Věra Čáslavská

Věra Čáslavská
Narození3. května 1942
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí30. srpna 2016 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtírakovina slinivky
Místo pohřbeníČernošice
Povolánísportovní gymnastka a sportovkyně
OceněníVyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1964)
Olympijský řád (1991)
Medaile Za zásluhy 1. stupeň (1995)
Síň slávy světové gymnastiky (1998)
Řád vycházejícího slunce (2010)
Gratias Agit (2016)
ChoťJosef Odložil (1968-1987)
PříbuzníMiroslav Ševčík (synovec)
PodpisVěra Čáslavská – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Sportovní gymnastika na LOH
zlatoTokio 1964víceboj
zlatoTokio 1964přeskok
zlatoTokio 1964kladina
zlatoMexico City 1968víceboj
zlatoMexico City 1968bradla
zlatoMexico City 1968prostná
zlatoMexico City 1968přeskok
stříbroŘím 1960družstva
stříbroTokio 1964družstva
stříbroMexico City 1968kladina
stříbroMexico City 1968družstva
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlatoPraha 1962přeskok
zlatoDortmund 1966víceboj
zlatoDortmund 1966přeskok
stříbroPraha 1962víceboj
stříbroDortmund 1966kladina
stříbroDortmund 1966prostná
bronzPraha 1962prostná
Mistrovství Evropy ve sportovní gymnastice
zlatoKrakov 1959kladina
zlatoSofie 1965víceboj
zlatoSofie 1965přeskok
zlatoSofie 1965bradla
zlatoSofie 1965prostná
zlatoSofie 1965kladina
zlatoAmsterdam 1967víceboj
zlatoAmsterdam 1967přeskok
zlatoAmsterdam 1967bradla
zlatoAmsterdam 1967prostná
zlatoAmsterdam 1967kladina
stříbroKrakov 1959přeskok
bronzLipsko 1961víceboj

Věra Čáslavská, provdaná Věra Odložilová (3. května 1942 Praha30. srpna 2016 Praha)[1] byla československá sportovní gymnastka, trenérka a sportovní funkcionářka, sedminásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy a čtyřnásobná Sportovkyně roku Československa. Po sametové revoluci byla v letech 1990–1996 předsedkyní Československého olympijského výboru a v letech 1995–2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru.

Spolu s Ruskou Larisou Latyninovou je jednou ze dvou gymnastek historie, kterým se podařilo získat zlaté medaile ve víceboji na dvou po sobě jdoucích olympijských hrách. Zlato z víceboje také vyhrála na Mistrovství světa v roce 1966 a Mistrovství Evropy 1965 a 1967. Přes čtyřicet let již drží mezi gymnasty rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí. V letech 1964–1968 nebyla na velkém závodu ve víceboji poražena.

Životopis

Věra Čáslavská, sestava na bradlech, Mistrovství Evropy 1967

Narodila se v Karlíně.[2] Od dětství se věnovala baletu a krasobruslení. V roce 1957 v necelých 15 letech se setkala s Evou Bosákovou a začala pod jejím vedením trénovat gymnastiku. V témže roce vyhrála gymnastické mistrovství republiky dorostenek i juniorek. V roce 1958 na mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Moskvě obsadily československé gymnastky v soutěži družstev druhé místo, ve víceboji jednotlivců skončila Čáslavská osmá. Téhož roku obsadila na mistrovství Československa druhé místo za Bosákovou. O rok později (1959) Čáslavská získala na mistrovství Evropy v Krakově svou první zlatou medaili za cvičení na kladině a stříbrnou za přeskok. V roce 1959 začala Věra Čáslavská spolupracovat s trenérem Vladimírem Prorokem, který ji vedl do olympijských her v Tokiu, po něm s trenérkou Slávkou Matlochovou.

Roku 1960 byla členkou stříbrného československého olympijského družstva na OH v Římě, v individuálních soutěžích skončila ve víceboji žen osmá a na kladině šestá.

Významný úspěch zaznamenala v roce 1962 na mistrovství světa v Praze, kde vyhrála přeskok, ve víceboji jednotlivců skončila druhá a v prostných třetí. Československé družstvo získalo stříbrnou medaili.

Dalším vrcholem její kariéry byl rok 1964, především pak Letní olympijské hry 1964 v Tokiu, kde získala zlatou medaili ve víceboji jednotlivců, v přeskoku a na kladině. Československé družstvo skončilo druhé. O rok později na mistrovství Evropy v Sofii získala pět zlatých medailí (bradla, kladina, prostná, přeskok, víceboj).

Na mistrovství světa v Dortmundu v roce 1966 zvítězila ve víceboji jednotlivců a v přeskoku, dále získala stříbrnou medaili na kladině a v prostných. V soutěži družstev pak československé gymnastky získaly zlatou medaili.

