Výletní restaurace Rudolfov

Výletní restaurace Rudolfov
Stav budovy v roce 2016
Stav budovy v roce 2016
Účel stavby

výletní restaurace

Základní informace
ArchitektJosef Zítek
Výstavba1862
StavebníkEugen Karel Czernin z Chudenic
Současný majitelsoukromý vlastník
Poloha
AdresaNežárecká čp. 121, Jindřichův Hradec IV, ČeskoČesko Česko
UliceNežárecká
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky27638/3-1688 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výletní restaurace Rudolfov, původním názvem Rudolfův dvůr, se nachází na předměstí Jindřichova Hradce ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji.[1] Restauraci na pravém břehu Nežárky nechal postavit v roce 1862 podle projektu architekta Josefa Zítka majitel jindřichohradeckého panství hrabě Černín a pojmenoval ji podle svého syna Rudolfa.[2] Výletní restaurace, zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR,[3] bývala v dřívějších dobách oblíbeným cílem výletníků a rekreantů a také místem setkávání členů místních spolků. Proslula mimo jiné i tím, že spisovatel Karel Čapek zde během letní dovolené v roce 1923 dokončil svůj utopický román Krakatit.[2][4]

Historie

Výletní restaurace na okraji Jindřichova Hradce byla postavena v roce 1864 - v době, kdy jindřichohradecké panství patřilo hraběti Evženu Karlu Černínovi z Chudenic. Dalšími panstvími jindřichohradecké větve rodu Černínů ještě byly Chudenice, Krásný Dvůr a Petrohrad v oblasti západních Čech.

Čtyři synové hraběte Evžena Černína: zleva Jaromír, Rudolf, Heřman a Humbert (litografie z r. 1847)

Stavební plány výletní restaurace, pojmenované po jednom ze synů hraběte Evžena Černína Rudolfův dvůr, vypracoval mladý architekt Josef Zítek, který předtím absolvoval studijní pobyty v Itálii, Francii a v Německu. Jindřichohradecký Rudolfův dvůr byl první Zítkovou stavbou na území Čech.[2] Josef Zítek pak následně v 60. letech 19. století realizoval další zakázky v Čechách i v Německu, mimo jiné přestavbu zámku Černínů v Petrohradě na Lounsku a výstavbu nového petrohradského pivovaru. Současně se v téže době zapojil do soutěže na přípravu výstavby pražského Národního divadla, v níž nakonec jeho návrh zvítězil.[5]

Restaurace Rudolfov, postavená na břehu Nežárky nedaleko Lišného dvora na Nežáreckém předměstí Jindřichova Hradce, bývala oblíbeným výletním místem obyvatel Jindřichova Hradce.[3]Restaurace se stala centrem společenského života, konaly se zde srazy Sokolů, slavnosti hradeckých řemeslnických cechů, studentské Majálesy a setkání místních baráčníků.[2] Z města byla k výletní restauraci vybudovaná promenáda.[4] V podkroví byly hostinské pokoje. V létě roku 1923 v nich bydlel Karel Čapek, který zde dokončil svůj román Krakatit. Podle dochovaných Čapkových dopisů předlohou skutečné hrdinky románu nebyla jeho budoucí manželka Olga Scheinpflugová, ale Věra Hrůzová, dcera brněnského univerzitního profesora, s níž se Karel Čapek nedávno předtím stýkal.[2][3]

Josef Čapek: Obálka prvního vydání románu Krakatit

Černínové vlastnili jindřichohradecké panství až do roku 1945. Po válce restauraci napřed provozoval soukromník, po znárodnění v roce 1948 ji převzal národní podnik Restaurace a jídelny (zkráceně RaJ),[2] který (kromě podniků, spravovaných spotřebním družstvem Jednota) od 50. let 20. století až do roku 1989 provozoval československá stravovací zařízení. Podnik RaJ stavby v areálu výletní restaurace Rudolfov neopravoval, až vše zchátralo natolik, že v roce 1985 musel být provoz restaurace ukončen.[2] Po roce 1989 objekty v havarijním stavu zprvu získala soukromá firma, jejíž vlastník ale rovněž nijak nepřispěl k jejich záchraně. Situaci navíc komplikovaly spory kvůli restitučním nárokům Černínů.[2]

