Včela východní

Včela východní
	Včela východní
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Řád	blanokřídlí (Hymenoptera);
Podřád	štíhlopasí (Apocrita);
Čeleď	včelovití (Apidae);
Rod	včela (Apis);
Binomické jméno
	Apis cerana; Fabricius, 1793
	© Sémhur / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 Areál rozšíření
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Včela východní (Apis cerana Fabricius, 1793) nepřesně také včela indická (vysvětleno v sekci poddruhy), po včele medonosné je dalším nejproduktivnějším druhem. V oblastech svého rozšíření je chována stejně intenzivně jako včela medonosná.

Rozšíření

Výskyt čtyř asijských druhů včel v Nepálu

Původní rozšíření včely východní zahrnuje velkou část asijského kontinentu. Jedná se o oblast vymezenou na západě Afghánistánem a východní Indií, na severu ussurijskou oblastí, na východě Japonskem a Filipínami, na jihu ostrovem Jáva.

Popis

Včela východní je na rozdíl od včely medonosné poněkud menší. Proto např. trubčí buňky odpovídají svou velikostí dělničím buňkám včely medonosné. Zvláštností trubčích buněk je malý otvor ve víčku.

Vlastnosti

Kleštík včelí

Včela východní je zajímavá z hlediska výzkumu nebezpečného parazita kleštíka včelího. Je původním hostitelem tohoto roztoče a mezi ostatními včelími druhy dokáže jako jediná s parazitem koexistovat. Kleštík včelí se množí pouze na včelím plodu.

Tlumení jeho rozvoje ve včelstvu napomáhá výrazný čisticí pud včely východní. Dělnice dokáže rozpoznat přítomnost roztoče i v zavíčkovaném plodu. Buňku otevře a pokud samička roztoče sama nevyjde, včela odstraní obsah buňky – larvu i s cizopasníkem. Trubčí plod má masivnější víčka pro dělnici těžko odstranitelná a proto pro kleštíka bezpečnější. Množení parazita se tudíž děje výhradně na trubčině. Trubce včelstvo odchovává jen kratší dobu během roku (např.: Apis cerana japonica jen tři měsíce) a kleštík se nestačí přemnožit. Vzniká tak rovnováha mezi hostitelem a parazitem.

Včela je vybavena schopností zbavovat se roztoče na svém vlastním těle sebečištěním nohama a kusadly odstraňuje parazita z povrchu těla svých družek. Často přitom dochází k poškození parazita a k úhynu. Tato vlastnost se označuje jako grooming.

Třetí vlastností omezující výskyt parazita je migrace. Včelstvo je schopné opustit své dílo, i když je v něm nevylíhnutý plod. Tak se zbaví generace kleštíka dokončujícího svůj vývoj pod víčky plodu. Tato vlastnost však není v tlumení rozvoje kleštíka rozhodující, jak se dříve myslelo. K migraci dochází spíše jen v oblastech s delší suchou a horkou části sezóny.

Boje se sršni

Shluk včely východní kolem dravých sršní
Výsledek obrany – mrtvé sršně

Včela východní dokáže odolávat útokům asijských sršní mandarínských, čínských a žlutavých (Vespa mandarinia, Vespa velutina a Vespa simillima). Včely se shluknou kolem dravé sršně pokoušející se proniknout do úlu a zvyšováním tělesné teploty a koncentrace CO₂ predátora doslova "uvaří".^[1] Externí odkaz níže ukazuje krátké video popsaného drama. Umí též překrývat pach průzkumnic sršní mandarínských rozmazáváním aromatických částí rostlin u vstupu do úlu.^[2] Jako obranu vůči sršni Vespa soror využívají i bláto, trus, hnůj a mýdlový odpad, jež rovněž rozmazávají u vstupu do úlů, kterážto taktika byla zaznamenána ve Vietnamu.^[3]

V roce 1996 byl v Číně objeven v těle včely východní nový druh parazitické houby Nosema ceranae Fries, 1996.^[4]

Poddruhy (plemena)

Rozsáhlá oblast výskytu včely východní zahrnující v sobě odlišná klimatická pásma, nížiny i velehory, stejně jako izolované ostrovy, ovlivnila rozrůznění jediného druhu Apis cerena do více geografických poddruhů.

