Vítkov (Tachov)

Vítkov
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Tachov
Okres	Tachov
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°48′54″ s. š., 12°39′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	161 (2021)[1]
Katastrální území	Vítkov u Tachova (5,7232 km²)
PSČ	347 01
Počet domů	43 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vítkov
Další údaje
Kód části obce	164836
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vítkov (do roku 1949 a německy Wittingreith^[3]) je část okresního města Tachov. Nachází se na severovýchodě Tachova. Prochází zde silnice II/198. Je zde evidováno 63 adres.^[4] V roce 2011 zde trvale žilo 111 obyvatel.^[5]

Vítkov leží v katastrálním území Vítkov u Tachova o rozloze 5,72 km².^[6]

Název

Název vsi je pravděpodobně podle jména zakladatele. Z dobových pramenů však není jasné zda to byl Čech Vítek nebo Němec Witich, neboť obě tato jména vycházejí z latinského Witigo.^[zdroj?]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1437.^[7]

První písemný záznam se týká jistého Abharta (“Abhart von Wyttigenreuth”), který sídlil prý ve zděné tvrzi. Od roku 1443 do roku 1474 je uváděn majitel Oswald Potzinger. Další zmínka o tvrzi je až z roku 1542, kdy si tachovská obec nechala zanést do zemských desek „Wittingreut, tvrz pustů, dvůr poplužní a ves“. Od roku 1623 pak tvrz patřila k tachovskému hradu.

V říjnu 1543 Volf z Perglasu a na Tachově vydal listinu, jíž udělil městské právo svým poddaným, kteří náleželi ve vsích Vítkově, Oldřichově a Pernolci. Tím se zřekl práva odúmrti, dědické právo rozšířil i na manželky a dcery poddaných. Pokud chtěl „osedlý“ opustit svůj statek, byl povinen nalézt vhodnou náhradu. Za to poddaným příslušelo dovádět platy v penězích a naturáliích a vykonávat roboty.

Ačkoliv vesnička patřila počtem obyvatel spíše k menším v rámci tachovské državy, odváděnými dávkami se řadil na jedno z prvních míst. Kolem roku 1555 měla ves 20 usedlostí, z nichž jen 2 patřily Tachovu. Po třicetileté válce se počet usedlostí snížil na třetinu. V roce 1930 zde žilo 240 obyvatel.^[8]

Mezi lety 1851 až 1863 byl vystaven na návsi kostelík, který roce 1978 musel ustoupit při rozšiřování silnice a  byl odstřelen.

V roce 1960 byl potvrzen výskyt uranového ložiska Vítkov II. Dobývání bylo zahájeno na šurfovém patře a v místě výchozu bylo dobýváno též povrchovým dolem. Dobývání bylo převážně v žulách. Konečná hloubka jámy byla 950,9 m a bylo z ní rozfáráno 16 pater. Důl zaměstnával cca 330–475 lidí. Poslední symbolický vůz na dole Vítkov II byl vytěžen 19. prosince 1990 a počátkem ledna 1991 se důl začal likvidovat a zatápět.

Pamětihodnosti

Dvě celní kola^[9] (hraniční kameny) původně stávaly asi 100 m od současného stanoviště ve směru na Tachov. Přemístěny byly v roce 1990. Kruhová stéla č. 1 (762/0173) – na přední straně je kříž v kruhu, na zadní je reliéf sekery a rychtářské právo nebo žezlo.^[10] Kruhová stéla č. 2 (763/0174) – z obou stran jsou rytiny křížů v dvojitém kruhu.^[11]

Galerie

• 

  Stavení

• 

  Hlavní silnice

• 

  Restaurace

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vítkov na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Vítkov u Tachova na webu ČÚZK