Věžnice (okres Jihlava)

Věžnice
Znak obce VěžniceVlajka obce Věžnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPolná
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°24′25″ s. š., 15°45′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel155 (2023)[1]
Rozloha4,88 km²[2]
Katastrální územíVěžnice
Nadmořská výška565 m n. m.
PSČ588 27
Počet domů60 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVěžnice 55
588 27 Jamné u Jihlavy
obec.veznice@tiscali.cz
StarostaBohumír Kriegsmann
Oficiální web: www.obecveznice.eu
Věžnice
Další údaje
Kód obce588130
Kód části obce181412
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věžnice (německy Wiesnitz, Wesenz[4]) je obec, která se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 155[1] obyvatel.

Název

Název se vyvíjel od varianty Wieznijcze Bahenna (1556), ze Wieznicze Bahenne (1557), z Dolní Věžnice (1597), Wieznitz (1678), Wiezenetz (1718), Wieschnitz (1720), Wieznitz (1751), Wiesnitz a Wěznice (1846), Wieznitz a Věžnice (1872), Věžnice Bahenná (1881), Wěžnitz a Věžnice (1893) až k podobě Věžnice v roce 1924. Místní jméno znamená místo, kde je či byla věž (strážní či kostelní). Přívlastek bahenná odkazuje na mokrý terén, na kterém ves leží. Pojmenování je rodu ženského, čísla jednotného, genitiv zní Věžnice.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1509,[6] obec však vznikla již ve 13. století kolonizací kraje benediktýnským klášterem z Třebíče.[6] poté byla pravděpodobně součástí měřínského proboštství. V roce 1512 změnila ves majitele, když ji Jan Kobík z Opatova prodal Hynku Bočkovi z Kunštátu. V roce 1559 obec vlastnil Jan Stránecký ze Stránce, jenž ji v roce 1570 prodal Janu Zahrádeckému ze Zahrádek. Jeho synové Arnošt, Oldřich a Smil postoupili obec v roce 1584 Matouši Grýnovi ze Štyrzenberka, Karel Grýn ji spolu s dalšími osadami prodal Danielu Neumeierovi z Wintenberku, po Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován. Císařská komora ves směnila za 2000 tolarů Smilauerovi ze Smilova, jenž ji v roce 1627 daroval jihlavským jezuitům, pod jejichž majetek obec patřila až do roku 1773.[7] Na starém obecním razítku z roku 1741 stojí nápis „Poctivá obec Bahenní Věžnice“, uprostřed názvu je vymalována věž tvrze a zkřížená sekyra s kosou. Po zrušení řádu ves roku 1790 získal dědičně polenský měšťan Václav Kalcher, jenž obec pronajal Janu Nussbaumovi, jehož vnuk Jan vesnici v roce 1849 koupil od studijního fondu bývalých jezuitů. V roce 1899 majetek včetně Věžnice zdědil baron Karel Schiller z Lanškrouna, jehož rodu byl majetek v roce 1945 zkonfiskován.[6]

V letech 1869–1950 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950–1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 opět pod okres Jihlava.[8] V letech 1980–1990 se stala součástí tzv. střediskové obce Jamné.[6] Obec se zapojila od Programu obnovy venkova, díky němuž v obci proběhla telefonizace, vyasfaltování obecních cest a jiné investiční projekty. V roce 1998 obec zvítězila v soutěži Vesnice roku.[9]

Přírodní poměry

Věžnice leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se v mírné kotlině 6,5 km severovýchodně od Luk nad Jihlavou, 16 km východně od Jihlavy a 10 km jihovýchodně od Polné. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[10] Průměrná nadmořská výška činí 565 metrů.[11] Nejvyšší bod o ndamořské výšce 627 metrů leží jihovýchodně od Věžnic.[12] Říčka Šlapanka pramení 400 m jižně od obce, v roce 1995 na ní byl vybudován rybník Obora.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 56 domech 294 obyvatel. 294 obyvatel se hlásilo k československé národnostié. Žilo zde 291 římských katolíků a 1 příslušník Církve československé husitské.[13]

Vývoj počtu obyvatel Věžnic[14][6]
Rok185018691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel295274308327283281295294223211198169156150147

Obecní správa a politika

Místní části, členství ve sdruženích

Obec se rozkládá na katastrálním území Věžnice a nečlení se na místní části či základní sídelní jednotky.

Věžnice je členem mikroregionu Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Zastupitelstvo a starosta

Obec má pětičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Bohumír Kriegsmann.

