Vítězslav Juřina
| Vítězslav Juřina | |
|---|---|
 hudební skladatel Vítězslav Juřina | |
| Základní informace | |
| Narození | 23. prosince 1899 Hrušov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. července 1985 (ve věku 85 let) Ostrava  Československo |
| Povolání | dirigent, hudební skladatel a hudební pedagog |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vítězslav Juřina, křtěný Viktor (23. prosince 1899 Hrušov[1][2] – 26. července 1985 Ostrava) byl český hudební skladatel, pedagog a dirigent.[3] V letech 1919–1922 studoval na hudebním pedagogiu a varhanické škole na Mariánských Horách[2] a současně odborné skladební disciplíny u ostravského hudebního pedagoga Rudolfa Wünsche.[zdroj?]
Prosadil se v oblasti symfonické hudby, komorní hudby, dechové hudby, písňové tvorby a skladeb pro pěvecké sbory.[zdroj?]
Životopis
Narodil se v početné rodině Antonína Juřiny. Po absolutoriu odjel do Jugoslávie, kde od roku 1922 do roku 1925 vyučoval zpěv na reálném gymnáziu v Sinji a zároveň zde pracoval jako sbormistr a dirigent. Od roku 1925 do roku 1929 byl kapelníkem městské hudby v Makarske.[zdroj?]
Po návratu do rodného Hrušova se věnoval hudebně pedagogické činnosti. V roce 1932 v Brně složil státní zkoušky ze hry na klavír a dirigování orchestru a poté v letech 1932–1947 pracoval jako kapelník Ostravské hornické hudby. V letech 1933 založil soukromou hudební školu v Hrušově, na této škole působil jako hudební pedagog a ředitel i po jejím zestátnění v roce 1946.[zdroj?] Po skončení 2.světové války svoji soukromou hudební školu v Hrušově musel nechat převést pod MěNV Ostrava a spravoval ji jako ředitel v letech 1946-1957.[4]
V letech 1949-1952 byl uměleckým vedoucím hudebního dorostu a žactva v moravskoslezské Sokolské župě Jana Čapka. V roce 1957 byl vzhledem ke svým odborným kvalitám ustanoven ředitelem hudební školy v Ostravě-Porubě, ačkoliv nikdy nebyl členem KSČ, a spravoval ji až do svého penzionování v roce 1959.[zdroj?]
Dílo
V Makarske zaujal Vítězslava Juřinu místní folklor, který ho inspiroval k úpravám jihoslovanských písní – Od Balkánu k Uralu, pro mužský, smíšený sbor, a k vytvoření orchestrálních směsí. Dále vytvořil také barkarola serenádu Živila Makarska.[5]
V době činnosti v Ostravské hornické hudbě vznikly z obdivu k tvrdé hornické práci oceňované a i v pozdější době často hrané skladby Hornické mládí, Otevřte brány a pochod Veselí havíři. Na světové výstavě v Paříži v roce 1937 zazněla jeho skladba inspirovaná hornickými písněmi z Ostravska – Z kraje černých démantů.
Láska k turistice, Alpám a horám vůbec se odráží především ve skladbách Alpinia, Vivat Alpinismus, Horalská veselice, případně Alpská lidová slavnost.[zdroj?]
Až do konce svého života se zabýval komponováním skladeb pro smyčcový a dechový orchestr, v roce 1977 vzniklo dílo Concertino pro klavír a smyčcový orchestr[6] a v roce 1979 cyklus Z rodného kraje. Vytvořil 4 orchestrální symfonické tance: Partyzánský tanec, Jihoslovanský tanec , Polský tanec a Bulharský tanec. Své hudebně pedagogické zkušenosti zúročil v instruktivních skladbách pro žáky hudebních škol, i pro individuální a souborovou hru. Pro žákovský pěvecký soubor upravil písně slezské, české, slovenské, ruské, polské, ukrajinské a bulharské.[zdroj?] Mnoho let spolupracoval s Ostravským dechovým orchestrem Ostravanka a Hornickou dechovou hudbou z Moravské Ostravy.[7] Český rozhlas vysílal v jejich provedení zejména Koncertní valčík pro dechový orchestr a tři pozouny, Capriccio pro hoboj s dechovým orchestrem, Brilantní valčík se sólovým klarinetem, Burleskní kvapík pro dva klarinety a Burleska pro fagot.[8]
Další díla
- Klavírní a instruktivní skladbičky pro ZUŠ
- Skladby pro dechový orchestr
- Skladby pro smyčcový orchestr
- Skladby pro symfonický orchestr[zdroj?]
Nejpopulárnější skladby
Z jeho skladeb pro dechový orchestr byla nejpopulárnější píseň Hornické mládí na text Ericha Sojky[9] nebo pochod Otevřte brány.[zdroj?]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Hrušov
- ↑ a b Kalendárium města Ostravy 2018 - Ostrava - Ostravské noviny - názory, ohlasy, kritika. www.ostravskenoviny.eu [online]. [cit. 2019-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Osobnost: Vítězslav Juřina. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2019-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Historické kalendárium, 23. prosinec [online]. Město Ostrava [cit. 2019-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Youtube
- ↑ Concertino pro klavír a smyčcový orchestr
- ↑ Pozdravy z černého kraje. Panáček v říši mluveného slova [online]. 2011-10-18 [cit. 2019-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Noty v pražské rozhlase
- ↑ SKC - Hornické mládí [hudebnina] : pochodová píseň hornických učňů : zpěv (sbor) a klavír. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2019-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-13.
Literatura
- Čs. hudební slovník osob a institucí I–II, 1963–1965, St. hud. vydavatelství. Praha, sv. I. str. 619-620
- Slovník International Who is who in Music, vyd. Cambridge, England, 1975, str.456
- Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945, 1984, St. hud. vydavatelství. Profil Ostrava, str. 193,223
- Soukromý archív Vítězslava Juřiny
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vítězslav Juřina na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vítězslav Juřina
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“