Vývojka

Vyvolávání filmu probíhá ve vývojnici s vývojkou pro negativní proces
Pro konečný obraz na papíru se používá pozitivní vývojka

Vývojka je vodní roztok chemických sloučenin, sloužící ke zviditelnění latentního obrazu, zaznamenaného na světlocitlivou vrstvu fotografických desek, filmů a papírů. Chemicky vývojka zajišťuje redukci bezbarvých halogenidů stříbra na viditelný černý kov. Po použití vývojky obvykle musí následovat přerušení procesu vyvolávání přerušovací lázní a vymytí zbylých stříbrných solí ustalovačem.

Obvykle je materiál zpracováván postupem vývojka-přerušovač-ustalovač. Pro některé barevné a především pak inverzní procesy může být před konečným ustálením aplikováno postupně několik vývojek a přerušovačů.

Podle požadavků na vyvolání (zvláště na gradaci, zvýšení citlivosti a zrno) lze volit mnoho druhů vývojek. Silně zásadité vývojky obvykle mají velkou gradaci (jsou označovány jako tvrdé), méně alkalické vývojky způsobují měkké (méně kontrastní) podání obrazu.

Modernější fotografické procesy vyžadují své vlastní vývojky, určené speciálně pro ně.

Chemické složení vývojky

Konkrétních receptur na vývojky existují minimálně desítky. Obecně se ale vývojka skládá z těchto složek:

  • Voda – hlavní složka, v níž jsou ostatní chemikálie rozpuštěny. Obvykle destilovaná, nebo alespoň převařená.
  • Vyvolávací činidlo – chemikálie, která zajišťuje změnu latentního obrazu na viditelný obraz – obvykle tak, že osvětlený halogenid stříbra převede na kovové stříbro. Příklady: metol, hydrochinon, fenidon, glycin, amidol

Kromě výše uvedených základních složek obvykle vývojka obsahuje také:

  • Konzervační činidlo – zabraňuje oxidaci roztoku chemikálií a tak prodlužuje životnost vývojky. Příklad:siřičitan sodný, který však plní i další funkce.
  • Zpomalující činidlo – zpomaluje reakci a zabraňuje vzniku závoje – například bromid draselný
  • Regulátory – látky, které zajišťují chemickou stálost (obvykle slabé kyseliny nebo zásady) Příklad: Borax + kyselina boritá

Odkazy

Literatura

  • WALL, E.J. Dictionary of Photography. London: Hassel, Watson and Viney Ltd, 1890. 
  • THE BRITISH JOURNAL. Photographic Almanac. London: Henry Greenwood and Co Ltd, 1956. 
  • LANGFORD, M J. Advanced Photography. London: Focal Press, 1980. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kippentwicklungsdose.jpg
Autor: Původně soubor načetl Smial na projektu Wikipedie v jazyce němčina, Licence: CC BY-SA 2.0 de
Entwicklungsdose für die Kippentwicklung von Rollfilmen Typ 127, 120 und 220 sowie von Kleinbildfilmen 135. Verstellbare Spiraleinsätze, Schraubdeckel mit Einfüllöffnung und Lichtfalle, Stülpdeckel. System Jobo 1000, hier für maximal zwei Filme 135 oder einen Rollfilm. Neben dieser Dose für ca. 500ml Chemie waren noch eine kleinere Variante mit ca. 260ml für nur einen Film 135 sowie eine größere für maximal fünf 135er verfügbar.
In de donker kamer.jpg
Autor: Photographer/Painter: (my self-made Jean-Pol GRANDMONT, shot with a Canon EF camera, printed in b&W and scanned with Canoscan FB620T)., Licence: CC BY 3.0
Self portrait in the darkroom - Mons - Belgium.