Východní Alpy
| Ostalpen Alps da l'ost Alpi Orientali Vzhodne Alpe | |
|---|---|
 Piz Bernina | |
| Nejvyšší bod | 4 049 m n. m. (Piz Bernina) |
| Nadřazená jednotka | Alpy |
| Sousední jednotky | Západní Alpy, Alpenvorland, Západní Karpaty, Panonská pánev, Dinárské hory |
| Podřazené jednotky | Severní vápencové Alpy, Centrální krystalické Alpy, Jižní vápencové Alpy |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Německo Švýcarsko Lichtenštejnsko Rakousko Itálie Slovinsko |
| Povodí | Rýn, Dunaj, Pád |
| Souřadnice | 47° s. š., 12° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Východní Alpy (německy Ostalpen, rétorománsky Alps da l'ost, italsky Alpi Orientali, slovinsky Vzhodne Alpe) jsou jednou ze dvou geomorfologických provincií Alp. Za hranici mezi Západními a Východními Alpami se považuje linie od Bodamského jezera k údolí Rýna na východě Švýcarska, dále k průsmyku Splügen (údolí Valle Spluga) a dále na jih k jezeru Como.[1][2] Východní Alpy se rozkládají na většině území Rakouska a Lichtenštejnska, v severovýchodní části Itálie, ve východní části Švýcarska, na jihovýchodě Německa a ve značné části Slovinska. Východní okraj Východní Alp tvoří Vídeňský les a Vídeňská pánev, které oddělují Alpy od Karpat.
Nejvyšší horou a jedinou čtyřtisícovkou Východních Alp je Piz Bernina (4 049 m) na hranicích Švýcarska a Itálie. Druhý nejvyšší je jihotyrolský Ortler (3 905 m) a třetí nejvyšší je Großglockner v pohoří Vysoké Taury (3 798 m).
Geografie
Východní Alpy mají symetrickou stavbu. Vnitřní krystalické pásmo je po obou stranách obklopeno úzkými břidličnými pásmy, za kterými následují široká vápencová pásma (Severní vápencové Alpy a Jižní vápencové Alpy). Na severu ještě následuje předalpské pásmo z flyše a pískovců.[1] Při srovnání se Západními Alpami, jsou Východní Alpy nižší, širší a méně kompaktní. Jsou rozděleny výraznými podélnými údolími.[3]
Flora
Během würmského zalednění byly Východní Alpy sušší než Západní. Souvislá ledová pokrývka končila v oblasti rakouských Nízkých Taur. Díky tomu ve Východních Alpách přežila dobu ledovou řada druhů rostlin, které jinde vyhynuly a dnes jsou ve Východních Alpách endemické.
Členění
Členění vychází z klasifikace Alp v německy mluvících zemích a oblastech (méně ve Švýcarsku). Bylo publikováno v roce 1984 Rakouským alpským klubem, Německým alpským klubem a Jihotyrolským alpským klubem. Podle této klasifikace se Východní Alpy skládají celkem ze 75 horských pásem.[4][5] 57 těchto horských skupin leží na území Rakouska, 23 se nachází v Itálii, 10 ve Švýcarsku, 7 na území Německa, 4 ve Slovinsku a jedna na území Lichtenštejnska.
Pohoří ve Východních Alpách
_-_panoramio.jpg)
Související články
- Alpy
- Centrální krystalické Alpy
- Jižní vápencové Alpy
- Italské Alpy
- Rakouské Alpy
- Severní vápencové Alpy
- SOIUSA
- Švýcarské Alpy
Reference
- ↑ a b Universum, všeobecná encyklopedie. 1. díl. 1. české vydání. Odeon, Praha 2000. ISBN 80-207-1061-2. S. 135.
- ↑ KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 140.
- ↑ VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Evropy. Praha : Univerzita Karlova, 1994. 256 s. ISBN 80-7066-931-4. S. 208.
- ↑ GRASSLER, Franz: Alpenvereinseinteilung der Ostalpen (AVE). In: Deutscher und Österreichischer Alpenverein und Alpenverein Südtirol (Hrsg.): Berg '84 (Alpenvereins-Jahrbuch. Nr. 108). Bergverlag Rudolf Rother GmbH, Mnichov 1984, ISBN 3-7633-8041-8. S. 215–224. (němčina)
- ↑ ŠLÉGL, Jiří a kolektiv: Světová pohoří; Díl 1. Evropa. 1. vydání - Praha: Knižní klub; Euromedia Group; Balios, 1999. ISBN 80-7176-874-X. 176 s. S. 42.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Východní Alpy na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Liechtenstein
(c) Zoran Kurelić Rabko, CC BY-SA 3.0
Panorama Bleis view from Pista Paradiso, Cima Presena 3069m,Monte Adamelo 3554m (Glacier Presena-Pisgana )
.jpg)
Autor: Roberto Ferrari from Campogalliano (Modena), Italy, Licence: CC BY-SA 2.0
Alta Val Venosta da Pian dei Morti
(c) Luidger, CC BY-SA 3.0
- Der Krottenkopf im Estergebirge * selbst fotografiert (Oktober 2004) * Lizenz: GNU-FDL
Autor: Mg-k / M. Klüber Fotografie, Licence: CC BY-SA 3.0
Blick von Westen durchs Höhlensteintal auf die Drei Zinnen (Südtirol)
Autor: No machine-readable author provided. Fadef~commonswiki assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 2.5
view from Jochdohle (3000m) on the Stubaier Gletscher to the Zuckerhütl
Autor: magnuss, Licence: CC BY-SA 3.0
Hocharn (3254m) vom Sandkopf (3090m) aus gesehen, Zirmsee.
Autor: Kogo, Licence: CC BY-SA 3.0
Der Hochvogel in den Allgäuer Alpen von der Knittelkarspitze
Autor:
- Martin Kraft
- Relief: Alps_location_map.png: Lencer
- Borders: OpenStreetMap via [1]
Overview map of the Alpine Club classification of the Eastern Alps
Autor: Capricorn4049, Licence: CC BY-SA 4.0
Piz Julier and Bernina range as seen from Piz Surgonda (Bivio/Bever, Grison, Switzerland).
Autor: Capricorn4049, Licence: CC BY-SA 4.0
Piz Linard and Flüela Schwarzhorn, picture taken from Älplihorn (Davos, Grison, Switzerland)
Autor: Karl Winkler, Licence: CC-BY-SA-3.0
Freispitze (2884m, left) and Saxerspitze (2690m, right) in Lechtaler Alps as seen from above Memminger Hütte (with "Unterer Seewisee") from east
Autor: Image taken and assembled by Daniel Schwen, Licence: CC BY-SA 2.5
Tschierva glacier as seen from Piz Corvatsch. The high peak dominating the center left of the image is Piz Bernina decorated with the Biancograt a distinct ice ridge. Piz Bernina is the only mountain exceeding 4000m in Engadin. The peak on the right is Piz Roseg. The Tschierva hut is visible above the left glacier moraine.
| Pozice fotografa |  | Tento snímek a mnohé další na: OpenStreetMap |  |
|---|
- Other versions:
- edited version
Autor: Felsigel, Licence: CC BY 3.0
Der Talschluss des Dorfertals in den Karnischen Alpen. Rechts der Spitzköfele (2314m). Blick nach NNO auf die Lienzer Dolomiten.