Vítězslav Veselý (chemik)
| Prof. Dr. Vítězslav Veselý, DrSc. | |
|---|---|
| Narození | 29. prosince 1877 Molitorov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. června 1964 (ve věku 86 let) Brno  Československo |
| Povolání | chemik a pedagog |
| Ocenění | Řád práce |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vítězslav Veselý (29. prosince 1877, Molitorov[1] u Kouřimi – 7. června 1964, Brno) byl český chemik a vysokoškolský pedagog.
Kariéra
Vystudoval reálné gymnázium v Praze, Vysokou školu polytechnickou v Curychu a Univerzitu v Ženevě,[2] stal se doktorem fyzikálních věd.
Střídal vysokoškolská působiště (Česká vysoká škola technická v Praze, po 1. světové válce na Vysoké škole technické v Brně) s praxí praktického technologa (sklárny Kavalier v Sázavě, svíčkárny a voskárny v Mladé Boleslavi, dva roky v čínských sklárnách Yao Hsu Glass Comp.).[3] Věnoval se organické chemii a technologii skla, tuků, dehtů a barviv.[3]
V Brně byl v roce 1921 jmenován řádným profesorem a v letech 1930 až 1931 byl rektorem Vysoké školy technické v Brně.[2] Ve 20. a 30. letech byl opakovaně děkanem oboru chemického inženýrství.[2] Jeho působení na vysokoškolské půdě přerušilo až uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939. Od ledna 1944 byl vězněm koncentračních táborů Terezín a Buchenwald.
Po válce byl v roce 1945 znovu krátce rektorem brněnské techniky. Přednášel zde až do roku 1950, kdy byla škola uzavřena, a poté na brněnské Vysoké škole stavitelství, a to i novou specializaci technologie plastických hmot.[4] Odbornou kariéru uzavřel jako technolog brněnského podniku Lachema.
Dílo
Napsal řadu vědeckých prací, referátů a informačních článků v českých i zahraničních časopisech[4] a učebnic. V 50. letech sestavil a vydal s kolektivem autorů monografii Tuky a vosky.[3] O svém dvouletém působení v Číně napsal knihu O mé cestě do Číny.
Ocenění
V letech 1923 až 1938 působil jako stálý československý delegát v radě Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii.[4] Na konci 30. let 20. století byl jmenován mimořádným členem České akademie věd a umění II. třídy.[3] Byl vyznamenán Řádem práce (1957) a titulem akademik.[2]
Rodina
Oženil se v červenci 1920 s Helenou Polákovou, měli spolu syna Karla a dceru Alenu (provdaná Štěpánková).[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kouřim
- ↑ a b c d e Čoup. Vítězslav Veselý [online]. Encyklopedie dějin města Brna, 2012-12-24. Dostupné online.
- ↑ a b c d Vítězslav Veselý [online]. Quido Magazín, [po 2002] [cit. 2013-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-02.
- ↑ a b c MÁDLOVÁ, Vlasta. Vítězslav Veselý. Akademický bulletin [online]. 2002. Čís. 2. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vítězslav Veselý (chemik)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“