Věžnice (okres Havlíčkův Brod)
| Věžnice | |
|---|---|
 (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0 Základní škola | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Havlíčkův Brod |
| Obec s rozšířenou působností | Havlíčkův Brod (správní obvod) |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′55″ s. š., 15°41′40″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 448 (2023)[1] |
| Rozloha | 13,87 km²[2] |
| Nadmořská výška | 445 m n. m. |
| PSČ | 582 52 |
| Počet domů | 133 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Věžnice 9 582 52 Věžnice u Havl. Brodu starosta@obecveznice.cz |
| Starosta | David Drahoš |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Věžnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 569704 |
| Kód části obce | 409634 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Věžnice (německy Weznitz) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 448[1] obyvatel.
V roce 2015 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2015, konkrétně obdržela diplom za systematický rozvoj obce.[4] V roce 2017 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2017, konkrétně obdržela Diplom za propojení generací.[5] V roce 2018 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2018, konkrétně obdržela Cenu naděje pro živý venkov.[6]
Geografie
Obec se nachází asi 4 km severozápadně od Polné v údolí řeky Šlapanky v území od samoty u rybníka Kukle až ke kamennému mostu v blízkosti mlýna Lutrián. Obcí prochází silnice III. třídy. Území obce se skládá ze dvou katastrálních území, Dolní Věžnice a Horní Věžnice.
Historie
Vesnice vznikla spojením tří původních osad Horní, Prostřední a Dolní Věžnice (též Věžnice za Borem), z tohoto důvodu se dodnes někdy používá i názvu Trojí Věžnice.[7]
Horní a Dolní Věžnice byly založeny jako strážní osady na obchodní stezce z Brna do Prahy[zdroj?] přibližně v I. polovině 13. století. Zdejší strážní věže, podle kterých také obec dostala název „Věžnice“,[8] měly údajně sloužit jako světelné majáky pomáhající putujícím kupcům. Pozitivní vliv na osidlování měla okolní těžba stříbrné rudy, což potvrzuje místní název části obce nazvané „Na Šachtě“. Zmínka o Horní Věžnici pochází z kupní smlouvy Čeňka z Lípy z roku 1356.[9] Od roku 1356 patřila obec k polenskému panství pod názvem Wezenicz.[7] V Horní a Prostřední Věžnici žilo převážně české obyvatelstvo, Dolní Věžnici osídlili němečtí kolonisté z Bavorska.[7] Nejstarší písemná zmínka o Prostřední Věžnici se objevuje v kupní smlouvě Hertvíka Žejdlice z roku 1597.[7] V 70. letech 18. století postavili v Dolní Věžnici německou školu, kam ovšem docházely i české děti. Českou školu vybudovali roku 1884 v Horní Věžnici. Až do roku 1850 patřila obec k polenskému panství.[10] Na přelomu 19. a 20. století zde fungovaly tři mlýny, pila a výrobna šindele. Obyvatelstvo patřilo převážně k německé národnosti, a proto se často používaly názvy Wieznitz, Veschnitz či počeštěný Wěžnitz.[7] Od roku 1925 se píše obecní kronika, kdy také došlo ke sloučení tří Věžnic a zavedení jednotného názvu Věžnice, stalo se tak na žádost obecního úřadu Horní Věžnice a spolku na podporu české menšiny v německých oblastech - Národní jednoty pošumavské.[7] Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo vysídleno.
| Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2015 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 458 | 566 | 559 | 551 | 599 | 596 | 595 | 599 | 414 | 413 | 403 | 421 | 421 | 402 | 402 | 427 |
Ekonomika
Pole okolo obce obhospodařuje 7 soukromých rolníků, sídlo zde má stavební firma, společnost zabývající se nákladní autodopravou, uhelné sklady, nakladatelství s vydavatelstvím, finanční poradce. Z řemeslníků tu pracuje truhlář, autoopravář. Svou živnost tu provozuje i lidové léčitelka.
V roce 2009 zde společnost ČEZ vybudovala dvě větrné elektrárny.[12]
Turistika
Z Přibyslavi do Věžnice vede zelená turistická stezka dlouhá 8 km, která dále pokračuje kolem rybníka Kukle do Polné. Další cyklotrasa Rušinov – Polná protíná Šlapanov i Věžnici.
Obyvatelstvo a občanská vybavenost
V místě se poskytuje služby knihovna, pošta, hostinec, dvě prodejny se smíšeným zbožím a prodejna textilu. Škola zde byla obnovena v roce 1991.[7]
K zábavě slouží fotbalové hřiště a kulturní dům.
