Včela obrovská
![]() | |
---|---|
![]() Včela obrovská na kotvičníku zemním | |
Vědecká klasifikace | |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
Podřád | štíhlopasí (Apocrita) |
Čeleď | včelovití (Apidae) |
Rod | včela (Apis) |
Binomické jméno | |
Apis dorsata Fabricius, 1798 | |
© Sémhur / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Včela obrovská (Apis dorsata Fabricius, 1798) někdy také včela zlatá. Jedná se o druh vázaný svým rozšířením na tropy a subtropy jižní a jihovýchodní Asie. V Indii je producentem většiny dostupného medu.
Biologie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Nepal_Apis_laboriosa.png/220px-Nepal_Apis_laboriosa.png)
Rozšíření
Rozšíření včely obrovské se týká oblasti indického subkontinentu, Bangladéše, Barmy, Indočíny, souostroví Indonésie a Filipín
Popis
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Apis_dorsata_nest.jpg/220px-Apis_dorsata_nest.jpg)
Dělnice včely obrovské je až 2 cm dlouhá. Patří tak k největšímu druhu včely. Na článcích zadečku se často vyskytuje nápadné zlatožluté zbarvení. Odtud dřívější pojmenování včela zlatá. Včelstvo staví jediný plást nejčastěji na větvi stromu, nikdy v tmavé dutině. K předávání informací o zdrojích snůšky potřebují mít včely nad sebou volnou oblohu.
Plást bývá 1,8 až 2,1 m široký a 0,7 až 1,4 m vysoký.
Vlastnosti
Včela obrovská je útočným druhem. Proto odebírání medu není všude tak běžné. Množí se rojením, avšak ne na velkou vzdálenost; do 100 m. Mnohem častěji se druh rozmnožuje oddělky, kdy stará matka s částí včelstva se posune o nějaký metr dál třeba i na téže větvi stromu a dá tak vzniknout novému plástu s novým včelstvem. Místní obyvatelstvo hovoří o posvátných včelích stromech.
Za nepříznivých povětrnostních podmínek (déšť, chlad) včelí dělnice vytvoří svými těly jakýsi ochranný obal kolem plástu s plodem, aniž by se plástu dotýkaly. Pod tímto obalem jsou schopny trvale udržet teplotu 31 °C.
U včely obrovské se vyskytuje sezónní migrace do vzdálenosti i 100 km. Příčina není dosud objasněna.
Poddruhy (plemena)
Druh včela obrovská je rozčleněn do tří geografických poddruhů.
PODDRUHY (PLEMENA) VČELY OBROVSKÉ | ||
---|---|---|
české jméno VČELA OBROVSKÁ… | vědecké jméno Apis dorsata… | původní rozšíření |
OBROVSKÁ | dorsata Enderlein, 1906 | nejrozšířenější poddruh napříč celou orientální oblastí |
SULAWESKÁ | binghami Cockerell, 1906 | ostrovní poddruh na Sulawesi |
FILIPÍNSKÁ | breviligula Maa, 1953 | rozšířena na filipínském souostroví. |
Odkazy
Literatura
ING. PŘIDAL, PH.D., Antonín. Nejen naše včela medonosná, ale i jiné…. Včelařství, časopis ČSV. 2004, roč. 57, čís. 4, s. 92–93. ISSN 0042-2924.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu včela obrovská na Wikimedia Commons
Galerie včela obrovská na Wikimedia Commons
Taxon Apis dorsata ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
© Sémhur / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
World distribution map of Apis dorsata, a specie of honey bee.
Apis dorsata (giant honey bee) nest
Autor: Karl Udo Gerth, Licence: CC BY 3.0
Nepal distribution map of Apis laboriosa, a specie of honey bee.
Autor: J.M.Garg, Licence: CC BY 3.0
Gaint Honey Bee Apis dorsata on Tribulus terrestris- Puncture Vine, Caltrop, Yellow Vine, Goathead, Gokharu गोखरू (Hindi), Gokhru (Urdu), Gokhru kanta (Bengali), Cinnpalleru (Telugu), பல்லேரு முள்ளு palleru-mullu (Tamil), Nerinnii (Malayalam)- in Hyderabad, India.