V roce 1967 na mistrovství Evropy v Amsterdamu získala zlato ve všech soutěžních disciplínách.

V roce 1968 se účastnila Letních olympijských her v Mexiku, kde získala zlato za víceboj, přeskok, bradla a prostná. Stříbro pak za kladinu a v družstvech. V průběhu těchto her se vdala za Josefa Odložila (1938–1993), českého reprezentanta v běhu, držitele stříbrné medaile na 1500 m z LOH 1964 v Tokiu. Na těchto olympijských hrách ukončila svoji sportovní kariéru. Během slavnostního ceremoniálu předání medailí gesty protestovala proti okupaci Československa, když stála společně na stupínku se sovětskou závodnicí. Během slavnostního hraní sovětské hymny otočila hlavu od soupeřky směrem do země. V témže roce byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa.

V roce 1969 se jí narodila dcera Radka, v roce 1974 syn Martin.[3] Manželství s Josefem Odložilem se rozpadlo. Po sametové revoluci obdržela nabídky na místo primátorky hlavního města nebo velvyslankyně v Japonsku, ale přijala až místo poradkyně prezidenta republiky Václava Havla. Stala se také předsedkyní Československého a poté Českého olympijského výboru.[1]

V srpnu 1993 zemřel bývalý manžel Josef Odložil po potyčce se synem Martinem. Čáslavská měla syna ve své výlučné výchově a podle informací ze soudních spisů jej vedla k nerespektování otce. Syn byl po dlouhém procesu a mediální kampani odsouzen k trestu odnětí svobody na čtyři roky, ale v roce 1997 byl osvobozen milostí Václava Havla, o kterou Čáslavská nežádala. Noviny to tehdy popsaly tak, že milost dostala především ona. Během tohoto období jí došla životní energie a v roce 1996 se začala stahovat do ústraní.[4] Následujících deset let se téměř s nikým nestýkala a nikde nevystupovala,[1] žila v domě s pečovatelskou službou.[4] S depresemi se léčila v psychiatrické léčebně v Bohnicích a k nim se přidala i závislost na lécích na spaní. Později se o depresi vyjadřovala jako „o strašné věci“, kvůli které ztratila patnáct let života. V roce 2007 se začala vracet mezi lidi a pomáhat českým sportovcům.[1] V létě 2015[4] ale onemocněla karcinomem slinivky břišní, který se v létě 2016 zhoršil. Dne 30. srpna téhož roku po prohlídce v IKEMu zůstala v nemocničním zařízení a ve 21:55 na následky vleklé nemoci zemřela.[1] Její pohřeb se konal v úzkém rodinném kruhu ve čtvrtek 8. září 2016 a ostatky byly zpopelněny v šumperském krematoriu. Oficiální rozloučení pro představitele státu, sportovce a veřejnost proběhlo v pondělí 12. září 2016 v 10 hodin v historické budově Národního divadla v Praze. Rozloučení mělo formu komponovaného pořadu, který moderoval Marek Eben.

Politická, společenská a trenérská činnost

Věra Čáslavská, sestava na kladině, ME 1967

V roce 1968 se zapojila do politického života a podepsala petici Dva tisíce slov. V roce 1971 byla vyloučena z řad členů ČSTV. V roce 1974 vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a věnovala se trenérské činnosti. Později jí bylo dovoleno vykonávat trenérskou činnost v Mexiku (1979–1981).

V lednu 1990 se stala poradkyní prezidenta ČSR Václava Havla pro sociální otázky a pro sport, od roku 1991 pak působila jako jeho asistentka.

V letech 1990–1992 zastávala funkci předsedkyně Československého olympijského výboru a poté byla až do roku 1996 předsedkyní Českého olympijského výboru a členkou Mezinárodního olympijského výboru (1995–2001).

V prezidentských volbách v roce 2013 aktivně podpořila Karla Schwarzenberga, naopak hlasitě protestovala proti Miloši Zemanovi a Janu Fischerovi kvůli jejich bývalému členství v KSČ.[5][6] V září 2015 napsala otevřený vzkaz adresovaný české veřejnosti, v němž apelovala na solidaritu a pomoc těm, kteří prchají před válkou během uprchlické krize.[7]

Ocenění

Filmografie

Zajímavosti

Její jméno nese planetka (26986) Čáslavská (provizorní jméno 1997 VC5).[12] K Čáslavské 70. narozeninám (2012) byla vydána poštovní dopisnice s portrétem, autorem je Oldřich Kulhánek.[13] MPO ČR a Česká pošta s.p. v roce 2017 připravili k 75. výročí narození Věry Čáslavské (3. 5. 1942) poštovní známku s jejím portrétem od Z. Netopila a obálku dne vydání od B. Šneidera. Viz Externí odkazy.

Podle Věry Čáslavské je pojmenována nová sportovní hala v Černošicích, pro kterou byla i zároveň patronka při výstavbě.