Sbor dobrovolných hasičů v Dolní Věžnici založili v roce 1890, v Horní Věžnici roku 1910. Německý sbor vybudoval hasičské skladiště a zakoupil motorovou a ruční čtyřkolovou stříkačku s příslušenstvím. Oba sbory měly společného předsedu a zasedání. Po odsunu německých obyvatel byl roku 1946 založen český sbor v Dolních Věžnicích. Na konci 70. let došlo ke sloučení obou sborů. V roce 2013 měl sbor 56 členů, z toho 10 žen.[13]
Pamětihodnosti
- Kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů a blahoslaveného Adolpha Kolpinga – postavena svépomocí místních v roce 1999[7] podle projektu arch. Martina Laštovičky.[14]
- Kamenný kříž - pochází z 15. století, je nejmohutnější na Polensku,[7] stojí na konci vsi ve směru na Šlapanov, mluví se o něm v několika místních pověstech, je zdobený neznámými symboly.
- Klábenešova kaplička – stojí v blízkosti kamenného kříže
- Socha sv. Jana Nepomuckého – z roku 1767
- Barokní sloup se čtyřmi obrazy světců
- Kamenný most „Lutrián“ – stojí severozápadním směrem asi 1 km od obce, klene se přes Šlapanku, pochází asi ze 14. až 15. století[7], též nazývaný Lutrián dle blízkého mlýna,[15] měla přes něj vést Haberská stezka, po které měl do Čech přijít Metoděj[16]
- mlýn zvaný „Lutrián“
Kultura
Obecní úřad již několik let vydává „Věžnický občasník“ a od roku 1993 informuje občany pomocí kabelové televize. V roce 1999 zdejší nakladatelství vydalo čtyři emise barevných pohlednic a brožurku o historii obce a stavbě kaple „Věžnice“, kterou vytvořili Ing. Josef Málek a Josef Fuit.
Významné osobnosti
Ve Věžnici se narodil Jan Štohanzl (1925–1995), lidový řezbář, autor pozoruhodných plastik, sošek a betlémů.
Další fotografie
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Hospoda a obchod v Horní Věžnici
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Prostřední Věžnice
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Ruiny
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Východní Věžnice
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku 2015 Kraje Vysočina je MARTÍNKOV [online]. Kraj Vysočina, 2015-05-27, rev. 2015-05-27 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Titul Vesnice roku Kraje Vysočina zdobí Heřmanov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017-08-03 [cit. 2017-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-06.
- ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15.
- ↑ a b c d e f g h i j PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Věžnice (HB), s. 46–49.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Věžnice u Havlíčkova Brodu, s. 56.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 4. S–Ž. Praha: Československá akademie věd, 1957. 864 s. S. 535.
- ↑ JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná: Městský úřad Polná, 1992. 212 s. S. 92–93.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.
- ↑ Větrné elektrárny Věžnice [online]. [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
- ↑ KRATOCHVÍL, David. U vást to žije s dobrovolnými hasiči č. 29 Věžnice. Jihlavské listy. 2013-04-12, roč. 24, čís. 29, s. 19. ISSN 1212-740X.
- ↑ ing. arch. Martin Laštovička - Reference. www.martinlastovicka.cz [online]. [cit. 2023-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Protržený splav ohrožuje historický most. Opravit ho nikdo nemůže. iDNES.cz [online]. 2015-03-27 [cit. 2020-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Kamenný most. www.obecveznice.cz [online]. [cit. 2010-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-25.
Literatura
- Hynek Jurman:Smírčí kameny na Vysočině, ISBN 80-239-7029-1.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Věžnice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Věžnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Věžnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Restaurace a obchod ve Věžnici
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Socha sv. Jana Nepomuckého ve Věžnici
Vlajka obce Věžnice, okres Havlíčkův Brod. List tvoří sedm svislých pruhů, střídavě modrých a bílých, v poměru 4:1:1:1:1:1:4, přeložených vodorovným, červeno–žlutě kosmo děleným pruhem širokým dvě pětiny šířky listu. V něm dva odvrácené bílé vinařské nože se žlutými rukojeťmi. Nahoře přes tři prostřední pruhy žlutá koruna.
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Znak obce Věžnice, okres Havlíčkův Brod. V modrém štítě na volném zlatém kvádrovaném mostě s jedním obloukem a dvěma půloblouky tři stříbrné věže, krajní s jedním černým oknem, s červenými stanovými střechami zakončenými černo-zlatě dělenými praporky. Přes střední věž položen korunovaný zlato-červeně kosmo dělený štítek se dvěma odvrácenými stříbrnými vinařskými noži se zlatými rukojeťmi. Pod mostním obloukem stříbrné palečné kolo.