Vývržek



Vývržek je chuchvalec nestravitelných složek potravy vydávený ze svalnatého žaludku masožravých a hmyzožravých ptáků.[1] Mívá podobu válečku a může připomínat trus.
Vývržky obsahují především kosti, chlupy a zuby savců, peří, šupiny ryb aj. Žaludeční šťáva v žaludku některých ptáků je neumí strávit, a proto se jich tělo takto zbavuje.
Vývržky vyvrhují především ptáci z řádu sovy (Strigiformes), sokoli (Falconiformes) a dravci (Accipitriformes), ale i například ledňáčci,[1] někteří krkavcovití a mořští ptáci (např. racci nebo trubkonosí).[2] Vývržky sov obsahují oproti vývržkům dravců mnohem více kostí.[3]
Vývržky složené z nestrávených chitinózních částí exoskeletu hmyzu byly zdokumentovány například u červnky, drozda, jiřičky, kosa, pěnice, rákosníka, rehka, slavíka, ťuhýka a vlaštovky.[2]
Vývržky se vyskytují tam, kde ptáci žijí. Podle jejich tvaru a obsahu, například drobných kostí, lze poznat druh ptáka a lze také usuzovat na složení jeho potravy, a tedy i výskyt (lovených) živočichů v dané lokalitě. Proto mají značnou hodnotu pro zoology.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b NOVÁK, Jiří. Vývržek. BioLib.cz [online]. ©1999–2025 [cit. 5.1.2025]. Dostupné online.
- ↑ a b MIKULA, Peter a Naďa K. Kteří drobní ptáci produkují vývržky? Červenky nebo všichni hmyzožraví?. In: Přírodovědci.cz [online]. 07.06.2023 [cit. 5. 1. 2025]. Dostupné z: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/5392
- ↑ MALÁ, Martina. Díky ptačím vývržkům se zoologové dozvědí také o výskytu drobných savců. In: iDnes.cz [online]. 17. února 2019 [cit. 5. 1. 2025]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/vyvrzky-ptaci-sovy-dravci-valassko.A190205_455581_zlin-zpravy_ras/foto/RAS796966_vrzek_kane_rousne_2018_12_28_display.jpg
- ↑ MALÁ, Martina. Díky ptačím vývržkům se zoologové dozvědí také o výskytu drobných savců. In: iDnes.cz [online]. 17. února 2019 [cit. 5. 1. 2025]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/vyvrzky-ptaci-sovy-dravci-valassko.A190205_455581_zlin-zpravy_ras
Literatura
- ČECH, Martin a ČECH, Pavel. Za potravou lednáčka říčního. Živa. 2001, roč. 49, č. 2, s. 85–86. ISSN 0044-4812.
- LYACH, Roman. Jak zkoumají vědci složení potravy rybožravých ptáků?. Rybářství. 2022, roč. 7, s. 56–60. ISSN 0373-675X.
- PLESNIK, Jan. Co nám mohou prozradit ptačí vyvržky. [Část 1–11.] Živa. [1991, č. 2 až 1992, č. 6.] ISSN 0044-4812.
- ROZTOČIL, Oldřich. Vývržky kalouse ušatého (Asio otus) z městské části České Lípy. Bezděz. 2006, sv. 15, s. 173–176. ISSN 1211-9172.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vývržek na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Andy Mabbett , Licence: CC BY-SA 4.0
Kingfisher pellet found at RSPB Old Moor. It smelled strongly of fish, and seemed to contain part of a stickleback or similar.
Autor:
![]() ![]() |
Feel free to use my photos, but mention me as the author and send me a message here informing me where you used my photos. |
The regurgitated food of a pied currawong (Strepera graculina) in Sydney. The pellets are formed from the indigestible elements that the currawong has consumed e.g. bone, fur, plants and seeds. They measured up to 3 centimetres (1.2 in) long and were very light.