Východosibiřská vysočina

Východosibiřská vysočina
Восточно-Сибирское нагорье
Modřínový porost v kolymské oblasti
Modřínový porost v kolymské oblasti

Nejvyšší bod3147 m n. m. (Pobeda (Победа))
Délka3300 km
Šířka1200 km
Rozloha2 000 000 km²

Nadřazená jednotkaSibiř
Sousední
jednotky
Džugdžur, Středojakutská nížina, Janoindigirská nížina, Kolymská nížina, Čukotský poloostrov, Anadyrská nížina, Ochotské moře
Podřazené
jednotky
Verchojanské pohoří, Čerského pohoří, Suntar Chajata, Kolymské pohoří, Čukotské pohoří, Korjacké pohoří

SvětadílAsie
StátRuskoRusko Rusko
Geomorfologické provincie a nejdůležitější řeky na Sibiři
Geomorfologické provincie a nejdůležitější řeky na Sibiři
PovodíLena, Jana, Indigirka, Kolyma, Anadyr
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Východosibiřská vysočina (rusky Восточно-Сибирское нагорье, Vostočno-Sibirskoe nagor'e) je jedna ze sedmi sibiřských geomorfologických provinciíRusku. Je to část ruského Dálného východu na severovýchodě Asie.

Geografie

Východosibiřská vysočina se rozprostírá na rozsáhlém a geomorfologicky ostře rozčleněném území v severovýchodním cípu asijské pevniny, mezi Severním ledovým a Tichým oceánem s jejich okrajovými moři (moře Laptěvů, Východosibiřské moře, Čukotské moře, Beringovo moře a Ochotské moře).

Zahrnuje v podstatě několik samostatných pohoří, která se táhnou v délce kolem 3000 km od údolí Leny ve Středojakutské nížině až po Děžněvův mys. Ze severu se do něj zařezává Východosibiřská nížina. Na jihozápadě plynule přechází v Jihosibiřská pohoří.

Název

Popisovaný horský systém překračuje východní hranici Sibiře, místo vžitého názvu Východosibiřská vysočina by se tedy měl správně jmenovat Severovýchodoasijská nebo Severovýchodoruská vysočina.[zdroj?]

Členění

Od západu k východu patří pod Východosibiřskou vysočinu následující pohoří:

  • Verchojanské pohoří (Верхоянский хребет)
  • Ojmjakonská plošina (Оймяконское нагорье)
  • pohoří Čerského (хребет Черского)
  • Džugdžur (хребет Джугджур)
  • Momské pohoří (Момский хребет)
  • Jukagirská plošina (Юкагирское плоскогорье)
  • Kolymské pohoří (Колымское нагорье)
  • Anjujské pohoří (Анюйский хребет)
  • Korjacké pohoří (Корякское нагорье)
  • Anadyrská plošina (Анадырское плоскогорье)

Vodstvo

Od západu k východu pramení ve Východosibiřské vysočině mj. následující řeky:

Osídlení

Východosibiřská vysočina je osídlena velmi řídce, nejbližší velké město je Jakutsk na jejím západním okraji a Magadan na pobřeží Ochotského moře.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ostsibirisches Bergland na německé Wikipedii.

Související články

Média použitá na této stránce

Sibirien topo2.png
Autor: Ulamm 21:06, 18 April 2008 (UTC), Licence: CC BY-SA 3.0
Physical map of almost all the Russian Federation emphasizing Siberia
Larix gmelinii0.jpg
Larch (Larix gmelinii, syn. L. dahurica) forest in the fall. Upper Kolyma region, arctic northeast Siberia, Russia.