Vítod obecný

Vítod obecný
Vítod obecný (Polygala vulgaris)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	vítodovité (Polygalaceae)
Rod	vítod (Polygala) L.. 1753
Binomické jméno
Polygala vulgaris Linnaeus; 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vítod obecný (Polygala vulgaris) je drobná, vytrvalá bylina s modrými, růžovými nebo bílými květy. Je jedním z osmi druhů rodu vítod, které vyrůstají v České republice a je považován za původní druh. Morfologicky je dost proměnlivý, jeho variabilita se projevuje především ve velikosti a barvě květů i celkovém vzrůstu.

Roste téměř po celé Evropě a také v Malé Asii. V Česku se vyskytuje roztroušeně (v termofytiku) až hojně (v mezofytiku).^[1][2][3]

Ekologie

Tento hemikryptofyt se nejčastěji vyskytuje na oligotrofních loukách a nehnojených pastvinách, na mezích, vřesovištích i ve světlých borových lesích. Vyhovují mu osluněná i polostinná stanoviště s mírně vlhkou půdou. Rozkvétá od května do srpna.^[1][4]

Popis

Vytrvalá rostlina nejvýše 25 cm vysoká s četnými, poléhavými, vystoupavými až přímými lodyhami vyrůstajícími z rozvětveného oddenku. Tenké, tuhé, jednoduché nebo málo větvené lodyhy jsou lysé a na bázi někdy dřevnatí. Jsou poměrně hustě porostlé přisedlými, střídavými listy, které jsou někdy vespod nahloučené, ale netvoří přízemní růžici. Dolní listy jsou kratší, měří jen 5 až 15 mm a jsou obvejčité až elipsovité. Střední a horní listy jsou kopinaté, mají délku 15 až 35 mm a směrem vzhůru se zmenšují a přecházejí v blanité listeny, které brzy opadávají. Všechny listy jsou celokrajné, na koncích tupě špičaté, leskle zelené a lysé, v době květu je spodní část lodyhy již bezlistá.

Květenství, tvořeno deseti až čtyřiceti květy, bývá 5 až 12 cm dlouhé a tvoří konečný hrozen. Oboupohlavné, pětičetné květy na krátkých stopkách zpočátku směřují vzhůru, ale po odkvětu se sklápějí dolů. Bývají zbarveny obvykle modře, řidčeji bílé a ojediněle červeně.

Květ má pět vytrvalých kališních lístků, z nichž dva postranní jsou křídlatě rozšířené. Koruna je tvořená jen třemi lístky srostlými v trubku, dva její lístky zakrněly. Spodní korunní lístek je člunkovitě vydutý a má vpředu deseti až dvacetinásobně rozeklaný přívěsek, o který se hmyz hledající nektar otírá. Korunní lístky bývají zbarvené modře až modrofialově, zřídka jsou bílé, růžové nebo červenofialové, shodně jsou zbarveny i křídlaté lístky kališní.

Tyčinky v květu jsou dvojbratré, je jich osm a jsou rozděleny do dvou stejných svazečků a nitkami přirůstají ke korunní trubce. Semeník je svrchní a má jednu čnělku se lžícovitým zakončením. do něhož vypadává zralý pyl z prašníků. Blizna jazýčkovitého tvaru ronící nektar se nachází na čnělce pod tímto zvláštním zakončením. Často je blizna zúrodněna pylem z vlastního květu dříve, než opylující hmyz donese cizí pyl. Květ je uzpůsoben pro opylování velkým a silným hmyzem (čmeláci, včely). Ploidie druhu je 2n = 68.^[1][2][4][5]

Rozmnožování

Plodem je dvoupouzdrá, krátce stopkatá, asi 6 mm dlouhá srdčitá tobolka, která je u báze zúžena, na vrcholu vykrojená a je obalená vytrvalým kalichem. Obsahuje dvě podlouhlá, tmavá a hustě chlupatá semena s masíčkem, která mají dobu klíčivosti kratší než jeden rok.

Po nejbližším okolí se vítod obecný rozmnožuje rozrůstáním větvícího se oddenku, na větší vzdálenosti semena. Ta s oblibou rozšiřují mravenci, okusující z nich na živiny bohaté masíčko.^[2][5][6]

Galerie

• 

  Zobrazení

• 

  Květenství

• 

  Květy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vítod obecný na Wikimedia Commons
• Taxon Polygala vulgaris ve Wikidruzích
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření vítodu obecného v ČR