Vít Janota

Vít Janota
Narození3. března 1970 (52 let)
Praha
Povoláníbásník, textař, prozaik, překladatel, publicista, saxofonista, programátor, grafik, badatel, dramatik a hudebník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vít Janota (* 3. března 1970, Praha) je český básník, překladatel a hudebník.

Životopis

Vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze (obor Fyzika molekulárních a chemických struktur). Poté na fakultě nějaký čas působil jako odborný asistent. Následně začal pracovat jako programátor a internetový grafik.[1] První sbírku vydal roku 2002. Za sbírku Víkend v jakémsi Švýcarsku z roku 2016 byl nominován na cenu Magnesia Litera za poezii. Časopis A2 zařadil jeho sbírku Miniová pole do českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce.[2] Byl jmenován Básníkem města Prahy pro rok 2021, v rámci projektu Praha město literatury.[3]

Překládal básně Tomase Tranströmera a Alfreda Brendela. Příležitostně veřejně vystupuje také jako hráč na saxofon a klarinet. Žije v Praze.[4]

Autoři Panoramatu české literatury po roce 1989 jeho poezii dali do souvislosti s civilismem, poetismem a žánrem haiku. Charakterizovali ji slovy: "Janotova tematizace města, konkrétně jeho okraje, a sledování drobných dějů pod povrchem všednosti se v celé jeho poetické tvorbě nemění, přesouvají se jen některé formální akcenty. Autor vyjadřuje pocity melancholie a stesku po všem, co odplývá."[5]

Bibliografie

  • K ránu proti nebi (2002)
  • Fasování košťat (2004)
  • Praha zničená deštěm (2006)[6]
  • Miniová pole (2008)[7]
  • Jen třídit odpad nestačí (2011)[8]
  • Noc a déšť (2013)
  • Uličnice (2016)
  • Víkend v jakémsi Švýcarsku (2016)[9]
  • Poslední zpráva z obleženého města (2021)[10]

Reference

  1. ↑ FELTLOVÁ, Marina. BáSnění Víta Janoty. Vltava [online]. Český rozhlas, 2021-10-25 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ Český literární kánon po roce 1989 - podzimní literární příloha A2. www.advojka.cz [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Vít Janota – básník města Prahy 2021 - Městská knihovna v Praze. www.mlp.cz [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ Vít Janota. Denpoezie.cz [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ MACHALA, Lubomír. Panorama české literatury (2) po roce 1989. 1. vyd. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2015. 304 s. ISBN 978-80-242-5054-0. 
  6. ↑ STRAKA, Josef. Janota, Vít: Praha zničená deštěm. www.iliteratura.cz [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ KITTLOVÁ, Markéta. Janota, Vít: Miniová pole. www.iliteratura.cz [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ KITTLOVÁ, Markéta. Janota, Vít: Jen třídit odpad nestačí. www.iliteratura.cz [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ KITTLOVÁ, Markéta. Janota, Vít: Víkend v jakémsi Švýcarsku. www.iliteratura.cz [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ STEHLÍKOVÁ, Olga. Jedna báseň. Autoři čtou: Vít Janota. ČT art [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online.