ObdobíVoličiÚčast v %MandátyVýsledkyStarosta
2006–201012588,8055 SNK VěžniceBohuslav Novák
2010–201113568,8955 SNK VěžniceBohumír Kriegsmann
2011–201413769,3455 SNK VěžniceBohumír Kriegsmann
2014–201813066,9255 SNK VěžniceBohumír Kriegsmann

Znak a vlajka

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. května 2012. Znak: V modrém štítě na zeleném vrchu volná kvádrovaná hradba, z níž vyniká věž, obojí stříbrné, věž má tři (2, 1) černá okna a červenou kuželovou střechu zakončenou zlatým křížkem. Z vrchu před hradbou vynikají kosmo kosa a šikmo sekera-širočina, obojí stříbrné a odvrácené, kosiště a topůrko přirozené barvy. Vlajka: Z horního okraje listu vychází modrý klín s vrcholem na dolním okraji listu. Z horní poloviny žerďového a vlajícího okraje vycházejí bílé pruhy do druhé a třetí čtvrtiny dolního okraje listu. Dolní žerďový a vlající trojúhelník červený. V dolním vrcholu klínu zelený vrch, z něho vyniká volná kvádrovaná hradba, z níž vyniká věž, obojí bílé, věž má tři (2, 1) černá okna a červenou kuželovou střechu zakončenou žlutým křížkem. Z vrchu před hradbou vynikají kosmo kosa a šikmo sekera-širočina, obojí bílé a odvrácené, kosiště a topůrko hnědé. Vlajka má rozměr šířky ku délce v poměru 2:3.[15]

Hospodářství a doprava

V obci funguje hostinec, prodejna se smíšeným zbožím JEDNOTA, spotřební družstvo Velké Meziříčí. Půdu obdělává soukromé zemědělské družstvo a jedna rolnická rodina. Sídlí zde firma PILATRANS ZEJDA s.r.o.[16] Územím obce prochází dálnice D1, silnice II/351 v úseku Polná – Kamenice a silnice II/602 v úseku Měřín – Jihlava.[17] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, TRADO-BUS a Tourbus. Autobusy jezdí ve směrech Brno, Velké Meziříčí, Jihlava, Tábor, Písek, Strakonice, Velká Bíteš, Puklice, Kamenice, Řehořov, Měřín, Bransouze, Arnolec, Polná a Náměšť nad Oslavou.[18]

Školství, kultura

Škola byla založena roku 1818. V roce 1992 byla vybudována víceúčelová budova se společenským sálem, ve které sídlí místní knihovna a obecní úřad. Roku 1994 byla postavena hasičská zbrojnice, sbor dobrovolných hasičů tu vznikl v roce 1889.[6]

Pamětihodnosti

  • Sousoší svatého Jana Nepomuckého a Panny Marie – v barokním stylu pochází z II. poloviny 18. století
  • Boží muka – stojí při silnici do Vysoké Studnice, vznikla pravděpodobně v I. polovině 19. století
  • Památník milénia se zvoničkou – pochází z roku 1997,[19] vevnitř věžičky je zavěšen stylizovaný kruh, který symbolizuje věčný koloběh života a smrti

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava: Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Jihlava, s. 82. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 701. 
  6. ↑ a b c d e f PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Věžnice (JI), s. 44–46.
  7. ↑ PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Věžnice, s. 55. 
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 568. 
  9. ↑ Kraj Vysočina. Vesnice roku Kraje Vysočina, publikace ke 25. výročí soutěže. 1. vyd. Jihlava: Kraj Vysočina, 2022. 58 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87521-38-0. S. 55.  Archivováno 10. 10. 2022 na Wayback Machine.
  10. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ Věžnice [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ Věžnice [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56. 
  14. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 570–571. 
  15. ↑ Udělené symboly – Věžnice [online]. 2012-05-18 [cit. 2014-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  16. ↑ Věžnice [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  17. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  18. ↑ Věžnice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  19. ↑ Pamětihodnosti [online]. Obec Věžnice, 2016-09-05 [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. 

Literatura

  • DOHNAL, Josef. "Bahenní" Věžnice po roce 1945. In: Polensko 13, č. 3. Polná: Klub za historickou Polnou, 2004. S. 26–28.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Věžnice JI flag.jpg
vlajka, Věžnice, okres Jihlava
Věžnice JI Coa.jpg
znak, Věžnice, okres Jihlava
Veznice pamatnik2.JPG
Autor: Schuminka janička, Licence: CC BY 3.0
Věžnice, okres Jihlava - Památník milénia se zvoničkou