Věžový vodojem (Cítoliby)
| Bývalá vodárna v Cítolibech | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Cítoliby,  Česko |
| Ulice | Tyršovo náměstí v Cítolibech |
| Souřadnice | 50°19′54,54″ s. š., 13°48′50,78″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42819/5-1097 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Věžový vodojem je bývalá barokní vodárenská věž, která stojí v severovýchodním koutu Tyršova náměstí čp. 46 v obci Cítoliby v okrese Louny. Stavba je kulturní památkou České republiky.[1]
Historie
Výstavba vodárenské věže souvisí s přestavbou cítolibské tvrze na zámek, u kterého byla vybudována velká nádrž po roce 1717. První písemná zmínka o vodárenské věži je z roku 1727[2], jiný údaj uvádí 1758[3] nebo 1785[4] a na vedutě z roku 1812 je její první obrazová podoba.[2][4] V roce 1885 byla snížena střecha a z té doby pochází korouhvička. Vodárenská věž ukončila svou činnost ve dvacátých letech 20. století. V budově byl zřízen v té době sirotčinec. Později v jejích prostorách byly byty nebo klubovna Vodárenská věž je v soukromých rukou.[2]
Popis
Vodárenská věž je samostatně stojící zděná omítaná třípodlažní podsklepená budova postavena na půdorysu čtverce o rozměrech 8,2 × 8,6 × 8,9 × 8,6 m. Pozdně barokní stavba se směrem vzhůru zužuje a je zastřešena stanovou střechou ukončenou kuželovou hrotnicí. Jako krytina jsou použity pálené tašky bobrovky, hrotnice je plechová. Věž stojí na nízkém soklu, tři stěny mají po dvou okenních osách. Obdélná okna jsou v rámech s uchy a klenáky. Západní stěna je bez oken. U severní stěny do výše prvního patra je vstupní přístavek.[5][4]
Mezi patry je pásová římsa a fasádu ukončuje hlavní římsa. Fasáda je členěna lizénovými rámy. Omítka střídá hladké okrové plochy s hrubými strukturovanými šedými plochami.[1]
V suterénu byl vstup do bývalého vodního kanálu. V přízemí bylo vodní kolo, které pohánělo pumpu, čerpající vodu do nádrže v horním patře a dále do zámku.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-12-28]. Identifikátor záznamu 155036 : Bývalá vodárna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Vodárna Cítoliby. www.amhz.cz [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
- ↑ VALCHAROVA, Vladislava; BERAN, Lukas. Industriální topografie: prumyslová architektura a techniké stavby. Prag: CVUT 368 s. Dostupné online. ISBN 978-80-01-04833-7. S. 278.
- ↑ a b c Vodárenská věž, Cítoliby. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list: věžovitá stavba. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
Literatura
- HLUŠIČKOVÁ, Hana, et al. Technické památky. 1: A - G. Příprava vydání Hana Hlušičková. dotisk. vyd. Praha: Libri, 2008. 622 s. ISBN 978-80-7277-043-4.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“