Výstava soudobé kultury v Československu

Výstava soudobé kultury v Československu se uskutečnila od 26. května 1928^[1] do září 1928 na nově zbudovaném Brněnském výstavišti. Byla oslavou a prezentací úspěchů československého státu za prvních 10 let jeho existence. Akce se uskutečnila na ploše o rozloze 30 000 m^2[2] v celkem sedmdesáti pavilonech.

O velkolepé výstavě, která by se uskutečnila k 10 letům od vzniku ČSR již uvažoval v roce 1924 Jan Máša, náměstek brněnského primátora. Rozhodnutí, že se výstava uskuteční, padlo dne 14. května 1926.^[1]

Právě pro potřeby této výstavy vzniklo brněnské výstaviště ve své původní funkcionalistické podobě podle návrhu Josefa Kalouse, Emila Králíka a Jaroslava Valenty. Středem pozornosti byl dnešní Pavilon A, známý pod názvem Obchodně-průmyslový palác.^[3] Jeho výstavba musela být urychlena, stejně jako realizace celého výstaviště, a to kvůli termínu zahájení.

Jednotlivé pavilony výstaviště byly pro potřebu veletrhu navrženy tehdy známými architekty: Bohuslavem Fuchsem navrhl hned několik staveb (do dnešní doby se zachovala jediná, a to pavilon města Brna), Pavilon AVU zase navrhl známý český architekt Josef Gočár. Exponáty výstavy bylo i několik moderních domů ve svahu nad výstavištěm. V jižní straně u vchodové brány se nacházely tři funkcionalistické pavilony s cihlovými stěnami: Pavilon města Brna, Pavilon Morava a Pavilon města Prahy. Většina výstavních pavilonů se soustředila u hlavní výstavní třídy, která vede v ose západ-východ.

Výstavu propagovaly československé zastupitelské úřady v zahraničí a oslovena byla i velvyslanectví různých zemí v Československu. Někteří státní dopravci poskytli slevy na jízdenky, aby se mohli jejich občané na výstavu do Brna vypravit (Jugoslávie, Itálie, Německo). Mezi veřejností se rozšířily obavy, že výstava je předražená a že její otevření bude kvůli hektické výstavbě areálu odloženo; otevřena však byla nakonec včas.

Samotná výstava byla rozdělena na osm částí a 26 výstavních oborů. Tyto části nesly názvy:

1. Školství obecné, střední, zemědělské, odborné a umělecko-průmyslové
2. Věda, duchová a technická kultura a školství vysoké (Pavilon národního školství)
3. Umění
4. Umělecký průmysl
5. Samospráva (v rámci této části byly otevřeny Pavilon Brno, Pavilon Morava a Pavilon města Prahy).
6. Zemědělství a zahradnictví
7. Radio a kino (v rámci této části bylo zprovozněno Veletržní kino).

Celý areál výstaviště byl ve své původní podobě představen ve funkcionalistickém stylu; s řadami budov, které se do současné doby již vůbec nedochovaly. V rámci veletrhu se uskutečnila také výstava s názvem Nový dům, v rámci níž bylo vybudováno 16 vzorových domů v Pisárkách. Na veletrhu se prezentovaly i národnostní menšiny v ČSR, například i německý spolek v pavilonu Werkbund.

Výstava byla zahájena dne 26. května 1928 za přítomnosti nejvyšších představitelů ČSR (vládní delegace, poslanecké delegace, prezidenta republiky a diplomatického sboru). Nad výstavou převzal záštitu prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, který ji také později navštívil.

Samotnou výstavu navštívilo 2,7 milionů lidí,^[4] v rámci výstavy se uskutečnily různé tematické dny, které pořádaly státní organizace i politické strany.

Mezi jednotlivými exponáty, které byly představovány, byl například i československý automobil Zetka, vyrobený v Brně, nebo exponát mamuta. Hlavní myšlenkou bylo, aby vystavované exponáty vznikly v ČSR.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Výstava soudobé kultury v Československu na Wikimedia Commons
• K ideové rovině Výstavy soudobé kultury v Československu v Brně roku 1928
• Zahájení Výstavy soudobé kultury v Československu v Encyklopedii dějin města Brna
• Chatrný, Jindřich: Výstava soudobé kultury v Československu, Pecha Kucha Night Brno #22 v rotundě pavilonu A 16. 6. 2018 (video online)