Východní Ázerbájdžán

Východní Ázerbájdžán
Geografie
Hlavní městoTabríz
Souřadnice
Rozloha45 650 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel4 018 000
Hustota zalidnění88 obyv./km²
Jazykperština (oficiální), ázerbájdžánština, arménština, kurdština
Národnostní složeníAzerové, Arméni, Kurdové
Náboženstvíkřesťanství, islám
Správa regionu
StátÍránÍrán Írán
Nadřazený celekÍrán
Druh celkuprovincie
Podřízené celky23 šáhrestánů (krajů/podprovincií)
Oficiální webostan-as.gov.ir
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Východní Ázerbájdžán (persky استان آذربایجان شرقی‎, ázerbájdžánsky شرقی آذربایجان / Şərqi Azərbaycan) je jednou z 31 íránských provincií. Hlavním městem je Tabríz. Provincie se nachází v severozápadní části Íránu a je součástí íránského regionu Ázerbájdžán (do značné míry odpovídající pojmu severozápadní Írán). Provincie sousedí na sever s Arménií a Ázerbájdžánem (s Nachičevanskou autonomní republikou, vnitrozemskou exklávou Ázerbájdžánu) a na východ s íránskou provincií Ardabíl, Zandžán na jih a Západní Ázerbájdžán na západ. Provincii s ostatními částmi Íránu a sousedními zeměmi spojuje jemná síť silnic a železnic. Východním Ázerbájdžánem prochází také íránsko-arménský plynovod uvedený do provozu 19. března 2007.

Geografie

Provincie Východní Ázerbájdžán se nachází v severozápadním Íránu mezi 36° 43' a 39° 42' severní šířky a 45° 5' a 48° 56' východní délky. Rozkládá se na ploše přibližně 45 651 km². Žijí zde přibližně čtyři milióny obyvatel, hustota osídlení tak činí 88,02 obyvatel na km².[1]

Provincie se rozkládá ve východní části Ázerbájdžánské plošiny, která je součástí Íránské vysočiny (Íránské plošiny). Nejvyšším vrcholem je hora Sahand o výšce 3 722 m ležící na jih od Tabrízu. Hory se rozkládají na 71 % území a využitelná půda tvoří 29 % země.

Podnebí

Podnebí provincie je subtropické (vlhké subtropické) – středomořské kontinentální i chladné a polosuché. Klima nížinných oblastí ovlivňují mírné větry od Kaspického moře. Teploty se pohybují do 8,9 °C v Tabrízu, 20 °C v Maraqehu a v zimě klesají přinejmenším k -10 až -15 °C v závislosti na teplotách v daném roce. Ideální období pro návštěvu provincie jsou jarní a letní měsíce.[2]

Demografie

Jazyk a etnický původ

Většina obyvatel jsou etničtí Azerové neboli Ázerbájdžánci, kteří mluví turkickým jazykem příbuzným turečtině.[3]

Rozsáhlé oblasti severovýchodně a severozápadně od Mijány obývají šíité, turkicky mluvící Šekkākové.[3]

V Karadžadu (dnešním Arasbaránu), tedy v oblasti mezi řekou Aras a pohořím Sabalan, žije šest šíitských, turkicky mluvících kmenů kurdského původu: Chalabianlu, Muhammadkhanlu, Hajialilu, Hassenbeiglu, Husseinkhanlu a Qarachorlu.[3]

V Kalkal, tedy v oblasti mezi pohořím Bozgus a řekou Kyzyluzen, žije sedm šíitských, turkicky mluvících kmenů kurdského původu: Delikānlu, Kolukjānlu (odnož Šekkāk), Šaṭrānlu (rovněž odnož Šekkāk), Aḥmadlu, Šādlu, Rašvand a Māmānlu.[3]

Populace

Při celostátním sčítání lidu v roce 2006 žilo v provincii 3 603 456 obyvatel, při následujícím sčítání lidu v roce 2011 bylo napočítáno 3 724 620 osob v 1 085 455 domácnostech, při sčítání lidu v roce 2016 žilo v provincii 3 909 652 obyvatel v 1 223 028 domácnostech.[4]

