Výčesky

Výčesky (angl.: noils, něm.: Kämmlinge) jsou krátká vlákna, která se odstraňují při výrobě příze na česacím stroji z přiváděného vlákenného rouna. ^[1]

Sběr a odvádění výčesků na česacím stroji na bavlnu (z roku 1910)

Seřízení česacího stroje

^[2] Množství výčesků se stanoví v procentuálním váhovém poměru k předkládanému rounu podle vzorce:

${\displaystyle v\%={hv\cdot 100 \over {hv+hp}}}$

pro: výčesek v, hmotnost výčesku hv a hmotnost česaného pramene hp

Kyvadlová váha na výčesky

Teoreticky se dá vypočítat procento výčesku podle seřízení česacího stroje (Gegauffův vzorec):

${\displaystyle v\%={3,2\cdot 10^{2}{\left(e-{\frac {d}{2}}\right)^{2}} \over {L^{2}}}}$

Ve vzorci platí:

e – vzdálenost mezi čelistí a oddělovacími válečky

d – délka podávaného rouna

L – délka nejdelšího vlákna

Praktické výsledky jsou zpravidla ovlivněny dalšími faktory jako je: způsob přípravy k česání (urovnání vláken do jednoho směru), hloubka záběru dočesávacího hřebene aj.

Skutečné procento výčesků se měří s pomocí kyvadlové váhy (muzeální exemplář je na snímku vpravo), na kterou se vedle sebe zavěšují chomáče výčesků se současně vyrobeným česancem.

Význam výčesků

Výčesky, obzvlášť bavlněné, jsou důležitá surovina pro hrubší příze a pro sektor technických textilií. Množství zpracovaných výčesků není nikde evidováno, z dostupných údajů se dá jen odvodit, že 20 % staplových vláken se zpracovává na česané příze a např. jen v bavlnářských přádelnách se celosvětově produkuje ročně asi 1 milion tun výčesků.^[3]

Druhy, výskyt a použití výčesků

Bavlna

Výčesky se získávají z dlouhovlákenných a z části středněvlákenných bavln (stapl nad cca 27 mm), které se vyčesávají na 15–25 %.Výčesky mají mít průměrnou délku vláken pod 20 mm, prodejní cena dosahuje cca 1,10 €/kg.^[4] (Průměrná cena středněvlákenné bavlny v období 2018/19 byla 1,38 €/kg ^[5]).

Použití: rotorové, vigoňové a frikční příze, často ve směsi s umělými vlákny – na čisticí hadry, technické tkaniny, počesávané pleteniny, izolační materiál.^[6]

Ovčí vlna

Výčesky pocházejí skoro výlučně z merinové vlny (cca 40 % celkové produkce ovčí vlny, řádově = 40 000 tun výčesků ročně^[7]), která se vyčesává na 8–15 %. Výčesky mají délku vláken pod 30 mm, ^[8] prodávají se asi za 20% ceny vlněných česanců ^[9]

Podobným způsobem se získávají výčesky z kašmírské a mohérové vlny, ze srsti alpaky (délka cca 30 mm, jemnost 15,5 µm) ^[10]

Použití: mykaná příze, vigoň, výplň polštářů a hraček^{[11] [12]}

Ručně barvené výčesky z šapového hedvábí

Šapové hedvábí

se zušlechťuje vyčesáním krátkých vláken o délce do 50 mm. Výčesek se používá výlučně jako surovina pro buretové příze. Množství výčesků se dá jen velmi hrubě odhadovat na 5 000 tun ročně.

Lýková vlákna

Lněná koudel se vyčesává na 20–30 %, vlákna výčesku mohou být až přes 50 mm dlouhá. Výčesky se dají použít např. na rotorové nebo frikční příze, jako izolační materiál aj.^[13]

Poznámka: Při tzv. přímé sklizni lnu trhá sklízecí stroj rostliny a současně na nich očesává tobolky. Pro získaný materiál se používá označení výčesek.^[14]

Ramie

Údaje o výčeskách z ramie pocházejí ze začátku 20. století. Podle nich se ramie vyčesává na 30 % a příze z výčesků se vyrábí (často ve směsi s umělými vlákny) bavlnářskou technologií. ^[15]

Literatura

• Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 387 a 481

• Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 200

Reference

Související články

Česací stroj

Česaná příze

Přírodní textilní vlákna