Včelí matka

Včelí matka čili královna je pohlavně dospělá samice včely medonosné. Její tělo je výrazně delší než u ostatních dvou typů – trubců a dělnic. V průběhu života se navíc mírně zvětšuje. Funkcí matky je kladení vajíček a také feromonové řízení zásob nutných pro přežití včelstva. V jednom včelstvu je obvykle jen jedna matka. V přírodě matka žije maximálně 5 let, obvykle ale jen 2 až 3 roky. Na rozdíl od dělnic není její žihadlo vybavené zpětnými háčky, proto může bodat opakovaně, aniž by zahynula.

Název včelí matka se ustálil u včelařů a vystihuje tak samou podstatu její existence. Jiný název královna pak vychází z chápání včelstva jako společenství vládkyně a poddaných.^[1][2][3]

V úlu bývá jen jedna včelí matka, výjimečně po nějakou dobu také dvě matky při tzv. tiché výměně matky. Matka ovládá včelstvo vylučovanými feromony.

Včelstvo dokáže v případě úmrtí matky takovou ztrátu nahradit tím, že vytvoří tzv. nouzový matečník, ze kterého vychová novou včelí matku.

Matka se vylíhne již po 16 dnech od položení vajíčka. První matka, která se vylíhne, může zabít jedem svého žihadla, které nemá zpětné háčky jako u dělnic, všechny ostatní matky (před vylíhnutím nebo po vylíhnutí). Matka žije nejdéle z celého úlu (udává se 3-5 let). Má okolo sebe trvale 10-15 včel (dělnic), které tvoří její družinu a které nemají nic jiného na práci (nesbírají nic) než doslova pečovat o matku (krmení, zahřívání, čištění).

Matka, která ještě nebyla oplodněna a je čerstvě vylíhnutá, je zvána panuška. Ta vylétá z úlu na tzv. snubní let na místo, kde se nechá oplodnit až 15 trubci (mohou tam být i trubci z jiných úlů). Trubci po oplodnění královny hynou, jelikož jejich pohlavní orgány zůstávají v zadečku samičky. Pokud však neuhynou tímto způsobem, jsou z úlu po čase vyhnáni.

Pokud matka vylétá z úlu při rojení (dělnice se před rojením vždy nakrmí a pak následují matku), je to stará matka, která si sebou odvede část úlu a založí tak nové včelstvo, mohou ji následovat i nové matky, tzv. poroje (neoplozené matky). Nová matka až do své smrti nebo dalšího vyrojení zdědí úl a zbytek dělnic.

Matka celý svůj život klade vajíčka do připravených buněk v plástu. Z oplodněných vajíček se líhnou dělnice, případně matky, a z neoplodněných trubci. Matka tak může ovlivnit, co se z vajíčka narodí (zda dělnice nebo trubec, který je o něco větší a jeho jedinou funkcí je oplodnit matku). Udává se, že za 24 hodin dokáže naklást až 2000 vajíček.

Matky se značí malou kapkou barvy na hrudník, nebo barevnou opalitovou značkou s pořadovým číslem. Označením si včelaři usnadňují její hledání mezi ostatními včelami a také pro určení jejího stáří. Barevné značení má mezinárodní platnost.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Včelí matka na Wikimedia Commons
• včelí matka - informace, značení