Věžový vodojem (Opava)
Věžový vodojem | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | secese |
Výstavba | 1911 |
Materiál | železobeton |
Poloha | |
Adresa | Předměstí, Česko |
Souřadnice | 49°55′52,74″ s. š., 17°55′40,47″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 101496 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Věžový vodojem stojí v areálu čistírny odpadních vod v ulici Těšínská v části Opava-Předměstí v okrese Opava. V roce 2005 byla stavba Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou České republiky.[1]
Historie
Výstavba věžového vodojemu je spojena s budováním nového kanalizačního systému v Opavě podle plánů inženýrů Eduarda Bodensehera a Rudolfa Nemetschkeho. Výstavba hlavních stok byla budována v letech 1907–1912. Vlastní čistírna odpadních vod byla realizována v letech 1911–1913 v polích mimo městskou zástavbu. Věžový vodojem byl postaven v roce 1911 firmou Ed. Ast & Co. a zabezpečoval dodávku užitkové vody pro potřebu čistírny.[2] Železobetonová otevřená skeletová konstrukce byla pro stavbu vodojemu použita na území dnešní České republiky poprvé.[3]
Popis
Věžový vodojem je secesní železobetonová otevřená konstrukce. Ze čtvercového půdorysu vybíhají čtyři železobetonové pilíře, které se kónicky sbíhají směrem vzhůru. Pilíře jsou ve třech výškových úrovních po obvodu propojeny vzpěrami a v jejich úrovních byly vybudovány podesty, které jsou propojeny ocelovými žebříky. Na strop nádrže vede z poslední podesty ocelový žebřík průleznou šachticí středem nádrže. Akumulační válcová nádrž byla umístěna ve výšce 13 m na přesahující kruhovou desku zesílenou trámovou konstrukcí. Přesah je zároveň ochozem, který je zabezpečen kovovým zábradlím se třemi horizontálními pruty na tenkých sloupcích a je přístupný z poslední podesty. Obsah nádrže je 18 m³. Nádrž je ukončena zvonovou střechou s lucernou a má celkovou výšku 18 m. Obvodové stěny nádrže jsou omítané. Tmavé rámy člení plášť nádrže do obdélných polí. Na jihozápadní straně v poli je znak města Opavy a po jeho stranách je datace 1911 a 1913. Užitková voda byla čerpána z místní studně a z akumulační nádrže se rozváděla do několika hydrantů v areálu čistírny.[2][4] Na trámu prvního patra jsou připojeny pamětní kovové destičky s nápisy připomínající rok postavení vodojemu a stavební firmu.[5]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-23]. Identifikátor záznamu 1067995560 : Věžový vodojem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Karta vodojemu č. 667. www.vezovevodojemy.cz [online]. [cit. 2024-01-23]. Dostupné online.
- ↑ KOŘÍNEK, Robert; HORÁČEK, Michal. Představení některých výsledků výzkumného projektu mapující vývoj staveb věžových vodojemů na území České republiky. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace. 2022-12-13, roč. 64, čís. 6, s. 4–15. Dostupné online [cit. 2024-01-23]. ISSN 1805-6555.
- ↑ ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. Ministerstvo kultury České republiky, 2005-05-04 [cit. 2024-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní desky
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“