Výrova skála
 Výrova skála | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 2. května 2019 |
| Vyhlásil | Krajský úřad kraje Vysočina |
| Nadm. výška | 304–380 m n. m. |
| Rozloha | 24,16 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Třebíč |
| Umístění | Rouchovany |
| Souřadnice | 49°2′32,88″ s. š., 16°7′18,43″ v. d. |
  Výrova skála | |
| Další informace | |
| Kód | 6188 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výrova skála je přírodní rezervace poblíž obce Rouchovany v okrese Třebíč v nadmořské výšce 304–380 metrů. Chráněné území se nachází na levém břehu řeky Rokytné přibližně jeden kilometr západně od soutoku s Rouchovankou a dva kilometry od Šemíkovic.[3] V chráněném území se nachází i památný strom Dvojčata a samotný masiv Výrovy skály. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina.
Původně se plánu péče lokalita měla nazývat Výrova skála – Klobouček.[4] Stejně tak bylo oznámeno, že by bylo velmi vhodné, aby byl chráněn i druhý břeh řeky Rokytné, který leží v Jihomoravském kraji a je nutné jej chránit stejně.[4]
Ochrana
Důvodem ochrany jsou společenstva teplomilných doubrav a stepní trávníky. Území je typickou ukázkou říčního údolí na jižní Moravě.
V území se vyskytují významné druhy vyšších rostlin a živočichů, zejména bělolist nejmenší, česnek žlutý, kosatec různobarvý, kozlíček kýlnatý, křivatec žlutý, ostřice tlapkatá, stepník rudý, ploskoroh pestrý a tesařík obrovský, výr velký a strakapoud prostřední.[3] V lokalitě žije dohromady kolem 60 druhů ptáků, mimo jiné i výr velký (1 pár[4]).[5]
V rezervaci žijí někteří kriticky ohrožení živočichové, kterými jsou ještěrka zelená a ploskoroh pestrý.[4]
Péče
V rámci péče je potřeba zachovat pravidelnou seč nivních luk, postupně přeměnit jehličnaté lesy na listnaté dubové a habrové lesy a podpora tlejících stromů v porostech.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b MAHEL, Luděk. Třebíčsko má dvě nové přírodní rezervace. Knížecí seč a Výrovu skálu. trebicsky.denik.cz. 2019-04-05. Dostupné online [cit. 2019-12-20].
- ↑ a b c d e EKRTOVÁ, Ester; NĚMEC, Radomír. Plán péče na období 2019-2020 pro připravovanou přírodní rezervaci Výrova skála – Klobouček [online]. Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-20.
- ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Kraj Vysočina má dvě nové přírodní rezervace – Knížecí seč a Výrovu skálu. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2019-04-04 [cit. 2019-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-20.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor:
- derivative work: Maoman
- No tree photo cs2.svg: Miraceti & Bazi
- WikiProjekt Chráněná území - logo.svg: Podzemnik, KnowItSome, Tlusťa
Náhrada chybějící fotky chráněného území v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
