Věncová hora

Věncová hora
Štěkře a Věncová hora od západu
Štěkře a Věncová hora od západu
Vrchol652[1] m n. m.
Prominence112 m ↓
Izolace4,5 km → svahy Granátníku
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Seznam vrcholů v Novohradském podhůří
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříNovohradské podhůří / Kaplická brázda / Velešínská pahorkatina / Korosecká vrchovina
Souřadnice
Věncová hora
Věncová hora
PovodíVltava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věncová hora (německy Kranzlberg) je kopec v Novohradském podhůří. Jedná se o nejvyšší vrchol podcelku Kaplická brázda. Nachází se nad vsí Štěkře na území obce Dolní TřebonínJihočeském kraji (okres České Budějovice). Tvoří výraznou dominantu oblasti Kouty na Českokrumlovsku, neboť se zvedá o více než 100 m nad okolní mírně zvlněnou krajinou a oproti hluboko zaříznutému údolí Vltavy na západě a severu oblasti je převýšení dokonce přes 200 m.

Geomorfologie a geologie

Geologicky je Věncová hora tvořena pararulou metamorfní jednotky moldanubika, vrcholovou částí prostupuje pegmatitová žíla.[2] Jedná se o symetrický kupovitý kopec. Svahy jsou částečně pokryty kamennou sutí. Vrchol je hrotitý se skalními výčnělky maximální výšky 1,5–2 m. 250 m severně se připojuje nižší vrcholek (620 m) oddělený nehlubokým sedlem. 500 m jižně je sedlem hloubky 30 m oddělena Plechatá hora (612 m).

Historie

Podle nálezů několika zlomků blíže neurčené pravěké keramiky (50 m JV od trigonometrického bodu) se předpokládá, že na Věncové hoře bylo pravěké výšinné sídliště, stopy umělého opevnění zde nebyly zjištěny. Lokalita je dnes zalesněna.[3]

V roce 1336 daroval Menhart ze Štěkře Věncovou horu klášteru Zlatá Koruna.[4] Poslední zlatokorunský opat Bohumír Bylanský si oblíbil Věncovou horu natolik, že si na ní nechal vystavět konírny a lovecký altán. Spojení prý obstarávala zvlášť proražená podzemní chodba, ke které z levého břehu Vltavy na protější pravý břeh vedla dřevěná lávka.[5]

Reference

  1. Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  2. Česká geologická služba. Geologická mapa 1:50 000. Praha: Český úřad zeměměrický a katastrální 
  3. Výzkumy v Čechách 1999. Praha: Archeologický ústav AVČR, 2001. 379 s. Dostupné online. ISBN 80-86124-32-0. Kapitola 2. Registrace terénních akcí v roce 1999, s. 39. 
  4. REININGER, Heinrich. Majetky kláštera zlatokorunského. [s.l.]: Kohoutí kříž Dostupné online. 
  5. STEHLÍK, Ladislav. Země zamyšlená 3. díl. [s.l.]: [s.n.] S. 348. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Fire.svg
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Obec Štěkře.jpg
Autor: Milan Horkel, Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Štěkře.