Odkazy

Reference

  1. a b c d e TOMÍČEK, Matěj; MACEK, Tomáš. Po vleklé nemoci zemřela gymnastka Věra Čáslavská. Bylo jí 74 let. iDnes.cz [online]. 2016-08-31 [cit. 2016-08-31]. Dostupné online. 
  2. https://www.vecerni-praha.cz/odhaleni-pametni-desky-very-caslavske-v-karline/ - Odhalení pamětní desky Věry Čáslavské v Karlíně
  3. JAKOUBEK, Jiří. POHNUTÉ OSUDY: Těžká cesta Čáslavské, druhé nejpopulárnější ženy roku 1968 po Kennedyové. Lidovky.cz [online]. 2016-03-02 [cit. 2016-09-03]. Dostupné online. 
  4. a b c pet. Až do posledních sil. Čáslavská svedla boj s totalitou, soupeřkami i rodinnou tragédií. ČT24.cz [online]. 2016-08-31 [cit. 2016-09-01]. Dostupné online. 
  5. Nevolte bývalé komunisty na Hrad, apeluje Věra Čáslavská [online]. Lidovky.cz, 2013-01-07. Dostupné online. 
  6. ČTK. Čáslavská: Bývalý komunista nemůže být prezident [online]. Deník, 2013-01-07. Dostupné online. 
  7. Věra Čáslavská: symbol odvahy, která nebyla jen symbolická [online]. A2larm, 2016-08-31. Dostupné online. 
  8. a b c d e KOLEKTIV AUTORŮ. Kdo byl kdo v Československu. 1. vyd. Praha: ČTK, 1969. 344 s. S. 125. 
  9. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Čáslavská Věra, s. 46. 
  10. Cenu za šíření dobrého jména republiky získala olympionička Čáslavská a další osobnosti. Český rozhlas [online]. 2016-06-17. Dostupné online. 
  11. Sommerová dokončila dokument o vzletech a pádech Věry Čáslavské. iDnes.cz [online]. 2012-04-13. Dostupné online. 
  12. ČTK. Čáslavská má svou planetku. Budu tady strašit na věky věků, smála se. iDNES.cz [online]. 2010-04-28 [cit. 2016-08-30]. Dostupné online. 
  13. BERÁNEK, Jaroslav. Dva návrhy vrátila, ale nakonec je Čáslavská s dopisnicí spokojena. iDNES.cz [online]. 2012-05-02 [cit. 2016-08-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • HOŘEC, Jaromír (ed.). Zlato, stříbro, bronz. Praha: Olympia, 1969. 
  • ČÁSLAVSKÁ-ODLOŽILOVÁ, Věra. Cesta na Olymp. Praha: Mladá fronta, 1972.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 117. 
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 88. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 186–187. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 81–82. 
  • KOSATÍK, Pavel. Věra Čáslavská : život na Olympu. Praha : Mladá fronta, 2012. 241 s. ISBN 978-80-204-2630-7.
  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 184–185. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of the USSR (1936-1955).svg
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Hungary (1946-1949, 1956-1957).svg
Flag of Hungary from mid/late 1946 to 20 August 1949 and from 12 November 1956 to 23 May 1957.
Flag of Hungary (1949-1956).svg
Flag of Hungary from 20 August 1949 to 12 November 1956.
Flag of Belgium (civil).svg
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Věra Čáslavská - podpis.png
Podpis české gymnastky Věry Čáslavské (stylizovaný, na dopisnici vydané při příležitosti jejích 70. narozenin)
JPN Kyokujitsu-sho blank BAR.svg
Ribbon bar: Order of the Rising Sun (Japan).
Vera Caslavska.JPG
Autor: Nizozemský archiv, Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Vera Caslavka at the 1967 European Women's Artistic Gymnastics Championships
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Věra Čáslavská 1967e.jpg
Autor: Kroon, Ron / Anefo, Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Věra Čáslavská at the European Championships
Stužka Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.jpg
Autor: Samuel15, Licence: CC BY-SA 4.0
Stužka Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu
Europese turnkampioenschappen, Vera Caslavska aan de brug, Bestanddeelnr 920-3573.jpg
Autor: Ron Kroon / Anefo, Licence: CC0
Collectie / Archief : Fotocollectie Anefo

Reportage / Serie : [ onbekend ]
Beschrijving : Europese turnkampioenschappen, Vera Caslavska aan de brug
Datum : 28 mei 1967
Trefwoorden : kampioenschappen, turnen
Persoonsnaam : Caslavska, Vera
Fotograaf : Kroon, Ron / Anefo
Auteursrechthebbende : Nationaal Archief
Materiaalsoort : Negatief (zwart/wit)
Nummer archiefinventaris : bekijk toegang 2.24.01.05

Bestanddeelnummer : 920-3573