a vůle správních orgánů obce i okresu. Teprve 5. dubna 1986 (po 26 letech) byla v zrestaurovaném stavení zpřístupněna první expozice pod názvem Muzeum lidového umění.[3] Nyní je jednou ze tří poboček Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě a je také členem Asociace muzeí a galerií České republiky.

Expozice uvnitř rychty

Popis rychty

Vísecká rychta - je největší (33×17×28 m)[4] roubené obytné stavení v Čechách. V patře měla pět komor a trojpodlažní půdu uzpůsobenou pro sušení chmele. V přízemí byla černá kuchyně, velká a malá světnice. Stavení (a Víska) je na levém břehu Bobřího potoka.[5][6] Adresa je Vísecká rychta, Víska 3, 47103 Kravaře.

Expozice

Původně zde byla expozice zaměřená na vývoj lidové architektury a bydlení v severních Čechách. Později sem byla soustředěna řada kusů malovaného nábytku z období od konce 18. do poloviny 19. století i nábytek movitějších venkovanů. Nejstarší skříň je z roku 1761. Expozice je stále doplňována jak novými přírůstky, tak naučnými tabulemi, mapkami a dalším písemným materiálem. Komory v patře byly upraveny na tematické celky s ukázkami nábytku, řezbářství a nářadí. Přilehlá stáj je určena na příležitostné výstavy a promítání vieofilmů. Zde je vystavena dokumentace k historii stavby a muzea.

Další exponáty muzea uvnitř

V sousedním stavení bývalé zděné stodoly z roku 1933 je uskladněna řada hospodářských strojů v první polovice 20. soletí a funguje jako depozitář muzea.[6]

Přístup veřejnosti

Rychta je návštěvníkům otevřena od května do září denně mimo pondělí, v dubnu a říjnu o víkendech, v březnu a listopadu jen pro předem objednané hromadné návštěvy[7].

Jednorázové akce pro veřejnost

Pobočka je spoluorganizátor řady akcí pro veřejnost. Partnerem jí bývá zejména obec Kravaře. Velká je každoročně účast na akcích Masopust na rychtě[8], Velikonoce na rychtě, Svatojánská noc, Dobytí Kravař, Kravařská paličkiáda.

Další část expozice věnována truhlářství

Na jaře 2014 zde byl zahájen cyklus Kafe na rychtě, podvečerní setkání se zajímavými osobnostmi.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-08]. Identifikátor záznamu 128263 : Venkovská usedlost, obec Kravaře, část obce: Kravaře (chybný údaj), čp. 3. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Na Vísecké rychtě, s. 52. 
  3. ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Kravaře, s. 80. 
  4. ↑ Toulavá kamera 1, str. 74-76, ISBN 80-7316-228-8
  5. ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  6. ↑ a b Smejkal - Máchův kraj, str. 53
  7. ↑ Růžička - Českolipsko do kapsy, str.81
  8. ↑ Tomáš Cidlina. Masopust na Vísecké rychtě. i-noviny.cz [online]. 2014-02-06 [cit. 2014-02-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Jitka Cidlinová. Večerní setkání na rychtě pokračují. i-noviny.cz [online]. 2014-06-02 [cit. 2014-06-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • VOJTÍŠEK, Břetislav. Vísecká rychta: Příspěvek k lidovému stavitelství na Českolipsku v 18. století. Ústí nad Labem: Krajský ústav památkové péče a ochrany přírody, 1990. 61 s. ISBN 80-85036-15-0. 
  • Skládací leták vydaný českolipským muzeem

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vísecká rychta 6.jpg
Exponáty muzea Vísecká rychta v Kravařích
Vísecká rychta 2.jpg
Exponáty muzea Vísecká rychta Kravaře
Vísecká rychta 5.jpg
Exponáty muzea Vísecká rychta v Kravařích
Vísecká rychta 1.jpg
Vísecká rychta, pobočka českolipského muzea, v obci Kravaře zvenku