Až v roce 2004 koupil za 300 000 Kč zchátralou a rozpadající se budovu Petr Chvojka, pedagog z Filosofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.[6] Problémy však pokračovaly i nadále. Nový majitel, který původně chtěl opravit budovu do roku 2008,[2] se snažil získat i příslušné pozemky, což se mu kvůli vleklým soudním a restitučním sporům s příslušníky rodu Černínů i s městem Jindřichovým Hradcem podařilo až v roce 2017. Celé řízení trvalo celých 13 let, do té doby majitel nesměl v areálu provádět žádné zásahy a vše se dále rozpadalo. Situaci komplikovaly i krádeže – byla zničena opravená střechy, zmizely okapy, okna i připravený materiál.[2] Opravy se rozeběhly naplno až v roce 2020.[7] Majitel přitom deklaroval svůj úmysl, že by chtěl zpřístupnit někdejší slavnou výletní restauraci v roce 2023 u příležitosti 100. výročí vzniku Čapkova Krakatitu.[6]

Popis

Bývalá výletní restaurace se nachází poblíž soutoku Rudolfovského potoka a Nežárky, jejíž pravý břeh je od Rudolfova dvora vzdálený zhruba 100 metrů.[1] Přibližně stejná vzdálenost dělí restauraci od hospodářského areálu Lišného dvora, který patřil k jindřichohradeckému panství Černínů. V 19. století byl součástí areálu Lišného dvora lihovar a od roku 1846 také tkalcovská škola, kterou zde zřídil hrabě Evžen Černín. V druhé polovině 20. století v Lišném dvoře sídlilo jednotné zemědělské družstvo.[8]

Restaurace Rudolfův dvůr byla postavena z hrázděného zdiva na půdorysu ve tvaru „T“. Objekt byl přízemní, pouze představená štítová část objektu byla patrová.[9]Ve štítové části byl vchod do budovy a nad římsou byla v patře čtyři okna. Další okno, zakončené obloukem, bylo ve vikýři v boční straně sedlové střechy. Podélná přízemní část měla kryté zápraží, jehož zastřešení bylo podepřeno čtyřmi vyřezávanými sloupky. Na opačné straně budovy se nacházela představená zasklená vstupní veranda. Součástí areálu restaurace býval také hrázděný altánek.[9] Zatímco v dokumentaci Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Českých Budějovicích, jejíž nejstarší datace je z roku 1963, je uváděn stav památkově chráněné budovy jako „dobrý“, o půl století později je bývalá jindřichohradecká výletní restaurace řazena mezi ohrožené památky.[9]

Odkazy

Reference

  1. a b Seznam. Bývalá výletní restaurace [online]. mapy.cz [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j SEDLÁČEK, Jiří. HISTORIE: Místo, kde vznikal Krakatit. Neviditelný pes [online]. 2007-01-29 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 
  3. a b c Výletní restaurace Rudolfov [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 
  4. a b Restaurace Rudolfov: místo, kde Čapek dopisoval svůj Krakatit [online]. Česká televize, ĆT24, 2014-08-15 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 
  5. Profesor architekt Josef Zítek [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 
  6. a b BĚLSKÝ, Michal. Nadšenec opravuje zchátralou restauraci, kde Čapek dopsal Krakatit. iDNES.cz [online]. 2021-11-17 [cit. 2022-02-15]. Dostupné online. 
  7. HOCHMANOVÁ, Lucie. Začala oprava jindřichohradecké výletní restaurace Rudolfov, kde Čapek dopsal svůj román Krakatit [online]. České Budějovice: Český rozhlas, 2020-08-02 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. 
  8. Lišný dvůr [online]. zanikleobce.cz [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. 
  9. a b c Jindřichův Hradec, restaurace - výletní, Rudolfov. Evidenční list kulturní památky - původní. [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jindřichův Hradec, výletní restaurace Rudolfov- kopie.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Die Grafen Czernin Litho.jpg
Die Grafen Jaromir (1818-1908), Rudolf (1821-1875), Herrmann (1819-1892) und Humbert (1827-1910) Czernin
Krakatit-obal.jpg
první vydání románu Krakatit