Výbor pro mongolské a tibetské záležitosti

Výbor pro mongolské a tibetské záležitosti
Závěrečné zasedání výboru pro mongolské záležitosti v roce 1930

Výbor pro mongolské a tibetské záležitosti (čínsky v českém přepisu Meng cang wej-jüan-chuej, pchin-jinem Měng Zàng Wěiyuánhuì, znaky 蒙藏委員會) bylo jedním ze dvou výborů vlády Čínské republiky na úrovni ministerstva. Je nástupcem mandžuského Ministerstva závislých držav a zabývá se vztahem nejen k Tibeťanům a Mongolům, ale i dalším národům, žijícím na území nárokovaném Čínskou republikou. V roce 2017 byl výbor tchajwanskou vládou rozpuštěn.[1]

Existence Výboru a jeho činnost (zejména účast předsedy Výboru při intronizaci 14. dalajlámy) byla jedním z argumentů, používaných Čínskou lidovou republikou k odůvodnění jí tvrzené dlouhodobé, nepřetržité a nezvratné svrchovanosti Číny nad Tibetem.[2]

Dějiny

Výbor pro mongolské a tibetské záležitosti byl zřízen v době Čchingské říše jako oddělení Ministerstva závislých držav, zabývající se vztahem čchingského dvora k Tibetu a Mongolsku (Vnějšímu i Vnitřnímu). Po pádu dynastie Čching a nastolení Čínské republiky v roce 1911 bylo oddělení nahrazeno v roce 1912 Kanceláří pro mongolské a tibetské záležitosti, která byla v roce 1914 reorganizována a přejmenována na Mongolsko-Tibetské ministerstvo. Mongolsko-Tibetské ministerstvo bylo pod přímou kontrolou čínského prezidenta.

Současný název Výbor pro mongolské a tibetské záležitosti je výsledkem další reorganizace ve druhé polovině 20. let 20. století, kdy byl tento výbor v roce 1928 ustaven při kuomintangské vládě v Nankingu, s cílem obnovit čínskou kontrolu nad Tibetem, který se stal po pádu dynastie Čching fakticky nezávislým. Členy Výboru byli především zástupci z východního Tibetu, ovládaného Čínou, ale též pančhenláma.[3]

Po vítězství komunistů v Číně v roce 1949 a útěku vlády Čínské republiky na Tchaj-wan přestal Výbor pro mongolské a tibetské záležitosti působit na území Mongolska a Tibetu. Po Tibetském národním povstání v roce 1959 Výbor vyslal do Indie tajné agenty s cílem propagandisticky působit na tibetské uprchlíky ve smyslu svržení komunistické vlády v Tibetu a připojení Tibetu k Číně pod vládou Kuomintangu. Vzhledem k nárokům Kuomintangu na Tibet nejsou vztahy mezi Ústřední tibetskou správou a Výborem vřelé.[4]

Reference

  1. ↑ Taiwan parliament approves bill to shut down Mongolian and Tibetan Affairs Commission [online]. 2017-11-30 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Čínské mezinárodní rádio: Vztahy mezi Tibetem a ústřední čínskou vládou v historii
  3. ↑ Matthew T. KAPSTEIN: Dějiny Tibetu, str. 281
  4. ↑ Kensaku OKAWA: Lekce od Tibeťanů na Tchaj-wanu Archivováno 24. 4. 2012 na Wayback Machine (pdf, anglicky)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mongolian Affairs Conference Closing Ceremony.jpg
Mongolian Affairs closing conference, see w:Mongolian and Tibetan Affairs Commission. The photo was published in Menggu Huiyi Huibian in 1930, therefore it is in public domain after 50 years since publication.
Joint Central Government Office Building, Executive Yuan 20130708.jpg
Autor: Chongkian, Licence: CC BY-SA 3.0
Joint Central Government Office Building, Zhongzheng District, Taipei City, Taiwan