Východní Krušnohoří

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Evropsky významná lokalita
Východní Krušnohoří
bučina v přírodní památce Drmaly
bučina v přírodní památce Drmaly
Základní informace
Nadm. výška280–877 m n. m.
Rozloha14 635,1328 ha
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresChomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem
UmístěníKrušné hory
Souřadnice
Východní Krušnohoří
Východní Krušnohoří
Další informace
Kód5504
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Východní Krušnohoří je evropsky významná lokalita v Krušných horách v Ústeckém kraji, která se táhne od Tisé až po Jirkov. Rozkládá se na zhruba 146 km² a zasahuje na území okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem.[1]

Součástí přírodního parku je řada maloplošných chráněných území, mezi něž patří národní přírodní rezervace Jezerka, přírodní památky Buky na Bouřňáku, Cínovecký hřbet, Červený Hrádek, Domaslavické údolí, Drmaly, Lomské údolí, Pod Lysou horou, přírodní rezervace Černá louka a Vlčí důl, a ptačí oblasti Labské pískovce a Východní Krušné hory. V oblasti se též nachází hned několik památných stromů, např. Žeberská lípa.[1]

Kácení bučin

Acidofilní a květnaté bučiny u Horního Jiřetína byly zařazeny do soustavy Natura 2000 jako součást evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. V oblasti se vyskytuje celá řada vzácných rostlin a živočichů, mezi které patří ptáci sokol stěhovavý, orel mořský, holub doupňák a jestřáb lesní nebo brouci roháč obecný, tesařík alpský či kovařík fialový.[zdroj?!] Navzdory tomu však probíhá na tomto území již řadu let těžba dřeva v nejstarších bukových porostech a výsadbou nepůvodních druhů dřevin je ohrožen celý místní ekosystém.[zdroj?!]

Plánovanou těžbu v bučinách na podzim roku 2021 kritizovala organizace Greenpeace ČR.[2] která podala rozsáhlý podnět České inspekci pro životní prostředí[3] Výzvu k zajištění adekvátní ochrany lesů adresovali vědci Ministerstvu životní prostředí a Krajskému úřadu Ústeckého kraje.[4] Vyhlášení bezzásahové území podpořilo více než 12 000 občanů, kteří podepsali petici za záchranu bučin.[2]

Po zákonem stanovené lhůtě byla tak podepsána s vlastníkem lesa, společností I.H.Farm, smlouva o ochraně území, která vymezuje 200 hektarů lesa do tzv. bezzásahového území.[5] Úřad Ústeckého kraje však ještě před platností této smlouvy (1. leden 2022[5]) povolil těžební zásahy i v tomto budoucím bezzásahovém území, čímž mohl být narušen biotop a samotný předmět ochrany – více než sto let staré zachovalé buky.[6] Společnost I.H.Farm byla navíc obviněna z protiprávního jednání, kterého se dopustila tím, že v evropsky významné lokalitě vysazovala bez povolení nepůvodní druh dřeviny (konkrétně douglasku tisolistou) a Česká inspekce pro životní prostředí udělila vlastníkovi za tento nezákonný postup napomenutí.[7]

Ministerstvo životního prostředí pověřilo v srpnu 2022 Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory.[8]

V červnu 2023 rozeslal státní podnik Lesy ČR dvaceti obcím informaci o žádosti o vydání zákazu vstupu na přibližně 1200 hektarů lesa. Podle jejich slov jim kraj zakázal provádět úmyslné těžby, porosty jsou přestárlé a Lesy ČR údajně nechtějí riskovat úraz některého z návštěvníků.[9] Proti kácení starých lesů a za Krušnohorské bučiny demonstrovala Greenpeace také v listopadu 2023 před Ministerstvem zemědělství.[10]

Reference

  1. a b EVL Východní Krušnohoří [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. 
  2. a b Greenpeace kritizuje nový plán těžby krušnohorských bučin, který počítá s kácením v bezzásahovém území. Greenpeace Česká republika [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. 
  3. Bučiny v likvidaci [online]. Česká televize [cit. 2021-12-23]. Vložené video pořadu Nedej se. Dostupné online. 
  4. Vědci: Výzva k ochraně bučin v EVL Východní Krušnohoří. Ekolist.cz [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. 
  5. a b Jak se na ochranu krušnohorských bučin dívají vědci a co vše úřady slíbily a nesplnily. Greenpeace Česká republika [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. 
  6. Ústecký kraj schválil kácení bučin v budoucím bezzásahovém území. Greenpeace se odvolává k MŽP (TZ Greenpeace ČR). Silvarium [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. 
  7. KREJČOVÁ, Nikol. Nikol Krejčová: Česká inspekce životního prostředí uznala I. H. Farm vinnou z vysazování nepůvodních dřevin v bučinách. Ekolist [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. 
  8. ARNADOVÁ, Zuzana. Agentura ochrany přírody a krajiny připravuje podklady pro vyhlášení CHKO Krušné hory. Lesy ČR s tím nesouhlasí. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-08-03 [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. 
  9. VANŽURA, Alexandr. Lesy chtějí před lidmi zavřít bučiny v Krušných horách. Kraj a obce jsou proti. Děčínský deník.cz [online]. 2023-06-29 [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. 
  10. Greenpeace přejmenovali ministerstvo zemědělství. Sochám přidali helmy a motorové pily. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-11-08, rev. 2023-11-08 [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Drmaly (natural monument) 2019-10-27 Bučina.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Drmaly – bučina
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG