Vítězslav Vavroušek
MUDr. Vítězslav Vavroušek, MBA | |
---|---|
2. senátor za obvod č. 66 – Olomouc | |
Ve funkci: 2. listopadu 2002 – 2. listopadu 2008 | |
Předchůdce | Karel Korytář |
Nástupce | Karel Korytář |
člen Zastupitelstva města Šternberku | |
Ve funkci: 1994 – 2010 | |
člen Zastupitelstva Olomouckého kraje | |
Ve funkci: 2000 – 2004 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ODS (od 1993) |
Narození | 4. února 1956 (68 let) Šternberk, Československo |
Národnost | česká |
Sídlo | Šternberk |
Alma mater | Univerzita Palackého v Olomouci |
Profese | politik, lékař |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vítězslav Vavroušek (* 4. února 1956[1] Šternberk) je český politik, lékař a vysokoškolský pedagog, bývalý senátor za obvod č. 66 – Olomouc, zastupitel Šternberku a člen ODS.
Vzdělání, profese a rodina
Po maturitě na gymnáziu Šternberk v letech 1976–1981 absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1981–1982 byl zaměstnán jako lékař na anesteziologické oddělení v Krajské nemocnici v Ostravě. V letech 1983–1992 pracoval jako lékař na anestezilogicko-resuscitačním oddělení v nemocnici Šternberk, kterou z postu ředitele řídil v letech 1992–2007.[2] V letech 2004–2006 absolvoval PIBS při VŠE, kde získal titul MBA. Po odchodu ze Senátu vyučuje na Ústavu zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde vykonával funkci ředitele.[3] S manželkou Jitkou vychoval dcery Markétu a Terezu.
Politická kariéra
V roce 1993 vstoupil do ODS.[4] Od roku 1994 do roku 2010 zasedal v zastupitelstvu města Šternberk,[5] kde v letech 1994–1998 zastával post radního.[6]
V letech 2000–2004 působil jako zastupitel Olomouckého kraje.[7]
Ve volbách 1996 kandidoval do Senátu a přestože v prvním kole porazil Karla Korytáře v poměru 32,55 % ku 23,49 % hlasů, tak druhé kolo vyhrál sociální demokrat se ziskem 52,45 % hlasů.[8] Ve volbách 2002 se stal členem horní komory českého parlamentu, když se opět setkal se svým protivníkem Karlem Korytářem, kterého tentokráte předčil v obou kolech a byl zvolen senátorem.[9] V Senátu se angažoval ve Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, kde v letech 2004–2008 zastával funkci místopředsedy. Ve volbách 2008 svůj mandát obhajoval, ovšem ze třetího souboje s Korytářem vyšel občanský demokrat poražen, když ve druhém kole získal pouhých 31,71 % hlasů.[10]
V roce 2009 kandidoval do Evropského parlamentu na 19. místě kandidátky.[11]
V prosinci 2010 se stal náměstkem pro zdravotní péči ministra zdravotnictví Hegera[12][13] a v roce 2012 se ucházel o místo ředitele Fakultní nemocnice Olomouc,[14] kterým se ale nestal.[15]
Reference
- ↑ Výpis z OŘ[nedostupný zdroj]
- ↑ Kdo chce na hejtmana a do Senátu?. Mladá fronta DNES. 17-10 2008, s. 3. ISSN 1210-1168.
- ↑ Profil na webu ODS
- ↑ HOVADÍKOVÁ, Marie; ŠARADÍN, Pavel. Vavroušek: Nebýt lídrem není zklamáním. Mladá fronta DNES. 13-9 2000, s. 3. ISSN 1210-1168.
- ↑ Zastupitelstvo Šternberku[nedostupný zdroj]
- ↑ Do Senátu lidé vybrali Seitlovou a Vavrouška. Mladá fronta DNES. 4-11 2002, s. 1. ISSN 1210-1168.
- ↑ Volby do zastupitelstva Olomouckého kraje 2000
- ↑ Volby 1996
- ↑ Volby 2002
- ↑ Volby 2008
- ↑ Volby 2009
- ↑ JANDOVÁ, Hana. Heger představil nový tým a plánuje další reformy. Týden.cz [online]. 02.12.2010 [cit. 22.04.2012]. Dostupné online.
- ↑ Heger zkompletoval tým "reformních" náměstků. ČT24 [online]. 02.12.2010 [cit. 22.04.2012]. Dostupné online.
- ↑ TAUBEROVÁ, Daniela. Nový šéf nemocnice: z pěti zájemců vyberou v únoru. Olomoucky.denik.cz [online]. 09.02.2012 [cit. 22.04.2012]. Dostupné online.
- ↑ TAUBEROVÁ, Daniela. Novým šéfem olomoucké fakultní nemocnice je Roman Havlík. Olomoucky.denik.cz [online]. 27.02.2012 [cit. 22.04.2012]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“