Věnceslav Černý

Věnceslav Černý
	Věnceslav Černý před r.1899
Narození	27. ledna 1865 ; Staré Benátky; Rakouské císařství
Úmrtí	15. dubna 1936 (ve věku 71 let) ; Mladá Boleslav; Československo
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věnceslav Černý (27. ledna 1865, Staré Benátky^[1], nyní součást Benátek nad Jizerou – 15. dubna 1936, Mladá Boleslav^[2]) byl český malíř, ilustrátor a loutkař.

Život

Nejprve studoval na pražské Akademii výtvarných umění u prof. Františka Čermáka a Antonína Lhoty, později i na akademii (Akademie der bildenden Künste) ve Vídni u prof. Christiana Griepenkerla. Střídavě žil v Praze, v Mladé Boleslavi a v lázních Železnice.

Rodinný život

Byl ženat, s manželkou Marií, rozenou Jechovou (1874–?) měl syna Aleše (1895–?) a dceru Květuši (1898–?).^[3]

Zemřel v nemocnici v Mladé Boleslavi, pohřben byl v Železnici.^[2]

Dílo

Téměř výhradně se věnoval ilustraci, jak knižní (především dobrodružné knihy), tak i časopisecké (Světozor, Zlatá Praha). Kromě toho se zabýval i historickými, zejména bitevními motivy, v podobě kreseb i velkých olejomaleb.

Byl oblíbeným ilustrátorem mnoha pražských nakladatelství (např. Kvasnička a Hampl, Alois Hynek, Toužimský a Moravec nebo Josef R. Vilímek), v jejichž vydáních ilustroval zejména knihy Lidije Aleksejevny Čarské, Františka Josefa Čečetky, Aloise Jiráska, Karla Maye a Henryka Sienkiewicze. Vyzdobil rovněž vydání pamětí italského dobrodruha Giacoma Casanovy a v letech 1893 až 1909 ilustroval šestnáct knih Julesa Verna.

Posmrtná pocta

Pamětní deska Věnceslava Černého je v Železnici, na domě, kde žil a pracoval.^[4]

Galerie

Čechové dobyli Říma roku 1083
Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory (1898)
Śestnáct albatrosů (kol.1920)
Hold moři
Ctirad a Šárka

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ ^a ^b Akademický malíř Věnceslav Černý. Národní politika. 17. 4. 1936, s. 5. Dostupné online.
↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 77, obraz 903, Černý Věnceslav
↑ Touratlas, Železnice: Pamětní deska Věnceslava Černého. www.touratlas.cz [online]. [cit. 2018-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-31.

Literatura

Věnceslav Černý: Malíř a ilustrátor, 1999, Sedláček Jiří, kat. 6 s., Památník národního písemnictví, Praha
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 209.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 51.
Knížák, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla. 1. díl A-L. Nucleus HK, 2005, s. 174.
Věnceslav Černý: Výstava ilustrací, 1951, Remešová Věra, kat. 16 s., Síň S. V. Purkyně Jungmannovo náměstí, Praha

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Věnceslav Černý na Wikimedia Commons
Autor Věnceslav Černý ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Věnceslav Černý
Věnceslav Černý v informačním systému abART
Amatérské divadlo: ČERNÝ, Věnceslav, výtvarník
Věnceslav Černý na karel-may.majerco.net

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[np-2] Akademický malíř Věnceslav Černý. Národní politika. 17. 4. 1936, s. 5. Dostupné online.

[3] Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 77, obraz 903, Černý Věnceslav

[4] Touratlas, Železnice: Pamětní deska Věnceslava Černého. www.touratlas.cz [online]. [cit. 2018-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-31.

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály