Vítězslava Klimtová
Vítězslava Klimtová | |
---|---|
Narození | 25. ledna 1941 Praha Protektorát Čechy a Morava |
Úmrtí | 10. září 2016 (ve věku 75 let) Česko |
Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | spisovatelka, malířka, ilustrátorka, grafička a výtvarnice |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vítězslava Klimtová (25. ledna 1941 Praha – 10. září 2016[1]) byla česká malířka, ilustrátorka, grafička a spisovatelka.[2]
Život
Vítězslava Klimtová se narodila v Praze, ale dětství prožila v severních Čechách. Maturovala zde na Střední uměleckoprůmyslové škole bižuterní v Jablonci nad Nisou a pak pokračovala v externím studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kterou pod vedením textilní výtvarnice Ludmily Kybalové a malíře Jaroslava Nušla ukončila roku 1976. Poté se po dlouhou řadu let živila drobnou užitou a propagační grafikou a knižními a časopiseckými ilustracemi. V časopisech publikovala i své fejetony.[3]
Od roku 1968 spolupracovala s nakladatelstvím Práce a od roku 1982 s nakladatelstvím Panorama. Je autorkou pohádkových leporel, omalovánek, kalendářů, kuchařek, pohlednic a lexikonů pohádkových bytostí. Vyniká v akvarelu a v posledních letech se věnuje také olejomalbě. Vytvořila také více než sedm stovek loutek, které vystavuje v tzv. Pohádkových zemích (trvalé i putovní výstavy loutek).[3]
Dílo
Vlastní knihy s vlastními ilustracemi
Knihy pro děti
- Lexikon ohrožených druhů strašidel lesních, lučních a domácích (1992).
- Lexikon ohrožených druhů strašidel – 2. díl (1995).
- Ze života skřítků domácích (1995).
- O statečném skřítku Drnovci (1996).
- Malý atlas elfů (1997).
- Malý lexikon strašidel 1. – Skřítci domácí (1997).
- Malý lexikon strašidel 2. – Skřítci lesní (1998).
- Malý lexikon strašidel 3. – Rusalky a víly (1998).
- Malý lexikon strašidel 4. – Vodníci (1998).
- Malý lexikon strašidel 5. – Čarodějnice (1998).
- Malý lexikon strašidel 6. – Bludičky a hejkalové (1998).
- Malý lexikon strašidel 7. – Domácí diblíci (1999).
- Léčivé bylinky lučních skřítků (1999.
- Další příhody rodiny statečného skřítka Drnovce, aneb, Bukvínkova kouzelná píšťalka (2002).
- Lexikon 3. – Strašidla, skřítci, víly (2002).
- Obyčejný skřítek, aneb Z dalších příhod rodiny statečného skřítka Drnovce (2006).
- Pohádková země česká (2007).
- Dřevěný pradědeček (2010).
- Lexikon 4. – Lesní, zahradní skřítci a strašidla (2010).
- Putování pohádkovou zemí (2011).
Knihy pro dospělé
- Sexuální přitažlivost domácích kutilů (1993).
- Milostné hry zajíců na jizerských lukách (1997).
- Dvě dámy s ruksakem (1998).
Z knižních ilustrací
- Popelka Biliánová: Pražské pověsti (1995).
- Bo Balderson: Státní rada a smrt (1981).
- Jan Karafiát: Broučci (2006).
- Helena Lisická: Zrcadlo starých časů (2008).
- Božena Němcová: Babička (2005).
- Scott O'Dell: Pětina pro krále (1980).
- Radomír Socha: Lexikon houbových skřítků (2010).
- Wanda Žółkiewska: Divoch (1976).
Odkazy
Reference
- ↑ Zemřela autorka strašidýlek, známá ilustrátorka Vítězslava Klimtová [online]. denik.cz, 2016-9-10 [cit. 2016-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Vítězslava Klimtová - abART
- ↑ a b Pohádková země Vítězslavy Klimtové. www.pohadkovazeme.info [online]. [cit. 2014-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-18.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vítězslava Klimtová
- Vítězslava Klimtová na webu LEGIE
- Vítězslava Klimtová v informačním systému abART
- Vítězslava Klimtová v Databázi knih
- Ilustrátoři Babičky Archivováno 3. 11. 2014 na Wayback Machine.
- Vítězslava Klimtová – životopis
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“