PODDRUHY (PLEMENA) VČELY VÝCHODNÍ
české jméno VČELA VÝCHODNÍ…	vědecké jméno Apis cerana…	původní rozšíření, poznámky
VÝCHODNÍ	cerana Fabricius, 1793	oblast výskytu rozdělena pohořím Himálaj na areál mezi Afghánistánem a Tibetem a areál jižní, jihovýchodní a východní Číny a Koreje
TIBETSKÁ	skorikovi Engel, 1999	místem svého výskytu v Himálaji vyplňuje prostor mezi oblastmi rozšíření plemena včela východní východní. Je to poddruh odolný, obývající náhorní plošiny až do výše 4000 m n. m.
ČÍNSKÁ	heimifeng Engel, 1999	nedávno popsaný poddruh vyskytující se v horské části střední Číny, provincie S’-čchuan, Kan-su, Čching-chaj
INDICKÁ	indica Fabricius, 1798	velmi rozšířený poddruh v tropické a subtropické části Asie tzn. od Indie přes Malajsii až po Kalimantan a Filipíny. V českém názvosloví se jméno tohoto poddruhu užívá chybně pro označení celého druhu (nesprávně včela indická místo platného včela východní)
JAPONSKÁ	japonica Radoszkovski. 1877	poddruh japonského souostroví
JÁVSKÁ	javana Enderlein, 1906	poddruh rozšířen na ostrovech od Jávy po Timor
SUMATRANSKÁ	johni Skorikov, 1929	obývá Sumatru a přilehlé ostrovy

Odkazy

Literatura

ING. PŘIDAL, Antonín Ph.D. Nejen naše včela medonosná, ale i jiné…. Včelařství, časopis ČSV. 2004, roč. 57, čís. 4, s. 90–91. ISSN 0042-2924.

ING. ČERMÁK, Květoslav CSc. Varroóza u včely východní. Moderní včelař. Prosinec 2011, roč. 8, čís. 6/zima, s. 175–176. ISSN 1214-5793.

Reference

↑ ING. MĚŠŤAN, Bohumil. Co jsou žluté nohy zač?. Včelařství, časopis ČSV. Leden 2010, roč. 63, čís. 1, s. 25. ISSN 0042-2924.
↑ FUJIWARA, Ayumi; SASAKI, Masami; WASHITANI, Izumi. A scientific note on hive entrance smearing in Japanese Apis cerana induced by pre-mass attack scouting by the Asian giant hornet Vespa mandarinia. Apidologie. 2016-02-24, roč. 47, čís. 6, s. 789–791. Dostupné online [cit. 2018-11-03]. ISSN 0044-8435. DOI 10.1007/s13592-016-0432-z. (anglicky)
↑ HEATHER, Mattila,; GARD, Otis,; HANH, Duc Pham,. Novel defense by honeybees against mass attack by giant wasps. 17th Congress of the International Union for the Study of Social Insects (IUSSI), Cairns, Australia, 13 - 18 July 2014.. 2014-07. Dostupné online [cit. 2018-08-24].
↑ DOC. MVDR. TOPORČÁK, PHD., Juraj. Nozémová nákaza. Slovenský včelár, odborný časopis Spolku včelárov Slovenska. Listopad-prosinec 2008, roč. 5, čís. 11–12, s. 13–16.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu včela východní na Wikimedia Commons
Taxon Apis cerana ve Wikidruzích

[1] ING. MĚŠŤAN, Bohumil. Co jsou žluté nohy zač?. Včelařství, časopis ČSV. Leden 2010, roč. 63, čís. 1, s. 25. ISSN 0042-2924.

[2] FUJIWARA, Ayumi; SASAKI, Masami; WASHITANI, Izumi. A scientific note on hive entrance smearing in Japanese Apis cerana induced by pre-mass attack scouting by the Asian giant hornet Vespa mandarinia. Apidologie. 2016-02-24, roč. 47, čís. 6, s. 789–791. Dostupné online [cit. 2018-11-03]. ISSN 0044-8435. DOI 10.1007/s13592-016-0432-z. (anglicky)

[3] HEATHER, Mattila,; GARD, Otis,; HANH, Duc Pham,. Novel defense by honeybees against mass attack by giant wasps. 17th Congress of the International Union for the Study of Social Insects (IUSSI), Cairns, Australia, 13 - 18 July 2014.. 2014-07. Dostupné online [cit. 2018-08-24].

[4] DOC. MVDR. TOPORČÁK, PHD., Juraj. Nozémová nákaza. Slovenský včelár, odborný časopis Spolku včelárov Slovenska. Listopad-prosinec 2008, roč. 5, čís. 11–12, s. 13–16.

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály