Vítězslav Horn (1929)

Vítězslav Horn
Narození3. března 1929
Jihlava
Úmrtí21. března 2016 (ve věku 87 let)
Brno
Alma materLékařská fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníortoped a lékař
RodičeVítězslav Horn
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vítězslav Horn (3. března 1929, Jihlava21. března 2016, Brno) byl český lékař – osteolog.

Biografie

Vítězslav Horn se narodil v roce 1929 v Jihlavě, jeho otcem byl primář jihlavské nemocnice Vítězslav Horn, jeho matkou byla Anna Hornová, vnučka továrníka z Jihlavy Carla Löwa.[1] Vyrůstal v Jihlavě a v Grazu. Během druhé světové války pracoval jako pomocný dělník v Havlíčkově Brodě a posléze byl totálně nasazen. Po válce pak vystudoval v roce 1948 gymnázium[2] a mezi lety 1948 a 1953 vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, v roce 1954 začal pracovat na patologicko-anatomickém ústavu téže fakulty, kde působil až do roku 1958.[3] Kvůli rodinnému původu nemohl učit na univerzitě a působil pak až do sametové revoluce jako sekundární lékař.[2]

Mezitím v roce 1953 získal titul kandidáta věd. V roce 1958 nastoupil do fakultní nemocnice, kde pracoval do roku 1960. Od roku 1960 působil na 1. ortopedické klinice Lékařské fakulty v Brně. V roce 1968 se habilitoval a roku 1980 získal titul doktora věd. Od roku 1958 také pracoval jako přednosta tkáňové ústředny Fakultní nemocnice v Brně.[3] Po sametové revoluci byl roku 1991 jmenován profesorem a stal se primářem tkáňové ústředny.[2] V roce 1997 odešel do důchodu.[3] Přednášet studentům začal až po sametové revoluci.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b RAMBOUSEK, Jiří. Profesor Vítězslav Horn zemřel. Universitas – revue Masarykovy univerzity. 2016, roč. 49, čís. 2, s. 68–69. Dostupné online. 
  2. a b c PALEČEK, Pavel. Jak jsem přežil. Akademický bulletin [online]. AV ČR, 2008-06-25 [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. 
  3. a b c Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-08-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Bibliografie

  • HORN, Vítězslav. Jak jsem přežil. 1. vyd. [s.l.]: Simon Ryšavý, 2002. 267 s. ISBN 80-86137-71-6.