Východní Evropa

Východní Evropa je východní část Evropy. Použití termínu je nestálé a je velmi závislé na kontextu. Do východní Evropy obvykle spadá Ukrajina, evropská část Ruska, Bělorusko, Moldavsko a malými částmi svého území zasahují také státy Ázerbájdžán, Gruzie a Kazachstán. Někdy se do východní Evropy počítají také pobaltské státy: Estonsko, Lotyšsko, Litva.^[1]

Protože značná část východní Evropy leží na severu a byla přístupna přes Baltské moře – a města jako Petrohrad, Novgorod a Moskva leží severněji než mnohá města Skandinávie – tak se do poloviny 19. století severozápadní Rusko zpravidla přiřazovalo k severní Evropě.

Krajinu východní Evropy vyznačuje východoevropská rovina, rozléhající se až k pohoří Uralu a řece Uralu, které na jejím východě dělí Evropu od Asie a na severu k Severnímu moři.

Státy východní Evropy

• Estonsko Estonsko
• Litva Litva
• Lotyšsko Lotyšsko
• Bělorusko Bělorusko
• Moldavsko Moldavsko
• Gruzie Gruzie (část)
• Rusko Rusko (část)
• Ukrajina Ukrajina
• Ázerbájdžán Ázerbájdžán (část)
• Kazachstán Kazachstán (část)

Další státy bývají různě zahrnovány do východní, střední, jihovýchodní, nebo severní Evropy:

• Bulharsko Bulharsko
• Česko Česko
• Estonsko Estonsko
• Maďarsko Maďarsko
• Litva Litva
• Lotyšsko Lotyšsko
• Polsko Polsko
• Rumunsko Rumunsko
• Slovensko Slovensko

Historický pojem

Z pohledu dějinného zahrnuje východní Evropa Ukrajinu, evropskou část Ruska, Bělorusko a Moldavsko. Často se do ní také zahrnují kavkazské země Gruzie, Arménie a někdy dokonce i Ázerbájdžán. Historicky a kulturně jsou východoevropské země pod vlivem pravoslavné církve a byly – na rozdíl od Osmanskou říší ovládaného Balkánu – pod vládou Ruska.

Země a kultury východní Evropy se – stejně jako země a kultury jihovýchodní Evropy – buď vůbec nepodílely, nebo jen zanedbatelně, na společenském vývoji ovlivněném renesancí, reformací a osvícenstvím. To ovšem neplatí pro části západní Ukrajiny a částečně Běloruska, kde působil silný polský vliv (na Zakarpatí pak uherský).

Etnický, kulturní pojem

V etnickém, jazykovém a kulturním smyslu je coby východní Evropa nepřesně označována ta část Evropy, která je obydlena Slovany. Toto označení není věcně správné, protože slovanské národy jako Poláci nebo Češi se svojí kulturou i historickým vývojem zásadně odlišují od východních a jihovýchodních Slovanů. Nepřesnost tohoto termínu je ještě prohloubena skutečností, že pod pojem Východní Evropa se v tomto kontextu zařazují též neslovanské země jako Moldavsko, Maďarsko a Rumunsko.

Politický pojem

Z pohledu Západu se za studené války jako východní Evropa běžně označovaly všechny komunistické země Evropy, včetně bývalé NDR. Dodnes je tento zeměpisně zjednodušený název používán i pro středoevropské země, které ke komunistickému bloku dříve patřily – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko. V souvislosti se snahou zmírnit toto označení, které vnímají obyvatelé středoevropských zemí poměrně pejorativně, se začal používat termín Střední a Východní Evropa. I přesto se však odkaz na staré rozdělení světa objevuje. Během finanční krize v letech 2008 a 2009 došlo na začátku roku 2009 k poklesu důvěryhodnosti ve východoevropské trhy, což oslabilo všechny měny i ve Střední Evropě.

Kritika pojmu

Pojem „východní Evropa“ bývá často v zemích střední Evropy považován za urážlivý kvůli spojitosti s komunismem a Ruskem. Obyvatelé střední Evropy tak často prosazují, aby byli označováni za Středoevropany, nikoliv Východoevropany.

Po rozpadu komunismu v SSSR a jeho západních satelitech se začalo používat označení střední a východní Evropa (SVE).^[zdroj?]

Odkazy

Reference

Související články

• Varšavská smlouva
• Východní blok
• Společenství nezávislých států
• Západ – západní kultura, západní svět

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu východní Evropa na Wikimedia Commons
• Co je Východní Evropa v OSN