Výprava na Baleárské ostrovy

Výprava na Baleárské ostrovy
konflikt: Křížové výpravy
Poloha taify Mallorca
Trvání	1113–1115
Místo	Baleárské ostrovy
Výsledek	vítězství křižáků, ukončení pirátství
Strany
křížová výprava křížová výprava Pisánská republika Barcelonské hrabství Empúrijské hrabství Provensálské hrabství Torreský judikát Papežský stát taifa Mallorca taifa Mallorca Almorávidská říše
Velitelé
Pietro Moriconi Ramon Berenguer III. Hugo II. Emúrijský Saltaro z Torres Ramon I. z Baux Abú-l-Rabi Sulajman Abú al-Mundhir †
Síla
300 pisánských lodí, 150 katalánských a provensálských lodí neznámá
Ztráty
neznámé vysoké
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výprava na Baleárské ostrovy v letech 1113–1115 byla vojenská expedice v podobě křížové výpravy proti muslimskému taifskému státu Mallorce. Výprava se zakládala na smlouvě uzavřené mezi Pisánskou republikou a barcelonským hrabětem Ramonem Berenguerem III., přičemž měla také podporu papeže Paschala II. a šlechty v Katalánsku a Okcitánii. K výpravě se připojily také kontingenty ze střední Itálie, Sardinie a Korsiky. Inspirací k výpravě mohla být křižákům norská křížová výprava krále Sigurda I., která roku 1108/1109 napadla Formenteru a v roce 1115 završila dobytí Baleár, avšak v křesťanském držení setrvala pouze do příštího roku. Hlavním pramenem o křížové výpravě na Baleárské ostrovy je pisánská kronika Liber maiolichinus, která byla dokončena v roce 1125.

V červnu křižácké loďstvo nejprve zaútočilo na ostrov Ibiza, která se nachází mezi Mallorkou a španělskou pevninou. Po dobytí Ibizy se křižáci vylodili na sousedním největším ostrově a v srpnu 1114 oblehli Palmu de Mallorca, nicméně křižácké obléhání se vleklo a netrpělivá katalánská hrabata z Barcelony a Empúries, jejichž hrabství se nacházela nejblíže ostrovům, zahájila s muslimským vládcem Mallorky mírová jednání, zřejmě s vidinou, že s ním mohou dojednat každoroční vyplácení tributu a zrušení pirátských nájezdů výměnou za ukončení obléhání a odchod křižáckého vojska. K tomu však nedošlo, neboť pisánský arcibiskup Pietro Moriconi rozhovory přerušil a krom toho část pisánské flotily byla napadena muslimskými posilami od Almorávidů z pevninského přístavu Dénia. Obléhané město kapitulovalo v dubnu 1115 a po něm křižáci pokračovaly v dobývání dalších baleárských měst a osvobozování křesťanských zajatců, zatímco vládce taify byl jimi zajat a odveden do italské Pisy.

Udržení Baleár však nemělo dlouhého trvání, pouze po několik měsíců. V roce 1116 Mallorku dobyli nazpět Almorávidé z Pyrenejského poloostrova. Úspěchem křižáckého tažení tak bylo pouze ukončení pirátství, které mělo základnu na Mallorce.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1113–1115 Balearic Islands expedition na anglické Wikipedii.