Vývoj světového rekordu v běhu na 10 000 metrů

Mezi současné držitele světového rekordu v běhu na 10 000 metrů patří za muže Joshua Cheptegei z Ugandy s časem 26:11 s a za ženy Letesenbet Gideyová z Etiopie s časem 29:01,03 s.
První světový rekord v běhu na 10 000 metrů mužů uznala Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) roku 1912, kdy zpětně schválila výkon Jeana Bouina, který 13. listopadu 1911 v Paříži zaběhl čas 30:58,8 s. Ke dni 7. října 2020 IAAf dosud schválila 38 mužských světových rekordů v běhu na 10 000 metrů.[1]
První světový rekord v běhu na 10 000 metrů žen uznala Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) roku 1981, kdy 19. října v Moskvě Jelena Sipatovová ze Sovětského svazu uběhla tuto distanci za 32:17,20 s. Ke dni 8. červa 2021 bylo dosud uznáno 11 světových v běhu na 10 000 metrů žen.[2] Předtím něž IAAF zavedla běh na 10 000 metrů na Mistrovství světa a olympijské hry i mezi ženy, tak byl jako ženský běžecký závod na dlouhé tratě uznáván pouze běh na 3000 metrů, avšak i přesto se běžkyně někdy podobných závodů účastnily.[3]
Muži
Před vznikem IAAF
Výkon | Atlet | Datum | Místo |
---|---|---|---|
32:35.0[a] | ![]() | 1847-04-05 | Londýn (Peckham), Spojené království |
32:09.0[b] | ![]() | 1882-03-25 | Londýn, Spojené království |
31:53.4[b] | ![]() | 1884-04-07 | Londýn, Spojené království |
31:40.0[b] | ![]() | 1884-07-28 | Londýn, Spojené království |
31:23.1 | ![]() | 1885-09-28 | Londýn, Spojené království |
31:02.4 | ![]() | 1904-11-05 | Glasgow, Spojené království |
- a Tento čas byl změřen na trati o celkové délce 10 186 metrů, a tudíž je výsledný čas v poměru k 10 000m trati zkreslený.[4]
- b Tento čas byl změřen na trati, jejíž délka činila šest a čtvrt míle (10,06 km), a tudíž je výsledný čas v poměru k 10 000m trati zkreslený.[4]
Období IAAF
Výkon | Atlet | Datum | Místo | |
---|---|---|---|---|
Uznán | Auto | |||
30:58.8 | ![]() | November 16, 1911 | Paříž, Francie[5] | |
30:40.2 | ![]() | June 22, 1921 | Stockholm, Švédsko[5] | |
30:35.4 | ![]() | May 25, 1924 | Helsinki, Finsko[5] | |
30:23.2 | ![]() | July 6, 1924 | Paříž, Francie[5] | |
30:06.2 | ![]() | August 31, 1924 | Kuopio, Finsko[5] | |
30:05.6 | ![]() | July 18, 1937 | Kouvola, Finsko[5] | |
30:02.0 | ![]() | September 29, 1938 | Tampere, Finsko[5] | |
29:52.6 | ![]() | September 17, 1939 | Helsinki, Finsko[5] | |
29:35.4 | ![]() | August 25, 1944 | Helsinki, Finsko[5] | |
29:28.2 | ![]() | June 11, 1949 | Ostrava, Česko[5] | |
29:27.2 | ![]() | September 1, 1949 | Kouvola, Finsko[5] | |
29:21.2 | ![]() | October 22, 1949 | Ostrava, Česko[5] | |
29:02.6 | ![]() | August 4, 1950 | Turku, Finsko[5] | |
29:01.6 | ![]() | November 1, 1953 | Stará Boleslav, Československo[5] | |
28:54.2 | ![]() | June 1, 1954 | Brusel, Belgie[5] | |
28:42.8 | ![]() | July 15, 1956 | Budapešť, Maďarsko[5] | |
28:30.4 | ![]() | September 11, 1956 | Moskva, Sovětský svaz[5] | |
28:18.8 | ![]() | October 15, 1960 | Kyjev, Sovětský svaz[5] | |
28:18.2 | ![]() | August 11, 1962 | Moskva, Sovětský svaz[5] | |
28:15.6 | ![]() | December 18, 1963 | Melbourne, Austrálie[5] | |
27:39.4 | 27:39.89 | ![]() | July 14, 1965 | Oslo, Norsko[5] |
27:38.4 | 27:38.35 | ![]() | September 3, 1972 | Mnichov, Německo[5] |
27:30.8 | 27:30.80 | ![]() | July 13, 1973 | Londýn, Spojené království[5] |
27:30.5 | 27:30.47 | ![]() | June 30, 1977 | Helsinki, Finsko[5] |
27:22.4 | 27:22.47 | ![]() | June 11, 1978 | Vídeň, Rakousko[5] |
27:13.81 | ![]() | July 2, 1984 | Stockholm, Švédsko[5] | |
27:08.23 | ![]() | August 18, 1989 | Berlín, Německo[5] | |
27:07.91 | ![]() | July 5, 1993 | Stockholm, Švédsko[5] | |
26:58.38 | ![]() | July 10, 1993 | Oslo, Norsko[5] | |
26:52.23 | ![]() | July 22, 1994 | Oslo, Norsko[5] | |
26:43.53 | ![]() | June 5, 1995 | Hengelo, Nizozemsko[5] | |
26:38.08 | ![]() | August 23, 1996 | Brusel, Belgie[5] | |
26:31.32 | ![]() | July 4, 1997 | Oslo, Norsko[5] | |
26:27.85 | ![]() | August 22, 1997 | Brusel, Belgie[5] | |
26:22.75 | ![]() | June 1, 1998 | Hengelo, Nizozemsko[5] | |
26:20.31 | ![]() | June 8, 2004 | Ostrava, Česko[5] | |
26:17.53 | ![]() | August 26, 2005 | Brusel, Belgie[5] | |
26:11.00 | ![]() | October 7, 2020 | Valencie, Španělsko |
Sloupek s označením "Uznán" udává oficiální čas světového rekordu, kdežto sloupek s označením "Auto" udává čas, který byl naměřen jiným, již plně automatickým způsobem měření (např. elektronicky). Avšak IAAF dříve uznávala pouze takové výsledky, které byly získány ručním měřením, a tyto výsledky byly následně zaokrouhlovány na první desetinné číslo.
