Věncová hora
Věncová hora | |
---|---|
Štěkře a Věncová hora od západu | |
Vrchol | 652[1] m n. m. |
Prominence | 112 m ↓ |
Izolace | 4,5 km → svahy Granátníku |
Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Seznam vrcholů v Novohradském podhůří |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Novohradské podhůří / Kaplická brázda / Velešínská pahorkatina / Korosecká vrchovina |
Souřadnice | 48°51′40″ s. š., 14°23′25″ v. d. |
Povodí | Vltava |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Věncová hora (německy Kranzlberg) je kopec v Novohradském podhůří. Jedná se o nejvyšší vrchol podcelku Kaplická brázda. Nachází se nad vsí Štěkře na území obce Dolní Třebonín v Jihočeském kraji (okres České Budějovice). Tvoří výraznou dominantu oblasti Kouty na Českokrumlovsku, neboť se zvedá o více než 100 m nad okolní mírně zvlněnou krajinou a oproti hluboko zaříznutému údolí Vltavy na západě a severu oblasti je převýšení dokonce přes 200 m.
Geomorfologie a geologie
Geologicky je Věncová hora tvořena pararulou metamorfní jednotky moldanubika, vrcholovou částí prostupuje pegmatitová žíla.[2] Jedná se o symetrický kupovitý kopec. Svahy jsou částečně pokryty kamennou sutí. Vrchol je hrotitý se skalními výčnělky maximální výšky 1,5–2 m. 250 m severně se připojuje nižší vrcholek (620 m) oddělený nehlubokým sedlem. 500 m jižně je sedlem hloubky 30 m oddělena Plechatá hora (612 m).
Historie
Podle nálezů několika zlomků blíže neurčené pravěké keramiky (50 m JV od trigonometrického bodu) se předpokládá, že na Věncové hoře bylo pravěké výšinné sídliště, stopy umělého opevnění zde nebyly zjištěny. Lokalita je dnes zalesněna.[3]
V roce 1336 daroval Menhart ze Štěkře Věncovou horu klášteru Zlatá Koruna.[4] Poslední zlatokorunský opat Bohumír Bylanský si oblíbil Věncovou horu natolik, že si na ní nechal vystavět konírny a lovecký altán. Spojení prý obstarávala zvlášť proražená podzemní chodba, ke které z levého břehu Vltavy na protější pravý břeh vedla dřevěná lávka.[5]
Reference
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Česká geologická služba. Geologická mapa 1:50 000. Praha: Český úřad zeměměrický a katastrální
- ↑ Výzkumy v Čechách 1999. Praha: Archeologický ústav AVČR, 2001. 379 s. Dostupné online. ISBN 80-86124-32-0. Kapitola 2. Registrace terénních akcí v roce 1999, s. 39.
- ↑ REININGER, Heinrich. Majetky kláštera zlatokorunského. [s.l.]: Kohoutí kříž Dostupné online.
- ↑ STEHLÍK, Ladislav. Země zamyšlená 3. díl. [s.l.]: [s.n.] S. 348.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.