Populace[4]
Rok198619961025a25. října 199620061025a25. října 200620111024a24. října 201120160924a24. září 201620200921a21. září 2020
Východní Ázerbájdžán3 077 8823 325 5403 603 4563 724 6203 909 6524 051 000
Írán60 055 48870 495 78275 149 66979 926 27084 038 000

Administrativní uspořádání

Dělení provincie na šáhrestany (okresy – správní obvody)

V roce 2010 se provincie dělila na 23 šáhrestánů (okresů – správních obvodů). Mezi jinými jimi byly Ahar, Adžabšír, Bostan Abad, Bonab, Čarojmak, Tabríz, Džolfa, Sarab, Šabestar, Kalejbar, Maragha, Marand, Malekan, Mijana, Heris a Haštrúd.

Počet šahrestanů se naposledy rozšířil v roce 2010, kdy byl vytvořen 23. okres, když se od okresu Kalejbar oddělil okres Khoda Afarin, do té doby se jejich počest v posledních desetiletích zvyšoval neustále.

Největší města

Nejlidnatější města
PořadíMěstoObyvatel (2006)
1.Tabríz1 398 060
2.Maragha149 929
3.Marand114 841
4.Mianeh89 796
5.Ahar86 760
6.Bonab76 610
7.Sarab42 335
8.Azarshahr36 801
9.Hadischahr28 555
10.Adschabschir26 847
11.Sardrud24 932
12.Malekan24 680

Univerzity

  • Technologická univerzita v Sahandu (Sahand University of Technology)
  • Tabrízská univerzita lékařských věd (Tabriz University of Medical Sciences)
  • Tabrízská univerzita Tarbiat Moallem (Tabriz University of Tarbiat Moallem)
  • Univerzita v Tabrízu (University of Tabriz)
  • Islámská Azadova univerzita v Bonabu (Islamic Azad University of Bonab; IAUB)
  • Islámská Azadova univerzita v Tabrízu (Islamic Azad University of Tabriz; IAUT)
  • Islámská Azadova univerzita v Shabestaru (Islamic Azad University of Shabestar; IAUSHAB)
  • Islámská Azadova univerzita v Maraghehu (Islamic Azad University of Maragheh; IAUMAR)
  • Islámská Azadova univerzita v Miyanehu (Islamic Azad University of Miyaneh; IAUM)
  • Islámská umělecká univerzita v Tabrízu (Tabriz Islamic Art University)
  • Azarbajdžánská univerzita Šahída Madáního (Azarbaijan Shahid Madani University, dříve Tabriz University of Tarbiat Moallem, či Azarbaijan University of Tarbiat Moallem)
  • Univerzitní vysoká škola Nabi Akram (University College of Nabi Akram; UCNA)

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků East Azerbaijan province na anglické Wikipedii a Ost-Aserbaidschan na německé Wikipedii.

  1. Iran: Provinzen [online]. [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (německy) 
  2. Národní parky a přírodní rezervace. mzv.gov.cz [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky (MZV ČR), 2019-01-02 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. 
  3. a b c d OBERLING, Pierre. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. Encyclopædia Iranica Foundation, Inc., 2004-06-16 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Āzārbāyjān-e Sharqī (Provinz, Iran) - Einwohnerzahlen, Grafiken, Karte und Lage. web.archive.org [online]. 2022-11-06 [cit. 2024-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-06. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
IranEastAzerbaijan-SVG.svg
Autor: Yamaha5, Licence: CC BY-SA 3.0
IranEastAzerbaijan
East Azerbaijan counties.png
Autor: Elmju, Licence: CC BY-SA 3.0
East Azerbaijan counties
Aghaweye Forests.jpg
Autor: Abdossamad Talebpour, Licence: CC BY-SA 3.0
The photo presents the scenic landscape from Hejran Dust village.