Východní Chan

History of China
Dějiny Číny
STAROVĚKÁ ČÍNA
3 vznešení a 5 vladařů
Dynastie Sia 2100–1600 př. n. l.
Dynastie Šang 1600–1046 př. n. l.
Dynastie Čou 1045–256 př. n. l.
 Západní Čou
 Východní Čou
   Období Jar a podzimů
   Období válčících států
CÍSAŘSKÁ ČÍNA
Dynastie Čchin 221 př. n. l.–206 př. n. l.
Dynastie Chan 206 př. n. l.–220 n. l.
  Západní Chan
  Dynastie Sin
  Východní Chan
Období tří říší 220–280
  Wej, Šu & Wu
Dynastie Ťin 265–420
  Západní Ťin16 Království
304–439
  Východní Ťin
Severní & Jižní dynastie
420–589
Dynastie Suej 581–618
Říše Tchang 618–907
  ( X Wu Ce-tchien 690–705 )
5 dynastií &
10 říší

907–960
Dynastie Liao
907–1125
Dynastie Sung
960–1279
  Severní SungZ. Sia
  Jižní SungŤin
Dynastie Jüan 1271–1368
Dynastie Ming 1368–1644
Říše Čching 1644–1911
MODERNÍ ČÍNA
Republika 1912–1949
Spor o Čínu ...
Čínská
lidová republika

1949–současnost
Čínská
republika

(Tchaj-wan)
1945–současnost

Dynastie Východní Chan (東漢) byla čínským panovnickým rodem vládnoucím v letech 25220. Fakticky se jednalo o obnovení moci dřívější dynastie Chan (známé nyní jako Západní Chan) po svržení 15 let působící dynastie Sin. Na trůn byl roku 25 n. l. dosazen nový císař – Liou Siou. Dynastie Východní Chan však nedosáhla takové slávy, rozmachu a rozkvětu jako Západní Chan. Země značně upadala a svědčí o tom i fakt, že císaři, kteří panovali v letech 25–189, byli ve věku 100 dní až 15 let.

To napomohlo četným politickým lstím a do vlády se mohl zapojit kdokoli vypočítavý od dvora, často šlo i o rodiny dvorních eunuchů. Vznikaly četné sekty, nejznámější je sekta zvaná Cesta velkého klidu. Její příslušníci nosili kolem hlavy žluté šátky – odtud název pro jejich povstání – povstání žlutých turbanů. Tím největším bylo povstání roku 184, které otřáslo celou Čínou a v jejím důsledku došlo k destabilizaci mocenské situace. Pozice císařů od té doby zůstala labilní po zbývající čtyři desetiletí a nestabilita císařství vedla ve svém závěru až k rozpadu na tři samostatné státy – v takzvaném Období tří říší vystřídala dynastii Chan tři soupeřící království: severní Wej, jihozápadní Wu a jižní Šu.

Zvláště poslední císaři dynastie Chan měli moc již jen zcela formálně, ve skutečnosti byli rukojmími mocného generála Cchao Cchaoa, který „jejich jménem“ centralizoval ochromenou státní moc. Dosáhl sjednocení celého severu tehdejší Číny pod své vedení a to až po řeku Jang-c’-ťiang (Modrá řeka) na jihu. Cchao Cchao pokračoval ve své expanzi směrem na jih, avšak na přelomu let 208/209 v bitvě "u červených útesů" (známa též pod názvem Bitva v Chibi – 赤壁之战) prohrál proti koalici jižních vládců Liu Peie a Sun Čchűana, čímž došlo k faktickému rozdělení sfér vlivu mezi tyto tři mocné, v předzvěsti období tří království. Roku 220 syn a dědic Cchao Cchaoa, Cchao Pi zbavil posledního císaře dynastie i formálního postavení a prohlásil se prvním císařem dynastie Wej.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Departure Herald-Detail.jpg
"Departure Herald", 26 m (85 ft) in length, from the Chinese Xuande reign period (1425-1435 AD); the painting shows the emperor's large procession heading towards the imperial tombs of the Ming emperors located roughly 50 km north of the capital Beijing. This painting is usually paired with another panoramic painting called "Return Clearing", 30 m (98 ft) in length, which shows the emperor returning to the capital from the tombs by river boat. From Paludan's source listed below, this passage describes a particular scene of this painting: "Detail of a silk scroll, The Emperor's Approach, showing the luxury in which the emperor Xuande travelled. Elephants were kept in the imperial elephant stables until around 1900 and were often used for ceremonial occasions, such as the emperor's visits to the Temple of Heaven. Here, however, the large number of horsemen accompanying the emperor's carriage suggests that the emperor was on a much longer journey in the countryside." Paludan, Ann. (1998). Chronicle of the Chinese Emperors: the Reign-by-Reign Record of the Rulers of Imperial China. London: Thames & Hudson Ltd. ISBN 0500050902. Page 177.