Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (v popředí), za nímž se na Císařském ostrově nachází Ústřední čistírna odpadních vod
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (v popředí), za nímž se na Císařském ostrově nachází Ústřední čistírna odpadních vod
ZkratkaVÚV TGM, v. v. i.
Vznik1919
Typveřejná výzkumná instituce
Právní formaveřejná výzkumná instituce
SídloPodbabská 2582/30, 160 00 Praha 6
Souřadnice
ŘeditelIng. Tomáš Fojtík
Oficiální webwww.vuv.cz
Datová schránkatqepb8z
IČO00020711 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (zkráceně VÚV TGM) je veřejná výzkumná instituce zřízená Ministerstvem životního prostředí České republiky, která sídlí v Podbabě v městské části Praha 6. Ústav byl založen v prosinci 1919 a během své existence vystřídal řadu názvů. Zabývá se výzkumem vodních ekosystémů, hospodaření s odpady, ochrany vod a protipovodňové prevence.

Historie

Ústav byl založen 19. prosince 1919 jako Státní ústav hydrologický při Ministerstvu veřejných prací, a jednalo se o jeden z prvních vědeckých ústavů založených v nově vzniklém Československu.[1] Výzkumu se ústav věnoval od roku 1922 a metodicky mu podléhaly hydrografická oddělení zemských úřadů v Praze, Brně, Opavě, Bratislavě a Užhorodu. Z počátku doplňoval roční zprávy o  vzdušných srážkách, vodních stavech a průtocích, a prováděl průzkum podzemních vod a pramenů. Jelikož ústav prováděl kromě hydrologického výzkumu i výzkum hydrotechnický, byl v roce 1925 Ministerstvem veřejných prací zřízen hydrotechnický ústav a o pět let později byly ústavy po souhlasu prezidenta republiky, Tomáše Garrigua Masaryka, přejmenovány na Státní výzkumné ústavy hydrologický a hydrotechnický T. G. Masaryka.[1] Během 20. let bylo rovněž postaveno stávající centrální sídlo ústavu v Podbabě. Stavba započala roku 1927 a byla za účasti prezidenta slavnostně otevřena v roce 1933.[1]

Po druhé světové válce se s důrazem na hydroenergetiku ústav více zabýval hydrologickým a hydraulickým výzkumem. V lednu 1951 byly zákonem č. 261/49 dosavadní ústavy sloučeny ve Výzkumný ústav vodohospodářský (VÚVH). Zároveň došlo ke změně náplně činností instituce, která se nadále věnovala hydrologii povrchových, podzemních a ovzdušných vod. V roce 1968 se dosavadní bratislavská pobočka v rámci federalizace Československa osamostatnila ve Výskumný ústav vodného hospodárstva, a detašovaná pracoviště v Ostravě a Brně získala status poboček VÚVH.[2] V roce 1969 se součástí VÚVH stalo Středisko pro rozvoj vodního hospodářství, s nímž byla o šest let později sloučena rozvojová část Vodohospodářského rozvoje a výstavby. Díky tomu ústav zajišťoval strategické vodohospodářské plánování, státní vodohospodářskou bilanci, práce týkající se vodohospodářských soustav a odbornou podporu státní správy. V roce 1978 dosáhl nejvyššího počtu zaměstnanců, a to 640.[2]

Po tzv. sametové revoluci byl ústav jako jeden z prvních přiřazen pod nově založené Ministerstvo životního prostředí. V rámci částečné privatizace se od VÚVH odloučily ty části, které nadále nebyly nezbytné pro zajišťování výzkumného a informačního zázemí ministerstva a státní správy. Od roku 1990 je součástí názvu opět jméno prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.[2]

Ředitelé ústavu

  • 1920–1928 – Ing. Eustach Mölzer
  • 1926–1935 – Dr. Ing. Jan Smetana
  • 1935–1940 – Dr. Ing. Čeněk Vorel
  • 1940–1941 – Ing. František Kovářík
  • 1941–1945 – Dr. Ing. Václav Jelen
  • 1945–1951 – Ing. František Kovářík
  • 1951–1958 – Dr. Ing. Václav Jelen
  • 1958–1962 – Ing. Josef Jiroušek
  • 1962 – Ing. Juraj Furdík, ředitel pobočky v Bratislavě, krátce zastupujícím ředitelem ústavu
  • 1962–1970 – Ing. Josef Slabý
  • 1970–1976 – Ing. František Krýcha
  • 1976–1984 – Ing. Miloslav Boháč
  • 1985–1990 – Ing. Václav Matoušek, DrSc.
  • 1990–1997 – RNDr. Pavel Punčochář, CSc.
  • 1997–2001 – Ing. Václav Vučka, CSc.
  • 2001–2006 – Ing. Lubomír Petružela, CSc.
  • 2007–2017 – Mgr. Mark Rieder
  • 2018–2022 – Ing. Tomáš Urban[3]
  • od 2023 – Ing. Tomáš Fojtík[4]

Odkazy

Reference

  1. a b c Kolektiv autorů. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce – 90 let. Praha: VÚV T.G.M., 2009. 128 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-17. ISBN 978-80-85900-88-0. S. 3–7. Dále jen: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce – 90 let.  Archivováno 17. 12. 2013 na Wayback Machine.
  2. a b c Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce – 90 let. S. 10–11.
  3. Ministerstvo životního prostředí. Novým ředitelem Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM se od 1. ledna 2018 stane Tomáš Urban. www.mzp.cz [online]. 2017-12-15 [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. 
  4. ČR, MŽP. Novým ředitelem Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM se stal Tomáš Fojtík. http:// [online]. 2023-02-01 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. (cz) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Výhled z Baby, Vltava v Bubenči.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Výhled od zříceniny Baba, Praha-Dejvice. Císařský ostrov a Bubeneč.