Vítězslav Houška

Vítězslav Houška
Narození30. dubna 1925
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí3. srpna 2011 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolánípřekladatel, spisovatel, karikaturista a dramatik
OceněníCena Ferdinanda Peroutky (2010)
Čestná medaile T. G. Masaryka (2015)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vítězslav Houška (30. dubna 1925 Praha, Československo3. srpna 2011, Praha[1]) byl český spisovatel, publicista, filatelista, šachista, karikaturista a překladatel.

Život

Vystudoval a většinu života strávil v Praze, pak dále na své chalupě v obci Zátyní. Je znám především svou publicistikou o sportu. V literární tvorbě a redakční činnosti se věnoval nejvíce šachům a filatelii. Byl dlouholetým redaktorem časopisu Filatelie. V posledním desetiletí své kariéry vedl svůj blog o šachách: Pražská šachová společnost -blog Vítězslava Houšky[2] a věnoval se spisovatelské tvorbě, především o T. G. M.

Spolu se svou manželkou Jaroslavou Baumrtovou měl syna Karla (nar. 12. 10. 1954). Vítězslav Houška zemřel 3. srpna roku 2011 ve Vojenské fakultní nemocnici v Praze ve věku 86 let. Jeho manželka ho přežila pouze o 8 dní.

Práce

Sportu nad šachovnicí se věnují knihy Nad šachovnicemi celého světa, Šachy s úsměvem a Tam všichni hrají šachy. Do oblasti sběratelství známek zasadil také své detektivní romány: Merkur nese smrt. Své liberálně pravicové smýšlení a osobní vzpomínky vyjádřil v knihách o prvním československém prezidentovi Masarykovi – šest knih pro Masarykovo demokratické hnutí: Masaryk známý, neznámý (2005), Lidé kolem T. G. M(2007), Masaryk! Ne Lenin: moje svědectví (jeho vzpomínky), T. G. M myslitel a státník, Novinář Peroutka o T. G. M, Karel Čapek a T. G. Masaryk. V Nakladatelství dopravy a spojů byl dlouholetým šéfredaktorem časopisu Filatelie (1966–1991),[1] a Mladý filatelista (společně s Rudolfem Kvízem). Pravidelně přispíval do časopisu Čas , zejména do rubriky "Glosář k životu TGM"[3]. Mimo to je autorem klubových kronik Železná Sparta, Věčná Slavia či knihy 50 slavných sparťanů, 50 slavných slávistů. Psal i pro děti (Jak s tím pohnu, Tajemství plamenů, Docela obyčejný svět, Proč se kouří ze sopek a Dobrý den, vážený vynálezci). Dále ilustroval vtipy do novin, např. Satiromet, Pan Voňka.

Kromě samotné literární tvorby se věnoval překladatelství. Překládal knížky z francouzštiny (např. román Robur Dobyvatel od Julese Vernea), italštiny, němčiny nebo ruštiny (např. verše do Neználka).[4]

Vyznamenání

V roce 2011 převzal spolu s Ludvíkem Vaculíkem v Pantheonu Národního muzea v Praze cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2010.

Na 5. sněmu Masarykova demokratického hnutí v sobotu 12. září 2015 v Praze 3 obdržel jako autor mnoha publikací o T. G. Masarykovi in memoriam „Čestnou medaili T. G. Masaryka“ za věrnost jeho odkazu a příspěvek k jeho uskutečňování.[5]

Dílo

  • Masaryk, ne Lenin! Moje svědectví
  • Karel Čapek a T. G. Masaryk
  • Novinář Peroutka o T. G. M.
  • T. G. Masaryk známý i neznámý
  • Lidé kolem T. G. M.
  • T. G. Masaryk myslitel a státník
  • Facky,hroty,polemiky
  • Dobrý den, vážený vynálezci
  • Jak s tím pohnu
  • Docela obyčejný svět
  • Železná Sparta
  • Věčná Slavia
  • 50 slavných sparťanů
  • 50 slavných slávistů
  • Vzpomínky reakcionáře a kverulanta
  • Merkur nese smrt
  • Vyvraždění Jockey klubu
  • Vražda na slepo
  • Nad šachovnicemi celého světa
  • Šachy s úsměvem
  • Tam všichni hrají šachy

Reference

  1. a b Zemřel Vítězslav Houška. www.infofila.cz [online]. [cit. 2011-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-03. 
  2. http://www.blog.praguechess.cz/index.php?blog=houska&orderby=248 blog Vítězslava Houšky
  3. Glosář k životu TGM: Vítězslav Houška. "Byl Masaryk filosofem?", in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, únor 2005, roč. XIII. čís. 63, ISSN 1210-1648, str. 5 - 7
  4. Zemřel Houška, autor Železné Sparty a Věčné Slavie
  5. Seznam laureátů "Čestné medalile T. G. Masaryka", udělených na 5. sněmu Masarykova demokratického hnutí 12. 9. 2015 v Praze 3, Churchillovo nám.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“