Vítězslav Horn (1893)

Vítězslav Horn
Narození2. listopadu 1893
Třebíč
Úmrtí24. června 1965 (ve věku 71 let)
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékař a chirurg
Nábož. vyznáníkatolická církev
DětiVítězslav Horn
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vítězslav Horn (2. listopadu 1893, Třebíč[1] – 24. června 1965, rodným jménem Viktor Alois Bedřich Horn) byl český lékař.

Biografie

Vítězslav Horn se narodil jako Viktor Alois Bedřich Horn v roce 1893 v Třebíči, jeho otcem byl lékař Viktor Horn a matkou Albína Hornová. Tam také vystudoval gymnázium.[2] V roce 1912 nastoupil na studium medicíny na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, ale jeho studium přerušila první světová válka, během níž pracoval v nemocničním vlaku, později v infekční nemocnici v Brně.[3] V roce 1919 absolvoval lékařskou fakultu, během studia byl prvním starostou Spolku československých mediků v Brně. Téhož roku nastoupil na chirurgickou kliniku Jaroslava Bakeše, kde působil až do roku 1923.[2] V roce 1924 odešel do Jihlavy, kde pracoval jako lékař, později i jako primář chirurgického oddělení v jihlavské nemocnici.

V roce 1939 byl zatčen a uvězněn v Kounicových kolejích a ve Špilberku, kde poskytoval lékařskou péči spoluvězňům. Později byl přesunut do koncentračního tábora Buchenwald, kde poskytoval lékařskou a chirurgickou péči. V dubnu roku 1945 byl osvobozen a vrátil se do Československa.[3] V roce 1946 byl zakládajícím členem Ligy proti rakovině.[2]

Jeho výpověď byla zahrnuta do vyšetřování norimberských procesů, František Bláha jej obvinil, že přímo neobvinil Dr. Waldemara Hovena z pokusů na vězních a že bránil nacistické lékaře. Případ vyvrcholil v roce 1948, kdy z důvodů politických změn v Československu nebyl Vítězslav Horn nijak obviněn.[3] Po roce 1948 byl dán na tzv. dovolenou s čekatelným a nemohl se dál věnovat práci lékaře, byla mu také zabavena velká vila v Jihlavě.[4][5]

V Buchenwaldu léčil i dalšího rodáka z Třebíče, Josefa Vaňka.[2]

Jeho synem byl profesor Vítězslav Horn, jeho manželkou byla Albína Hornová, vnučka Carla Löwa, továrníka z Jihlavy.[4][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Martina v Třebíči
  2. ↑ a b c d Kal; Menš. MUDr. Vítězslav Horn [online]. Brno: Brno, 2019-10-15 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c From Clinic to Concentration Camp. Příprava vydání Paul Weindling. I. vyd. Milton Park, Abingdon, Oxon ; New York, NY : Routledge: Routledge, 2017. Dostupné online. ISBN 978-1-315-58331-0. S. 324–325. 
  4. ↑ a b RAMBOUSEK, Jiří. Profesor Vítězslav Horn zemřel. Universitas – revue Masarykovy univerzity. 2016, roč. 49, čís. 2, s. 68–69. Dostupné online. 
  5. ↑ Jihlavské domy s příběhem – M+M Svatošovi [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ PETRŮJOVÁ, Jana. LÖW, Karl Anton , dr. [online]. Jihlava: Jihlava, 2013-12-10 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Portrait of Vítězslav Horn.jpg
Portrét Vítězslava Horna.