K automatickému způsobu měření času se zaokrouhlením na druhé desetinné číslo IAAF přistoupila až od roku 1981 a tímto způsobem měří tratě do 10 000 metrů.[1] Avšak i poté, co byl zaveden tento nový způsob zápisu výsledků, nebyl upraven stávající světový rekord 29:22,4 sec Henryho Ronoa z roku 1978, a to i přesto že byla známa jeho hodnota na druhé desetinné číslo (27:22,47 sec). V tomto rozhodnutí IAAF nejednala ve všech disciplínách stejně, neboť v běhu na 1500 metrů byl upraven světový rekord Steva Ovetta z 3:31,4 na 3:31,36.
Ženy
Před vznikem IAAF
Výkon | Atletka | Datum | Místo |
---|---|---|---|
39:25.0 | ![]() | 1966 | ?[6] |
39:10.0 | ![]() | 1966 | ?[6] |
38:06.4 | ![]() | 1967-03-26 | Gormanston, Irsko[6] |
35:30.5 | ![]() | 1970-05-09 | Milán, Itálie[6] |
34:51.0 | ![]() | 1971-06-12 | Phoenix, USA[6] |
35:00.4 | ![]() | 1975-03-29 | Los Angeles, USA[6] |
34:01.4 | ![]() | 1975-08-20 | Wolfsburg, Německo[6] |
33:34.17 | ![]() | 1977-03-19 | Kodaň (Hvidovre), Dánsko[6] |
33:15.09 | ![]() | 1977-06-09 | Los Angeles, USA[6] |
32:43.2 | ![]() | 1978-01-22 | Băile Felix, Rumunsko[6] |
31:45.4 | ![]() | 1978-04-06 | Kodaň, Dánsko[6] |
32:30.80 | ![]() | 1981-08-07 | Moskva, Sovětský svaz[6] |
Období IAAF
Výkon | Atletka | Datum | Místo |
---|---|---|---|
32:17.20 | ![]() | 1981-10-19 | Moskva, Sovětský svaz[7] |
31:35.3 | ![]() | 1982-07-16 | Eugene, USA[7] |
31:35.01 | ![]() | 1983-05-29 | Krasnodar, Sovětský svaz[7] |
31:27.58 | ![]() | 1983-09-07 | Oděsa, Sovětský svaz[7] |
31:13.78 | ![]() | 1984-06-24 | Kyjev, Sovětský svaz[7] |
30:59.42 | ![]() | 1985-07-27 | Oslo, Norsko[7] |
30:13.74 | ![]() | 1986-07-05 | Oslo, Norsko[7] |
29:31.78 | ![]() | 1993-09-08 | Peking, Čína[7] |
29:17.45 | ![]() | 2016-08-12 | Rio de Janeiro, Brazílie[8] |
29:06.82 | ![]() | 2021-06-06 | Hengelo, Nizozemsko[9] |
29:01.03 | ![]() | 2021-06-08 | Hengelo, Nizozemsko[9] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 10,000 metres world record progression na anglické Wikipedii.
- ↑ a b 10,000 Metres - men - senior - outdoor. www.worldathletics.org [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ 10,000 Metres - women - senior - outdoor. www.worldathletics.org [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Track and Field Statistics. trackfield.brinkster.net [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ a b World Record Progressions - Track. www.arrs.run [online]. [cit. 2021-12-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak 12th IAAF World Championships In Athletics: IAAF Statistics Handbook. Berlin 2009. [online]. Monte Carlo: IAAF Media & Public Relations Department, 2009 [cit. 2021-12-14]. S. Pages 546, 551=2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-29.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Hymans, Richard; MATRAHAZI, IMRE. IAAF World Records Progression [online]. 2015. vyd. International Association of Athletics Federations [cit. 2020-03-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h 12th IAAF World Championships In Athletics: IAAF Statistics Handbook. Berlin 2009. [online]. Monte Carlo: IAAF Media & Public Relations Department, 2009 [cit. 2021-12-14]. S. Pages 546, 643. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-29.
- ↑ World records ratified | PRESS-RELEASE | World Athletics [online]. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Sifan Hassan smashes 10,000m world record. olympics.nbcsports.com. olympics.nbcsports.com, 6 June 2021. Dostupné online [cit. 6 June 2021].
Média použitá na této stránce
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Vlajka Etiopie
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Autor: André Zehetbauer from Schwerin, Deutschland, Licence: CC BY-SA 2.0
Mistr světa Kenenisa Bekele na čestném okruhu po běhu na 10 000 metrů.