Věž (zámek)

Věž
zámek Věž
zámek Věž
Účel stavby

domov důchodců

Základní informace
Slohempírový
Výstavbapřed rokem 1703 (barokní)
Přestavba1728–1730, 1740–1750 (rokokový), konec 18. století (klasicistní), 1820 (empírový), počátek 20. století
Stavebníkneznámý
Další majiteléVernierové, páni z Gastheimu, Mozarové, Dejmové ze Stříteže, Křivánkovi, Waldertovi, Stanglerovi
Poloha
AdresaVěž 1, Věž, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°33′46,55″ s. š., 15°27′29,27″ v. d.
Věž
Věž, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky39132/6-351 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Webwww.domov-vez.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Věž stojí na návsi v obci Věž, v okrese Havlíčkův Brod. Je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

První písemná zmínka o Věži pochází z roku 1404, kdy ji vlastnil Mikuláš z Lipničky. V té době zde ovšem žádné panské sídlo nestálo. K výstavbě barokního zámku došlo patrně až na konci 17. století za Vernierů. Mathias Vernier de Rougemont statek Věž i šlechtický titul získal jako císařský důstojník z Burgundska po třicetileté válce. Jeho syn Jan Bartoloměj svobodný pán Vernier de Rougemont patrně zámek Věž kolem roku 1700 postavil.[2] V roce 1703 Jan Bartoloměj Vernier prodal ves se zámkem (tehdy zvaným Černá věž) Františku Antonínovi z Gastheimu.

Následně docházelo k častému střídání majitelů, až jej kupuje rytíř František Josef Mozar /Moser, staroměstský měšťan a komerciální rada. Za něj došlo v letech 1728–1730 k přestavbě, při níž přibylo severní křídlo s jednolodní kaplí sv. Jana Nepomuckého. Jeho syn Leopold Moser podnikl v okolí neúspěšné pokusy o obnovení těžby stříbra, což vedlo ke značnému zadlužení a nutnosti prodat majetek.[2]

V konkursu tak roku 1733 získal Věž Václav Ignác Deym hrabě ze Stříteže (1669-1747), který za vše i s mobiliářem zaplatil 54 100 zlatých. Jeho chotí byla Marie Rosina rozená Vernierová de Rougemont (1672-1711), neteř dřívějšího majitele.[2] V letech 1740–1750 proběhla pod dozorem jeho manželky Marie Karolíny rokoková úprava průčelí. Václav Ignác měl 16 potomků, statek Věž zdědil syn Franz Anton, který roku 1787 statky Věž a Květinov prostřednictvím svého zástupce nechal prodat.

Spojené statky, ke kterým náležel zámek ve Věži, z více než tří čtvrtin zadlužené, koupil za 65 000 zlatých obchodník z Velkého Meziříčí Václav Segenschmid (1723-1789.[2], obchodník a soukeník z Velkého Meziříčí, který zbohatl díky armádním zakázkám.[3] Roku 1789 připadlo panství dle dědického smíru po zemřelém Václavu Seegenschmiedovi jeho dceři Marii Anně provdané Skřivánkové a jejímu manželovi Bernardu Krziwankovi a to za 50.000.[4][5] V letech 1780 - 1793 ve věžském zámku jako finančně nezávislý bývalý jezuita pobývá potomek starého irského rodu, kanovník P. Josef rytíř Lodgman von Auen. V letech 1792-1795 patřil statek krátce jihlavskému poštmistrovi Leopoldovi Goško ze Sachsenthalu (1757-1831).[6]

Na konci 18. století, kdy už byl v držení manželů Křivánkových, prošel zámek klasicistní přestavbou a v roce 1820 byl upraven ve stylu empíru. Roku 1801 se dočkala Marie Anna své zletilosti, avšak mezi oběma manželi Křivánkovými došlo v následujících letech ke sporu o správu statku. Celá záležitost byla uzavřena definitivně v roce 1809, kdy jí bylo zaknihováno výhradní právo na statek.[2] Syn JUDr. Jan Ludwig Krziwanek (1795-1880) se stal známým vídeňským advokátem a jeho synové vynikli v oboru fotografie. Statek získává druhorozený Eduard Ernest Edler von Krziwanek (1799-1876), říšský a zemský poslanec.[5] Častým hostem Eduarda von Krziwanek zde býval K. H. Borovský.[7] V roce 1881 jej zasáhl požár a ještě téhož roku jej od Eduarda Křivánka ml. koupil dr. Antonín Waldert.

Oprav se však zámek spolu s kaplí dočkal až na počátku 20. století, kdy už byl v majetku Roberta Stanglera. V držení Stanglerů zůstal do roku 1948, kdy jim byl zkonfiskován a od roku 1958 je v jeho prostorách zřízen domov důchodců.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-13]. Identifikátor záznamu 151149 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d e Ebel Martin : Dějiny objektu - první etapa stavebně historického průzkumu zámku Věž u Havlíčkova Brodu,1995, archiv Státního památkového ústavu v Pardubicích
  3. ↑ RIPPEROVÁ, Marie. Textilní výroba ve Velkém Meziříčí v 18. století. Časopis Matice moravské. 1986, čís. 105, s. str. 117-129. 
  4. ↑ SOMMER, Johann G. Das Königreich Böhmen. Svazek XI Kreise Czaslaw. Praha: [s.n.], 1833-1849,. 16 svazků. S. 193,. 
  5. ↑ a b STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. [online]. [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Úsobí a Chyšky. 2. Vyd. 1. vyd. Úsobí: [s.n.] 347, [180] Seiten s. ISBN 978-80-239-8538-2, ISBN 80-239-8538-8. OCLC 1003529435 S. 267–270. 
  7. ↑ Drešnar František: Karel Havlíček Borovský na Vysočině, Město Havlíčkův Brod, 200 str. 108

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Věž, zámeček.jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY-SA 3.0
Věž, zámeček