Věžový vodojem (Třebeš)
Vodojem Třebeš | |
---|---|
Vodojem v zimě roku 2010 | |
Účel stavby | |
V současné době vodojem, rozhledna | |
Základní informace | |
Sloh | funkcionalismus |
Architekt | Bohuslav Drahoš |
Výstavba | 1936–1937 |
Cena | 3 387 000 Kčs |
Stavebník | Nový Hradec Králové |
Technické parametry | |
Architektonická | 38,5 m |
Poloha | |
Adresa | Třebeš, Hradec Králové, Česko |
Nadmořská výška | 277 m n. m. |
Souřadnice | 50°10′43,49″ s. š., 15°50′23,9″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 106115 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Věžový vodojem stojící v Třebeši je technická stavba na území města Hradec Králové. Od roku 2017 je také kulturní památkou.
Historie
Příprava a stavba
Již v roce 1924 uvažovala obecní rada Nového Hradce Králové o zřízení vodovodu. Obec tehdy zaplatila 4 200 Kčs na přípravné práce ohledně Metujského skupinového vodovodu, avšak po zjištění, že by byl vodovod pro město velmi drahý (přes 4 000 000 Kčs), okamžitě vycouvala a začala přemýšlet o vlastním podniku.[1] 6. února 1932 nabídl svůj projekt Antonín Hájek z Prahy a již 20. ledna 1932 začaly přípravné práce. Přípravy však komplikovalo a zdržovalo nejen město Hradec Králové, ale i okolní Třebeš a Moravské předměstí. Námitky se většinou týkaly toho, že jímání vody ohrozí okolní městské lesy a jejich zdárný vývoj a rovněž městské rybniční hospodářství.[2] Nakonec však byla stavba schválena a architektem se stal Bohuslav Drahoš z Vysokého Mýta.
Práce byly zadány 18. října 1935 firmě Drahoš, Krix a Capoušek, která 28. dubna 1936 začala stavět.[3] 1. ledna 1937 byl již v provozu. Vodojem stál celkově 3 387 000 Kč a na výstavbu přispělo např. ministerstvo sociální péče, ministerstvo zemědělství nebo také Zemská banka prostřednictvím půjčky.[4]
Funkční vodojem
Již v červenci 1937 stanul před soudem v Brně pro braní úplatků rada zemského úřadu Oldřich Lébl, který dozoroval i stavbu třebešského vodojemu. V roce 1956 začala v lokalitě „na Zámečku“ u hvězdárny stavba podzemních vodojemů pro tzv. Velký Hradec Králové, která byla plánována na 8 let. 4. června 1964 byl poprvé napojen vodovod Nového Hradce Králové na královéhradeckou vodovodní síť.[2] V roce 1995 prošel vodojem generální rekonstrukcí a o deset let později přešel do pronájmu Královéhradecké provozní a.s.. V roce 2017 byl prohlášen kulturní památkou.[5]
V současnosti (2022) je stále v provozu a návštěvníkům je otevírán při dnech otevřených dveří.[6]
Popis
Vodojem je významnou funkcionalistickou stavbou Hradce Králové, která zároveň stále slouží svému původnímu účelu. Na vodojemu se funkcionalistické vlivy spojují s prvky moderního klasicismu, který můžeme vidět zejména v zastřešené sloupové kolonádě. Na režném zdivu dříku je pak patrný vliv královéhradecké cihlové architektury.[7] Výška stavby od paty po horní část je 38,5 m. Vnější průměr nádrže měří 11 m, průměr spodního tubusu 7,4 m. Objem nádrže je 320 m². Na ochoz vede 138 schodů a až nahoru, kam je však již přístup omezen, dalších 82.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Věžový vodojem je dominantou na jediném kopci v Hradci Králové už od roku 1937. Hradecká Drbna - zprávy z Hradce a okolí [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Věžový vodojem v Třebši. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
- ↑ DOUBEK, Zdeněk. Pohled do historie Nového Hradce Králové. 2. vyd. Vlkov: Helena Rezková 173 s., [15] s. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-904449-2-8, ISBN 80-904449-2-X. OCLC 806198956 S. 63.
- ↑ HUDECOVÁ, Alice. Vývoj školství a historie školy v 19.-20. století - Nový Hradec Králové. Pardubice. Bakalářská práce. Fakulta filozofická, Univerzita Pardubice. Vedoucí práce Mgr. Jana Stráníková Ph.D. Dostupné online
- ↑ Vodojem v Hradci Králové se stal kulturní památkou, slouží už 80 let. iDNES.cz [online]. 2017-11-27 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Věžový vodojem, Hradec Králové - Technické památky - Hradecko - Hradec Králové. Královéhradecký kraj - turistický portál [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
- ↑ věžový vodojem - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Jak je v Hradci Králové chráněna pitná voda? Nejen to zjistíme ve vodojemu na Novém Hradci Králové. Hradec Králové [online]. 2015-05-28 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu věžový vodojem v Třebši na Wikimedia Commons
- Webkamera z vodojemu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Hradec Králové-Třebeš, Husova ulice, vodojem.